❦
Úterý 17. listopadu 1874
Mardi, 17 novembre 1874
Byla jsem na koncertě, ale cítila jsem se špatně oblečená, nevím proč.
J’étais à la musique, mais je me sentais mal mise je ne sais pourquoi.
Biasini chce sto tisíc franků za přístavek.
Biasini veut cent mille francs pour l’annexe.
Alexandr, můj drahý strýc, poté co pěkně poctivě dostal do svých spárů dědečkovo jmění, zmocnil se i jmění mé tety. Ten drahý příbuzný pod záminkou, že statky řídí a spravuje, krade polovinu příjmů. Navrhla jsem, abychom povolali Étienna a já s ním jela do Ruska. Nemám právo na plnou moc1, ale on ji bude mít a já budu jednat pod jeho jménem. Bylo to téměř schváleno, až na obavy o mé zdraví.
Alexandre, mon cher oncle, après avoir bien honnêtement pris dans ses griffes les biens de papa s’est saisi de ceux de ma tante. Ce cher parent, sous prétexte de diriger et de gouverner les propriétés, vole la moitié des revenus. J’ai proposé de faire venir Etienne et que j’aille avec lui en Russie. Je n’ai pas le droit d’avoir une procuration, mais il en aura une et j’agirai sous son nom. Cela fut presque approuvé, sauf les inquiétudes sur ma santé.
Ještě se k tomu vrátím.
J’en reparlerai.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