Čtvrtek 18. února 1875

Stejná zima jako včera, stejné šaty. Na koncert, pak k Sapogenikoffovým; doma se strašlivě bojí, představují si duchy, přízraky, a Home je v tom utvrdil, když řekl, že jejich dům duchové skutečně napadají. Dospělo to tak daleko, že Marie cítila, jak ji jedna z těch bytostí políbila; nepřísahala bych, že to nebyl Cima, který na ten okamžik přijal podobu ducha.
Zkrátka, taková, jakou mě vidíte, jsem v zoufalství. Už tři roky bombarduji mámu a tetičku a vždycky mi odpovídaly, že až budu velká, vše bude, jak si přeji. Nuže, teď jsem velká, a nic se nezměnilo, ba právě naopak, k horšímu.
Vpravdě nemám jinou naději než v Tebe, Bože, slituj se tedy nade mnou, z lásky.
O všechno bojuji, věčný boj proti povolnosti, hlouposti, otupělosti, bezstarostnosti. Naštěstí mě Bůh podporuje, ale často cítím, jak mě síly opouštějí, a nemám již odvahu pokračovat v této válce strašlivější než sedmiletá.
Ó Bože můj! Chraň mě a podpoř mě. Jsem nehodná, ale úpěnlivě Tě prosím.
Ó zařiď, aby se můj život uspořádal.
Učiň konec mým úzkostem a mému trápení! Bože, Ty vidíš, že nemám jinou naději než v Tebe, protože se k Tobě modlím, neboť taková jsou Tvá nehodná stvoření, že místo aby se k Tobě obracela hned, činí tak teprve poté, co prosila o pomoc své ničemné bližní.
Odpusť, odpusť mi, netrestej mě za mé poklesky úmyslné i neúmyslné. Bože, vyslyš mou modlitbu a přijmi mou víru, mou lásku a mé pokoření.

Poznámky

Pozn. red.: Daniel Dunglas Home (1833–1886), slavné skotské spiritistické médium, které předvádělo séance před evropskou aristokracií. ↩
Pozn. překl.: Sedmiletá válka (1756–1763), v níž stály Prusko a Británie proti Francii, Rakousku a Rusku; Marie ji bere jako příslovečný obraz dlouhé, vyčerpávající války. ↩