Pondělí 19. října 1874

Paní Sapogenikoffová a Yourkoff u nás tráví celý den, jdou s mámou atd. do divadla a paní Angelová, která u nás večeřela, a nocují tu.
Paní Angelová je ruská dáma, pětatřicet let, s nádhernými vlasy, a krásná. Paní Angelová by vznikla, kdyby se slila dohromady slečna Collignon a Douglas, dramatickou herečku z loňska, má mnohé z jedné a jiné z druhé. Celkem vzato je hezká, elegantní a duchaplná, navíc je mi nakloněná, dědeček byl zklamaný, když si vyslechla chvalozpěvy na Paula a pak řekla, že mě má raději, že „se k ní mohu přivinout s ohleduplností“.
Je hudebnice a malířka.
Pan Yourkoff při večeři s ní diskutoval o různých účincích lásky, moci ženy nad mužem, moci ducha a krásy atd. Pozorně jsem poslouchala ze dvou důvodů, za prvé proto, že jejich diskuse mohla být poučná, a za druhé, že je-li nepoučná hloupá a prázdná, člověk se z řečí hlupáků naučí, co nemá říkat. Byla spíše to první než to druhé, a to díky paní Angelové. Když odjeli do divadla, šla jsem za Georgesem, který byl opilý a předtím v Monte Carlu dal facku Prodgersovi. Jedině já s tím opilcem umím jednat a se mnou je klidný a slušný. Máma, teta, paní Sapogenikoffová a Yourkoff nás zastihli, jak sedíme naproti sobě u pěkně prostřeného stolu a zpíváme, což je velmi pobavilo.
Místo abych ho dráždila, dávám mu pít a mluvím s ním, jak vyžaduje jeho stav. Když se mu pití odepře, jen zdivočí a vůbec ho to nevystřízliví, protože pak jde do hospody a dělá povyk. