Sobota 24. října 1874

Zima se blíží a mé útrapy začínají znovu. Je mi bolestné toto psát, na okamžik jsem na to zapomněla. Náš život, náš nešťastný život! Bože, dovolte mi vás prosit jako kdysi, abych se k vám mohla obrátit! To, co jsem vás žádala, bylo příliš, nedal jste mi to. Ale to, co žádám nyní, je to, co má každý! Žít ve společnosti! Nežádám neobyčejné věci, žádám jen žít jako všichni ostatní. Není to společenský život, život plný požitků, bálů, recepcí, co žádám, je to život, jakým žije tolik lidí. Jen být přijatelně přijímáni, znát základ zdejší společnosti, vždyť máme nemovitost, jedním slovem žít slušně. [Škrtnuto: Nevím] Říká se, že stačí být bohatý, aby vás přijali! Díky Bohu máme prostředky, víc než mnozí jiní, a přece! Co jsme tedy udělali? Peněžní soudní spor, ale tolik lidí má peněžní spory, to není zločin! Tutčevovi, mí drazí příbuzní, můj drahý strýc, má drahá teta udělali vše, co mohli, aby se na nás dívali přes prsty.
Budu tu psát naši historii. Můj dědeček, Rus po otci a Maloruský po matce, je po ženské linii potomkem Polubotka. Je to věc příliš obsáhlá, aby sem patřila a aby se napsala za jeden večer, za půl hodiny. Právě jsem si udělala zvláštní sešítek a tam ji budu psát kousek po kousku, v chvatu bych neudělala nic slušného.
Slečna Collignon přijela. Tráví zimu v Cannes a přijíždí nás navštívit. Chce... chce mnoho věcí. Tatínek je tou návštěvou rozrušen, jeho dávné city se vracejí a odtud vidím všechny scény, které budeme mít následkem toho náhlého zjevení krasavice s dlouhými vlasy. Připadá mi velmi příjemná, duchaplná, sympatická, nechtěla bych jinou vychovatelku, kdyby nebylo té nešťastné aféry s dědečkem. Je snad ozdobou každého domu, ale vždy jsou tu bohužel nějaká ale.
Sapogenikoffovi a Yourkoff jsou tu, odjíždějí v sedm. Mezi manžely došlo k hádce kvůli dopisu od dcery, ve kterém říká matce, že ji Yourkoff podvádí a za tolik lásky je nevděčník. Marie Sapogenikoffová nenávidí Yourkoffa, protože ten vyhnal z jejich domu jistého Cimu, o němž jsem mluvila za svého pobytu v Ženevě, je do Cimy zamilovaná; a protože věci začínaly zacházet příliš daleko, Yourkoff právem vyhnal toho milence z domu. Odtud nenávist Marie k Yourkoffovi, jehož nevěrnosti vůči matce odhaluje (nebo vymýšlí), neboť její matka netají přátelství, které k tomu pánovi chová.
Collignon nocuje u nás.