❦
Čtvrtek 28. ledna 1875
(Šedé šaty a klobouk, sluší.)Jeudi, 28 janvier 1875 (Robe grise et chapeau bien).
Mušketýrský klobouk z šedé plsti se dvěma rovněž šedými péry, s jedním krajem vyhnutým nahoru, je opravdu velmi hezký, navíc je to klobouk, který má švih, styl, a ve spojení s mými šedými soukennými šaty, hladkými s malými šedými knoflíky, pěkně tvarovaným pasem a velmi úzkými rukávy tvoří jeden z nejroztomilejších, nejslušnějších a nejdistingovanějších celků, jaké existují.
Le chapeau mousquetaire en feutre gris, et avec deux plumes également grises, un bord retroussé, est vraiment très joli, de plus c’est un chapeau qui a du genre, du style et qui fait avec ma robe de drap gris, unie à petits boutons gris, la taille bien prise et les manches très étroites, un des plus charmants, un des plus comme il faut et des plus distingués ensembles qui existent.
Ve tři čtvrtě na jedenáct vyrážíme. Hned jak jsem vstoupila do nádraží a když jsme se procházely po nástupišti před bufetem, upřely se na mě všechny oči s viditelným souhlasem; jen ten zbabělec Lambertye vystavil na odiv svůj věčný úsměv.
A dix heures quarante cinq minutes nous partons. Dès mon entrée à la gare et pendant que nous nous promenions sur la plate-forme devant le buffet tous les yeux se fixèrent sur moi avec une visible approbation, il n’y eut que ce pleutre de Lambertye qui exiba son éternel sourire.
Jedu na střelbu na holuby, protože doufám, že tam uvidím toho ďábla, jinak bych nejela.
Je vais au Tir aux pigeons parce que je pense y voir le diable, autrement je n’irais pas.
Naším vlakem nepřijíždí moc lidí, velmi špatně obědváme v Hôtel de Paris, vejdeme do heren, kde zůstaneme půl hodiny, a sejdeme dolů ke střelnici. My — to znamená tetička, já a Paul.
Avec notre train, il ne vient pas grand monde, nous déjeunons fort mal à l’hôtel de Paris, entrons dans les salles de jeu y restons une demi-heure et descendons au Tir. Nous, ma tante, moi et Paul.
Máma zůstává hrát. Dole, kromě Galve, Lambertyeho, Fürstenberga, Arnima a Lea, Chillingwortha, Freherna, samí neznámí lidé, a přestože je sir F. Johnstone zapsán na programu jako první, není tam, takže neustále hledím na schodiště a pátrám očima ve skupinkách střelců a sázkařů, ale ani tam ho nevidím.
Maman reste à jouer. En bas, sauf Galve, Lambertye, Furstenberg, Arnim et Leo, Chillingworth, Frehern, tous sont des gens inconnus, et malgré que sir F. Johnstone est inscrit le premier sur le programme, il n’y est pas, ce qui me fait sans cesse regarder l’escalier, et plonger les yeux dans les groupes des tireurs et des parieurs, mais là pas plus qu’ailleurs, je ne le vois.
Je to jednoduché, dnes je to malá střelba, malá cena, stříbrný talíř za tisíc franků. Velká cena dvaceti tisíc franků se rozhodovala v pondělí, v úterý a ve dnech předchozích.
C’est tout simple, aujourd’hui, c’est un petit Tir, un petit prix, un plat en argent est de mille francs. Le grand prix de vingt mille francs a été disputé lundi, mardi et les jours précédents.
Nakonec Lambertye vyhrává, zabije deset holubů, aniž by jediného minul.
Enfin Lambertye gagne, il tue dix pigeons sans en manquer un seul.
Vracíme se nahoru a na schodech potkáváme Dinu se Sapogenikoffovými, přijely vlakem ve dvě, vstoupím ještě jednou do salónu, pan de Neujean (kterého jsme poznali ve Spa) mi přijde říci, že císařovna je v zahradách, běžíme tam, Neujean mi představuje dva pány, barona nevímčeho, starého ošklivce, a barona de La Race, mladého průměrňáka, a já s těmito třemi Belgičany a Dina se Sapogenikoffovými procházíme alejemi, terasami, ale po Jejím Veličenstvu ani památky.
