❦
Pondělí 3. května 1875
Lundi, 3 mai 1875
škrtnutoHamilton a Angličané. Proč ho miluji? Nemiluji ho.
Už nevím, v jaké souvislosti začaly máma a teta pomlouvat Angličany.
Je ne sais plus à propos de quoi, maman et ma tante ont commencé à dire du mal des Anglais.
Začalo se princem z Walesu a teta řekla, že zapáchá vínem a tabákem a že všichni Angličané smrdí.
On commença par le prince de Galles et ma tante dit qu’il sentait le vin et le tabac et que tous les Anglais sentaient mauvais.
„A Hamilton,“ dodá honem máma.
— Et Hamilton, s’empresse de dire maman.
„Ach, tomu jste přece čichala až k ústům, že, mami?“
— Oh quant à celui-ci, vous l’avez flairé jusque dans la bouche, n’est-ce pas maman ?
„Ano, jistě, stokrát u ruletového stolu v Bádenu, byla jsem úplně blízko a opravdu je z toho na omdlení,“ říká máma Collignon.
— Oui, sans doute, cent fois à la roulette de Bade, j’étais tout près et vraiment on peut s’évanouir, dit-elle à Collignon.
Smála jsem se, ale mlčela. Ta ubohá matka, která mi chce vévodu znechutit. Opravdu není třeba, dnes ho miluji tak málo, tak málo, že to nestojí za řeč. Zapomněla jsem na toho krásného Alkibiada, ale tak dokonale zapomněla, že tomu už vůbec nerozumím. Jak jsem ho mohla milovat, proč? Už ho nemiluji.
Je riais mais ne disais rien. Cette pauvre mère qui veut me dégoûter du duc. Vraiment il n’en est pas besoin je l’aime si peu, si peu aujourd’hui, que cela ne vaut pas la peine d’en parler. Je l’ai oublié ce bel Alcibiade mais tellement oublié que je n’y comprends plus rien. Comment l’ai-je aimé, pourquoi ? Je ne l’aime plus.
To je za dnešek. A to, co máma řekla, mi nepomohlo zapomenout, ale znechutilo mi všechny muže vůbec — všichni mi připadají odporní.
Voilà pour ce jour, et ce que maman en a dit a non pas contribué à l’oubli, mais m’a dégoûté de tous les hommes en général, ils me semblent tous vilains.
Byl přece krásný. Zítra mi snad znovu probleskne myslí jako blesk a budu o něm nějaký čas snít. Není nic, na co by se nezapomnělo.
Il était bien beau pourtant. Demain peut-être il me repassera comme un éclair par l’esprit et j’en rêverai pendant quelque temps. Il n’y a telle chose qu’on [n’] oublie.
Je to ještě zázrak, že to vydrželo tak dlouho. Od pátku 13. prosince 1872, dne, kdy jsem ho uviděla poprvé od té myšlenky milovat ho, kterou jsem pojala v průběhu května téhož roku. Ve středu 12. února 1873 jsem ho viděla naposledy. Mezi 13. prosincem a 12. únorem jsem ho viděla celkem čtrnáctkrát, ale někdy vícekrát za den. Tím čtrnáctkrát myslím čtrnáct dní. Ty dny jsou:
C’est encore merveille d’avoir si longtemps tenu. Depuis le vendredi 13 décembre 1872, jour où je le vis la première fois depuis l’idée de l’aimer que j’ai conçue dans le courant de mai de la même année. Mercredi 12 février 1873, je le vis pour la dernière fois. Entre le 13 décembre et le 12 février je le vis en tout quatorze fois, mais quelquefois plusieurs fois dans le même jour. Par quatorze fois j’entends quatorze jours. Ces jours sont :
— 1872 prosinec: pátek 13., sobota 14., pondělí 16., středa 18., pátek 20., středa 25.
— 1872 décembre, vendredi 13, samedi 14, lundi 16, mercredi 18, vendredi 20, mercredi 25.
— 1873 leden: neděle 5., neděle 19. (dlouhý interval!), pondělí 20., pátek 24.
— 1873 janvier, dimanche 5, dimanche 19, (long intervalle !)) lundi 20, vendredi 24.
Únor: pátek 7., sobota 8., neděle 9., středa 12.
Février, vendredi 7, samedi 8, dimanche 9, mercredi 12.
Od středy 12. února 1873 uplynuly dva roky, dva měsíce a jedenadvacet dní, a celou tu dobu jsem mu zůstala věrná, až na nějaké hlouposti, ale ty hlouposti nejsou nic, on vládl nade vším.
Depuis le mercredi 12 février 1873 se sont passés deux ans, deux mois et vingt-et-un jours, pendant lequel temps je lui suis demeurée fidèle, sauf quelques bêtises, mais ces bêtises ne sont rien, il dominait tout.
