❦
Středa 25. listopadu 1874
Mercredi, 25 novembre 1874
Jsem tak rozrušená, že se mi třese ruka – z té scény u večeře.
Je suis si énervée que ma main tremble, de la scène du dîner.
Poprvé letos v zimě jsem vstávala ještě za tmy.
Pour la première fois cet hiver je me suis levée aux lumières.
U Laussela jsem dnes hrála lépe.
Chez Laussel, aujourd’hui j’ai mieux joué.
Je zima a padlo dokonce i pár kapek deště. Počasí, jaké mám ráda, ale ne lidé, jaké bych chtěla. Procházela jsem se sama, všichni naši zůstávají doma kvůli hraběti Merjeewskému, který tu byl, ještě než jsem odešla na lekci; abych mu unikla, vyšla jsem ven. Je ještě ošklivější, je-li to vůbec možné, a má takový ubohý, nešťastný, zahanbený, zdrcený výraz, že ho nemohu vystát. Máma mě u něho zdržela nejméně čtvrt hodiny a celou tu dobu jsem na něho nepromluvila a otáčela se k němu zády, nakolik mi to slušnost dovolovala.
Il fait froid et quelques gouttes de pluie ont tombé même. Un temps comme j’aime mais pas de gens comme j’aime. Je me suis promenée seule, tout notre monde reste chez soi à cause du comte Merjeewsky, qui est ici avant mon départ pour la leçon; pour le fuir je suis sortie il est devenu plus laid si c’est possible et a un air si misérable, malheureux, confus, écrasé que je ne le puis souffrir. Maman m’a retenue un quart d’heure au moins pendant lequel je ne lui ai pas adressé la parole et lui tournais le dos autant que le permettait la politesse.
Poznámka editorů
[Pozn. red.: zde byla v deníku Mariina kresba.]
[Note de l’éd. : ici un dessin de Marie dans le journal.]
Přijeli Apletcheieffovi a s nimi moji milí příbuzní Tutcheffovi – aby je mor udávil.
Les Apletcheieff sont arrivés ainsi que mes aimables parents les Tutcheff, que la peste étouffe.
Bylo tu plno lidí, koupila jsem si krabičku cigaret, protože už nějaký čas kouřím – ne otevřeně, ostatně to ani neskrývám; tvrdím, že kouřím jen z rozmaru, když vidím cigarety, ale ve skutečnosti se s kouřením schovávám, třebaže se ví, že občas kouřím. Nikdo nic nenamítá a já beru tetě cigarety pokaždé, když se otočí, a pak jí je ukážu a utíkám. Kouření je ošklivý zvyk; doufám, že to u mě ještě není zvyk, jen přechodná záležitost.
Il y avait du monde, j’ai acheté une boîte de cigarettes, car depuis quelque temps je fume, pas ouvertement, je ne le cache pas d’ailleurs, je prétends fumer par fantaisie quand je vois des cigarettes mais pour fumer je me cache bien que l’on sache que je fume quelquefois. Personne ne s’y oppose, et j’enlève des cigarettes à ma tante chaque fois qu’elle se détourne et puis je les lui montre et m’enfuis. C’est une vilaine habitude de fumer, j’espère que ce n’est pas encore une habitude chez moi, c’est seulement pour quelque temps.