Nous remontons et sur le perron nous rencontrons Dina avec les Sapogenikoff, elles viennent par le train de deux heures, j’entre encore une fois au salon, M. de Neujean (que nous avons connu à Spa) vient me dire que l’impératrice est dans les jardins, nous y courons, Neujean me présente deux messieurs, le baron de je ne sais quoi, un vieux vilain, et le baron de La Race un jeune médiocre, et moi avec ces trois Belges et Dina avec les Sapogenikoff parcourons les allées, les terrasses, mais point de Sa Majesté.
Pan de La Race nám přinese židle na balkón hotelu a usadíme se tam v naději, že uvidíme vyjít císařovnu, která prý obědvá. La Race se jde zeptat a vrací se s tím, že už odjela, a tak scházím zase dolů ke střelnici s Marií a Paulem, mělo tam být ještě několik sázek. Zůstanu jen pár minut, je krásně, slunce ozařuje nádherné terasy, moře i střelce, ale jsem neklidná1, hledám. V sále vidím il facchino italiano2, což ve mně probouzí divokou touhu mluvit tou barbarskou řečí, ale protože mi nikdo nerozumí, míchám ji se slovy anglickými, francouzskými a ruskými; v tomto dialektu pokračuji celou dobu.
M. de La Race nous apporte des chaises sur le balcon de l’hôtel et nous nous y installons dans l’espoir de voir sortir l’impératrice qui, dit-on, déjeune. La Race va aux informations et revient dire qu’elle est partie, alors je descends encore au Tir avec Marie et Paul, il devait y avoir plusieurs poules. Je n’y reste que quelques minutes, il fait beau, le soleil éclaire les splendides terrasses, la mer et les tireurs mais je suis untranquilla , je cherche. Dans la salle je vois il facchino italiano, ce qui me donne une envie féroce de parler cette langue barbare, mais comme personne ne me comprend, je l’entremêle de mots anglais, français et russes, c’est dans ce dialecte que je continue tout le temps.
napříč stránkou
Lekat se jen proto, že jsem mluvila italsky před tím Italem — to je ale dětinství.
en travers Etre effrayée pour avoir parlé italien devant cet Italien en voilà un enfantillage.
Posílám Dinu a Olgu, aby se posadily ke stolu, kde hrál ten nosič, a sama s Marií se usadím u jiného stolu, pak odtamtud — bylo to domluveno předem — se přiblížím k Dině a řeknu jí: „Pojďte sem, čekají na vás3“ a vzdálím se, zatímco ona volá: „počkej, počkej4“, ale když jsem došla ke svému stolu, polekala jsem se té hlouposti, kterou jsem právě provedla, tak, že jsem se třásla a sotva dokázala odpovídat na to, co mi říkal pan de la Race. V pět a čtvrt já, Dina, Marie, Olga a Paul, zkrátka děti, vybíháme z kasina, smějeme se a vyvádíme a říkáme hlouposti a tak sbíháme po velkém schodišti.
J’envoie Dina et Olga se mettre près de la table où jouait il facchino et moi-même avec Marie me place près d’une autre table, puis de là c’était convenu d’avance je m’approche de Dina et lui dit: Venite qua je inpettano et m’éloigne pendant qu’elle crie aspetta, aspetta, mais en arrivant près de ma table, j’eus si peur de la bêtise que je venais de faire que je tremblais et pouvais à peine répondre à ce que me disait M. de la Race. A cinq heures un quart, moi, Dina, Marie, Olga et Paul, les enfants en un mot nous élançons hors du casino en riant et faisant et disant des bêtises et ainsi descendons le grand escalier.
„Odjíždíme,“ řekl Paul, „ale jestli se budeme nudit, můžeme se vrátit jako loni.“
Nous partons, dit Paul, mais si nous nous ennuyons, nous pouvons revenir comme l’année dernière.
