❦
Pondělí, 23. listopadu 1874
Lundi, 23 novembre 1874
Stěžuji si víc než kdy jindy a víc než kdy jindy prosím, abychom jely do Paříže. Bože, učiň, ať se tam dostanu!
Je me plains plus que jamais et demande plus que jamais à aller à Paris. Dieu, faites que j’y aille !
Je šedo a zima, ale já jsem svěží a růžová. Mám ráda to chladné počasí, jsem ošklivá, ale je mi dobře.
Il fait gris et froid, je suis fraîche et rose. J’aime ce temps froid, je suis laide mais à mon aise.
Jsme v Monaku.
On est à Monaco.
Pan Morgan, Angličan, se kterým se Paul seznámil v Ženevě, u nás večeřel, slíbil mi malého mopslíka.
M. Morgan un Anglais que Paul a connu à Genève a dîné chez nous, il m’a promis un petit carlin.
Co se týče Paula, ten vzkvétá na té nejhroznější cestě. Vyprávět všechno by trvalo příliš dlouho, ale ať bych o jeho špatnostech mluvila sebedéle, nikdy bych neřekla dost. Čekám nějaký skandál; jednoho krásného rána se dozvíme, kolik dluží, protože za čtyřicet franků měsíčně se člověk nestýká s herečkami, se špatnými ženami, a neobklopuje se darebáky, takovými kapsáři1. Bože, co je s tím chlapcem hanby!
Quant à Paul il prospère dans la plus atroce des voies. Il serait trop long de dire tout mais aussi long que je voudrais je ne pourrai jamais dire assez sur ses méfaits. Je m’attends à quelque éclat; un de ces beaux matins on connaîtra la somme qu’il doit, car on ne fréquente pas les actrices, les mauvaises femmes, et l’on n’est pas entouré de chenapans, des espèces de pickpockets, pour quarante francs par mois. Mon Dieu que de honte avec ce garçon !
Poznámky
Pozn. překl.: V originále anglicky: „pickpockets“. ↩