❦

Neděle 2. května 1875

Chci se naučit španělsky — balkón, mantilu a serenádu.

Je veux apprendre l'espagnol, le balcon, la mantille et une sérénade.

Okno a novio jako v Seville. A honem?¹

Une fenêtre et un novio comme à Séville. Et vite ?

Nejdu do kostela, máma se vrátila domů. Jdeme se projít — já, Dina, Marie a Olga. Jedeme k Bassému koupit sýr. Když jsme ho uviděly, zdál se nám tak čerstvý, tak dobrý, tak šťavnatý, že jsme v mžiku, u dveří obchodu, zatímco nám Bassé šel pro něco jiného — v landau, jak jsme seděly — zhltly libru sýra. Ambroise, kočí, vida nás při tom, vytáhl nůž a nabídl nám ho, neboť jsme jedly prsty před očima ohromených vyparáděných Niçoisek. Nechápu, jak jsem mohla něco takového dopustit a jak jsme mohly sníst celou libru sýra bez chleba.

Je ne vais pas à l'église, maman est de retour à la maison. Nous allons nous promener, moi, Dina, Marie et Olga, on va chez Bassè acheter du fromage, quand nous le vîmes, il nous parut si frais, si bon, si succulent qu'en un instant à la porte du magasin pendant que Bassé nous allait chercher autre chose, en landau comme nous étions, nous avons dévoré une livre de fromage. Ambroise, le cocher, nous voyant à l'œuvre tire son couteau et nous l'offre car nous mangions avec les doigts aux yeux des endimanchées niçoises stupéfaites. Je ne comprends plus comment j'ai pu laisser faire une pareille chose et comment nous avons pu manger toute une livre de fromage sans pain.

Opravdu je z čeho umřít, tak se nudíme. Jediné rozptýlení, které jsme měly, toho ubohého malého Sedláka, nám vzali.

Véritablement il y a de quoi mourir, on s'ennuie tant. La seule distraction que nous avions, ce malheureux petit Paysan nous est enlevé.

Všichni Sapogenikovovi u nás večeří a po večeři vymýšlíme novou zábavu: my čtyři dívky jdeme do zahrady a z teras se kolemjdoucích ptáme na jméno, což je ruská věštba. V Rusku by se tomu nikdo nedivil, naopak by řekl jméno, ale ti hodní Niçoisové prchali zděšeně. Jediný se zastavil, vrátil se, ale nakonec odešel beze slova jako ostatní. Měla jsem velký strach, neboť každý zná vilu a mohlo by se začít pomlouvat:

Tous les Sapogenikoff dînent chez nous et après dîner nous inventons un nouveau divertissement, nous les quatre jeunes filles allons au jardin et des terrasses demandons aux passants un nom, ce qui est une bonne aventure russe. En Russie personne ne s'en fut étonné, au contraire aurait dit un nom, mais ces braves Niçois s'enfuyaient épouvantés. Un seul s'arrêta, repassa, mais finit par s'en aller sans rien dire comme les autres. J'avais très peur car chacun connaît la villa et on pourrait jaser:

— Poslyšte, moje drahé, pojďte se mnou, odtud, kam vás povedu, budeme moci říkat cokoli, aniž bychom se kompromitovaly.

— Ecoutez, mes chères, venez avec moi, nous pourrons de là où je vous mènerai tout dire sans nous compromettre.

— Pojďme ke Krohnovi!

— Allons chez Krohn !

na lavičce, začala mi šeptem říkat, že to byl ten samý, co se zastavil. Chtěla jsem jí věřit, a když jsme procházely, odvrátily jsme tváře, aby neviděl, kdo ty hlouposti dělal. Při zpáteční cestě vstal a kráčeje ve stínu nám vyšel vstříc; to bylo nové a nebylo se čeho bát, neboť Collignon byla s námi.

un banc, commença à me dire tout bas que c'était le même qui s'était arrêté. Je voulus bien le croire et, en passant, nous détournâmes nos visages afin qu'il ne vît pas qui avait fait ces bêtises. Au retour il se leva et marchant dans l'ombre vint à notre rencontre, c'était nouveau et on ne craignait rien car Collignon était là.

— Ach! Marie, říkám, to je ale ošklivec, fuj! Fuj! Marie, proč jste o něm mluvila!

— Oh ! Marie, dis-je, quel vilain, fi ! fi ! Marie pourquoi en avez-vous parlé !

— No dobrá, copak jsem mohla ve tmě vidět! Byl to opravdu strašný ošklivec.

— Eh bien, est-ce que je pouvais voir dans les ténèbres ! C'était en effet un affreux vilain.

Poznámky

Pozn. překl.: V originále španělsky: „novio" — nápadník. Marie si představuje španělský dvorský zvyk, kdy nápadník zpívá serenádu pod balkonem. ↩

Předchozí záznam Přehled sešitu Další záznam