„V devět, abychom na trávníku střelnice obdivovali jméno toho — jak se jmenuje — toho, kdo vyhrál, zapsané ohnivými písmeny, jak se jmenuje?...“
A neuf heures pour admirer sur le gazon du Tir écrit en lettres de feu le nom de ce comment déjà on le nomme, de celui qui a gagné, comment est son nom ?...
„Lambertyeho máš na mysli? To je ale muso5 ten Lambertye“ (muso je slovo, které dnes říkáme při každé příležitosti, pochází z „Itala v Alžíru“6, komik ho říká velmi legrečně, a tak nazýváme Chestaskoffovou, Itala a všechno, co je muso nebo není muso) – sotva jsem domluvila, spatřila jsem kráčet před námi Galve, kterého jsem předtím nezpozorovala; slyšel mě, usmál se a lehce otočil hlavu, takže jsem zahlédla jen jeho smějící se oko.
— De Lambertye tu veux dire en voilà encore un muso que ce Lambertye (muso est un mot que nous disons à tout propos aujourd’hui, il vient de « L’Italiano in Algeri », le comique le dit très drôlement et qu’on nomme ainsi la Chestaskoff, l’Italien et tout ce qui est muso ou ne l’est pas) à peine j’avais achevé que je vis Galve qui marchait devant nous et que j’avais ouï et non remarqué sourire et légèrement tourner la tête, en sorte que je ne vis que son œil qui riait.
Ach, to jsem ráda! Kdyby tak Lambertyemu řekl, jak mu říkám! Vždyť ta bídná ropucha si snad myslí, že ho obdivuji, protože jsem se červenala!
Oh que je suis contente, s’il voulait seulement dire à Lambertye comment je le nomme ! car ce misérable crapaud pense peut-être que je l’admire parce que je rougissais !
(Napříč stránkou: Červenala jsem se kvůli spoustě mužů.)
(En travers: Je rougissais pour une quantité d’hommes.]
A ještě víc rozveseleni tou příhodou hlučně vtrhneme do čekárny a odtud na nástupiště. Protože jsme se smáli a mluvili tou podivnou řečí, o které jsem se už zmínila, všichni se na nás dívali.
Et égayés encore par cet incident nous débouchons bruyamment dans la salle d’attente et de là sur la plate-forme. Comme nous riions et parlions cette langue étrange que j’ai dit, tout le monde nous regardait.
Ale hle, jakási dáma a dva pánové, kteří stojí dva kroky od nás, začnou francouzsky mluvit o mých nohou, o mých podpatcích, a říkat, že mám ještě skryté podpatky, že člověk může být malý, ale s těmi dvojitými podpatky se zvětší atd. atd. Tu jsem se obrátila k Marii rusky a řekla:
Mais voilà que une dame et deux messieurs restant à deux pas de nous commencent en français à parler de mes pieds, de mes talons, et dire qu’y a encore des talons cachés, qu’on peut être petit mais avec ces doubles talons on devient grand etc. etc. Alors m’adressant en russe à Marie, je dis:
„Slyšíte, tihle lidé říkají velmi nezdvořilé věci, a ještě k tomu francouzsky! A tak blízko! Mám chuť si zout botku, aby viděli, že lžou.“
— Entendez-vous, ces gens disent des choses fort désobligeantes et encore en français ! et tout près ! J’ai envie d’ôter ma bottine pour leur faire voir qu’ils mentent.
„Ano,“ odpověděla, „a strčit mu ji pod nos.“
— Oui, répond-elle et la lui mettre sous le nez.
„Pardon, slečno,“ řekla nato dáma rusky, „nemluvila jsem o vašich nohou, řekla jsem, že je máte hezké, a to přivedlo řeč na toto téma.“
— Pardon, Mademoiselle, dit alors la dame, en russe, je ne parlais pas de vos pieds, j’ai dit que vous les aviez jolis et c’est cela qui a amené la conversation.