Nic neodolá směšnosti a špíně. Nebýt těch řečí, nepochopila bych, že jsem zapomněla, a kouzlo by trvalo dál, donekonečna.
Rien ne résiste au ridicule et à la saleté. Sans ce qu’on a dit je n’eusse point compris que j’ai oublié et le charme se fût encore prolongé indéfiniment.
Znechutila jste mi vévodu z Hamiltonu i všechny muže, paní matko, alespoň na nějaký čas; ale strašně se na vás zlobím a na váš špinavý prostředek budu vzpomínat jen se vztekem a zlobou.
Vous m’avez dégoûtée du duc de Hamilton et de tous les hommes, madame ma mère, pour quelque temps du moins; mais je vous en veux terriblement et ne me souviendrai de votre sale moyen qu’avez: rage et méchanceté.
Buďte klidná, je to jen pro dnešek, zítra zapomenu.
Soyez tranquille ce n’est que pour aujourd’hui, demain, j’oublierai.
Vše pomíjí a vše se vytrácí — vzpomínám si, že jsem to řekla v jedné ze svých prvních knih.
Tout passe et tout s’efface, je me souviens avoir dit cela dans un de mes premiers livres.
Vévoda z Hamiltonu, Alkibiades, výstředník, Antiochos Epifanés čili Epimones, hrdina, zhýralec, bůh — se vytratil! Ale ať přijde, nebo stačí i méně, ať o něm uslyším mluvit jistým způsobem, ať si v nějakých novinách přečtu něco v jeho stylu, nebo ještě prostěji, ať se podívám do svého deníku z doby velkých událostí, nebo ať mi ho připomene světlo dne, kočár, klobouk nebo cokoli, třeba i má vlastní tvář — a znovu se do něj zblázním.
Le duc de Hamilton, l’Alcibiade, l’extravagant, l’Antiochus Epiphane ou Epimone, le héros, le mauvais sujet, le dieu s’est effacé ! Mais qu’il vienne, ou moins que cela, que j’en entende parler d’une certaine façon, que je lise dans quelque journal quelque chose de sa manière, ou plus simplement encore que je revoie mon journal à l’époque des grands événements ou qu’il me soit rappelé soit par la lumière d’un jour, soit par une voiture, soit par un chapeau, soit par n’importe quoi, par ma propre figure même et j’en redeviendrai folle.
Jsem ostatně hrdá, že jsem milovala dva roky, dva měsíce a jedenadvacet dní. Ba víc, neboť od 13. prosince se mi zdálo, že ho miluji od Bádenu, od prvního okamžiku.
Je suis fière d’ailleurs d’avoir aimé deux ans, deux mois et vingt-et-un jours. Plus même car dès le 13 décembre il m’a semblé l’avoir aimé depuis Bade, depuis le premier instant.
Ach! Ach! Co to znamená? Nic překvapivého, stačilo to, co jsem napsala, a všechno se ve mně obrátilo vzhůru nohama. Na stránce 47 jsem ho už nemilovala, na stránce 48 ho miluji pořád.
Oh ! Oh ! Qu’est-ce à dire ? Rien d’étonnant, ce que j’ai écrit a suffi pour me retourner sens dessus dessous. Page 47 je ne l’aimais plus, page 48 je l’aime toujours.
Tak jsem stvořena.
C’est ainsi qu’on m’a faite.
Ach, matko, jak jsem ráda, že unikám vašemu ošklivému záměru a triumfuji nade vším, a uchovávám si toho muže, i Alkibiada, i Hamiltona, i Boha!
Oh ! ma mère que je suis contente d’échapper à votre vilain projet et de triompher de tout, et de conserver l’homme, et Alcibiade, et Hamilton, et Dieu !
Milovat ho mě koneckonců udržuje v rozechvění a brání mi otupět.
Après tout, I aimer me tient en émoi et m’empêche de m’engourdir.
Zapomenutý je ten ubohý Fritz.
C’est ce pauvre Fritz qui est oublié.
A proč jsem Hamiltonovi věrná? Z prostšího důvodu, který mi vůbec nedělá čest — nepotkala jsem nikoho lepšího.
Et pourquoi suis-je fidèle à Hamilton ? pour une raison plus simple et pas du tout à ma louange, c’est que je n’ai rencontré personne de mieux.
A taky proto, že nikdo lepší neexistuje.
Et aussi parce qu’il n’y a personne de mieux.
Ostatně mohla jsem si vybrat něco jiného než to nejlepší? Snižuji-li se až k milování, nesnižuji se pro nic za nic.
D’ailleurs aurai-je pu choisir autre chose que le meilleur. Si je m’abaisse jusqu’à aimer, je ne m’abaisse pas pour rien.