❦
Pátek 5. února 1875
Vendredi, 5 février 1875
Tetička, která jela přivítat Botkina, viděla vycházet z nádraží Doriu, který tentokrát skutečně přijel, ne jako předtím.
Ma tante étant allée à la rencontre de Botkine vit sortir de la gare Doria qui cette fois est bien arrivé pas comme avant.
Ve tři vycházím (šedé, sluší) zařizovat různé karnevalové věci, bude nás to stát tři sta franků, bída! Takto bych to nechtěla.
A trois heures je sors (gris, bien) pour différentes choses du Carnaval, il nous coûtera trois cents francs, misère ! Ce n’est pas comme cela que je voudrais.
Dnes dorazil Rus, který dává hodiny latiny, ale ubožák tolik slyšel o mé učenosti, že se neodvažuje přijmout mě za žačku.
Aujourd’hui est arrivé un Russe qui donne des leçons de latin, mais le malheureux a tant entendu parler de mon érudition qu’il n’ose pas m’accepter pour élève.
Tak se přehání v našem ubohém světě!
Voilà comme on exagère dans notre pauvre monde !
Já, a učenkyně — ale jděte!
Moi, une savante, allons donc !
Večer přijde Botkine, velká událost, přetahují se o něj a ctí ho jako krále, jako boha. Za to vděčíme tomu dobrému Pelikánovi.
Le soir Botkine vient, grand événement, on se le dispute et on l’honore comme un roi, comme un dieu. C’est à ce bon Pelikan que nous devons cela.
Dvakrát jsem zahlédla ďábla; vypadá tak chladně, tak nafoukaně hloupě, že mi nahání strach; nemohu mu však upřít jistý hloupý a dychtivý výraz Macainnové.
J’ai entrevu deux fois le diable, il a l’air tellement froid, tellement hautainement sot qu’il me fait peur, je ne puis cependant lui refuser un certain air Macainne stupide et aspirant.