Středa 28. dubna

Po Lausselovi jdu k Nině, kam se před dvěma dny uchýlila máma. Její milovaný bratr by ji doma zabil. Jsem si jistá, že kdyby babička mohla předvídat hrůzy, které páchá, a co máma vytrpí, nedoporučovala by ho a neprosila by, aby se o něj staraly a měly ho u sebe.
Máma se tím doporučením řídí do písmene a nemá ani minutu klidu.
Soumrak byl okouzlující, obdivovala jsem ho z balkonu, dokud trval.
Tím, že mluvím napůl vážně a napůl šaškovsky, si mohu dovolit říci cokoli.
Nemluvím o ničem jiném než o ďáblovi, to je pěkný námět. Collignon mi řekla u večeře, že zná Johnstona z Cannes, a že se oženil a jeho žena je Angličanka, malá, domýšlivá a ošklivá.
Co je mi po takové ženě? Kdyby byla krásná, to by bylo něco jiného. To jsem jí řekla. Ostatně se mýlí a ten Johnstone není ženatý. Podle mého popisu si myslela, že je to ten muž z Cannes.
Ale jak jsem řekla, co je mi po malé a ošklivé Angličance.
Ďábel je ďáblem sám o sobě. Proserpina nezabránila Plútónovi unést Eurydiku.

Poznámky

Pozn. red.: Marie směšuje antické mýty — Plútón unesl Proserpinu, nikoli Eurydiku (ta byla manželkou Orfeovou). ↩