U večeře došlo ke strašné scéně. Makaroff, který si pod dědečkovou ochranou dovoluje všelijaké opovážlivosti a často i hrubosti, zřejmě mluvil o nás s Markevitchovou1, ta mu to řekla a on se vzteky zvedl, křičel a mával židlí. Dědeček okamžitě začal křičet na všechny a hrát si na uraženého, Makaroff řval ještě hlasitěji; když jsem viděla, že se scéna stává neúnosnou, udeřila jsem do stolu (bylo to nutné, ten rámus byl děsný) a řekla:
A dîner il y eut une scène terrible, Makaroff qui se permet des libertés et souvent des grossièretés à cause de la protection de papa, il paraît donc que Makaroff ha parlato di noi a Markevitch, elle le lui dit et lui se leva furieux criant et brandissant sa chaise, papa aussitôt se mit à crier contre tous et faire l’offensé, Makaroff cria plus fort, voyant que la scène devenait impossible, je frappai sur la table (il le fallait, le bruit était affreux) et dis:
„Zapomínáte se, ticho, žádný rámus, tady není žádná krčma, zapomínáte, kde jste!“ Zřejmě jsem to řekla důrazně, neboť ten blázen zmlkl. Pak se strhl všeobecný povyk, dědeček urážel všechny kolem, říkal nespravedlivé věci a ohromné lži a nakonec se dal do pláče, vzpomněl na mou babičku, tu ženu, kterou celý život ponižoval a týral, a ejhle – říká, že po její smrti s ním špatně zacházejí, že dokud žila, vážili si ho, že je nejnešťastnější z lidí. Byly to takové lži, že se ozvala i máma. Jedním slovem – říkám, že kdyby se takové večeře opakovaly deset dní, všichni stolovníci by dostali padoucnici. Rozum zůstává stát, když se člověk pokouší pochopit tu hloupost, anebo to šílenství, anebo tu zbabělost, anebo to nevímco dědečkovo! Ale nejhorší je, že neslyší, co se mu říká, nechce slyšet a pokračuje v tom, co začal, donekonečna jako kladivo, bez zastavení, aniž by odpověděl na důvody ostatních. Je to hrůza!
- Vous vous oubliez, taisez-vous, pas de bruit, ici n’est pas un cabaret, vous oubliez où vous êtes ! Il paraît que ce fut dit avec vigueur car le fou se tut. Alors ce fut un vacarme général, papa insulta tout le monde, dit des injustices et des mensonges énormes et se mit à pleurer enfin, évoqua le souvenir de ma grand-mère, cette femme qu’il a outragée et maltraitée toute sa vie, et voilà qu’il dit qu’après sa mort on le maltraite, que pendant qu’elle vivait on le respectait, qu’il est le plus malheureux des hommes. Tels furent ses mensonges que maman même parla. En un mot je dis que si des dîners comme celui-là se succédaient pendant dix jours tous les convives auraient le haut mal. L’esprit se perd quand on tâche de se rendre compte de cette imbécilité, ou de cette folie, ou de cette lâcheté ou de ce je ne sais quoi de papa ! Mais le pire est qu’il n’entend pas ce qu’on lui dit, ne veut pas entendre et continue ce qu’il a commencé pendant un temps indéfini comme un marteau, sans s’arrêter, sans répondre aux raisons des autres. C’est affreux !
Jsem z toho celá rozrušená, já, v patnácti letech, a silná holka jsem – a přesto mě rozrušil!
J’en suis toute énervée, moi à quinze ans, et une forte fille je suis, eh bien, il m’a énervée !
Všichni jsou v divadle.
Tout le monde est au théâtre.
Z Victora se stává pes, jakému není rovno – mírný, chytrý, všude mě následuje, uléhá mi k nohám, a každou je při mých lekcích a v tuto chvíli leží právě tady.
Victor devient un chien sans pareil, doux, intelligent, il me suit partout, se couche à mes pieds, et chaque assiste à mes leçons et en ce moment même est couché ici.
Hledala jsem pro něho jméno a dnes večer jsem ho našla, či spíš máma. Někdo řekl, že je to Doria, a ona řekla, že ne, že je to plobster. Chopila jsem se toho slova a pokřtila ho na Plobstera.
J’ai cherché un nom pour lui, et ce soir j’ai trouvé ou plutôt maman, on a dit qu’il est un Doria, et elle a dit que non, que c’est un plobster. Je saisis le mot et le baptise Plobster.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále italsky: „ha parlato di noi a Markevitch“. ↩