„V tom případě vám děkuji za kompliment,“ řekla jsem, nijak uklidněná a suše.
— En ce cas je vous remercie du compliment lui dis-je pas du tout rassurée et sèchement.
Konečně odjíždíme z Monaka do Nice. Olga nás magnetizuje a my zíváme a smějeme se, mluvíme všichni najednou a smějeme se tak, že by si člověk myslel, že jsme blázni, a dědeček mlčí a vzdychá. Smála jsem se proto, že se smáli, ale veselá jsem nebyla, ostatně nebylo se čemu smát a celý dnešek byl hloupý, ale protože se smáli, nechtěla jsem zůstat pozadu, naopak znamení jsem dávala právě já.
Enfin nous partons de Monaco à Nice. Olga nous magnétise et nous baillons et rions, disons tous ensemble et rions tellement qu’on pourrait croire que nous sommes fous et grand-papa se tait et soupire. Je riais parce qu’on riait, mais je n’étais pas gaie, d’ailleurs il n’y avait pas de quoi rire et tout aujourd’hui c’est bête, mais comme on riait, je ne voulais pas rester en arrière, au contraire c’est moi qui donnais le signal.
Na okamžik se přestalo a já jsem toho okamžiku využila, abych řekla Dině:
Un instant on a cessé et je profitais de cet instant pour dire à Dina:
„Ach! Má drahá, je to tady, je to, čemu básníci říkají blesk z čistého nebe“ – pak se začalo znovu, naštěstí byli všichni zabraní do řehtání a nikdo si nevšiml, že jsem řehtala nuceně a jen ústy.
— Ah ! ma chère, ça y est, c’est ce que les poètes appellent le coup de foudre - puis on recommence, heureusement chacun était occupé à hennir et on ne remarqua pas que je hennissais forcément et seulement de la bouche.
To byl pekelný koncert!
Quel infernal concert !
V osm hodin, ani zdaleka ne klidní, stále se smějíce, jdeme na „Dceru paní Angotové“7 a bereme s sebou paní de Daillens.
A huit heures loin d’être tranquilles, toujours riant nous allons voir « La fille de Mme Angot » et prenons avec nous Mme de Daillens.
Po scéně s obchodnicí s rybami odcházím domů, šla jsem tam jen proto, abych se podívala, jestli je tam ten ďábel.
Après la marchande de marée, je m’en vais à la maison, je n’y allais que pour voir si le diable était là.
V jednu naši přicházejí domů a máma se mě ptá, kteří pánové mě obklopovali, a pak mi řekne, že krupiéři jí říkali všemožné krásné věci o mně, že jsem hezká, distingovaná, že vypadám jako vévodkyně atd. atd. atd.
A une heure les nôtres rentrent et maman me demande de quels messieurs j’étais entourée puis me dit que les croupiers lui dirent toutes sortes de belles choses de moi, que j’étais jolie, distinguée, que j’avais l’air d’une duchesse, etc. etc.^etc.
Usínám s myšlenkou na Johnstona, člověk si říkej, co chce: „je okouzlující být zamilovaný“.
Je m’endors en pensant à Johnstone, on a beau dire « C’est charmant d’être amoureux ».
Poznámky
Pozn. překl.: V originále italsky: „untranquilla“. ↩
Pozn. překl.: V originále italsky: „il facchino italiano“ — italský nosič; Marie ho tak pohrdavě nazývá. ↩
Pozn. překl.: V originále italsky: „Venite qua je inpettano“ (s chybami v italštině). ↩
Pozn. překl.: V originále italsky: „aspetta, aspetta“. ↩
Pozn. překl.: Italské slovo muso znamená „čumák, ksicht“. ↩
Pozn. překl.: Marie píše „L’Italiano in Algeri“; Rossiniho opera (1813) se ve skutečnosti jmenuje „L’italiana in Algeri“, tedy Italka v Alžíru. „Muso“ je slovo z této opery. ↩
Pozn. překl.: Komická opera Charlese Lecocqa (1872). ↩