Středa 18. listopadu 1874

Paní Prodgersová a Vigierová jsou tu.
Markevitchová přichází každý den s úsměvem, ale já tomu hadovi nedůvěřuji.
Slavný Somaglia dorazil.
Na Promenádě bylo velmi živo.
Hrabě de Galve dorazil.
V celé té lůze není ani jediný plobster. Vyšla jsem ven
Mladý Lubimoff večeřel u nás, bavila jsem se tím, že jsem říkala hromadu hloupostí. Hned jsem uvažovala moudře, dokonale, hned jsem mluvila páté přes deváté. Na má první moudrá slova o svobodě, vládě, národech atd. přišlo několik souhlasných pokývnutí, ale hned nato jsem řekla něco, co ničilo vše, co jsem řekla předtím, a tu nevěděli, co si počít, a tu jsem se smála.
Zakončila jsem tím, že nemrhám svým vtipem nadarmo a předvedu ho jen při dobrých příležitostech. A vskutku, pro koho jsem mluvila? Pro Makaroffa a Lubimoffa, toho ctnostného mladíka! Namoutěduši! To je ale hloupost. Ti dva balíci uvěřili, že s nimi vážně rozmlouvám. No tohle! Ne, moji drazí, pro vás hlouposti, pitomosti, nesmysly absurdních pouček! To je pro vás.
Ach, kdybych měla čas opakovat všechny ty strašné zásady a krásné názory, které jsem vystavovala před těmito dvěma mudrci!
Poznámka editorů
[Pozn. red.: zde byla v deníku Mariina kresba.]

Poznámky

Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „youth“; Marie připojila anglické slovo k francouzskému „vertueux“. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „nonsenses“. ↩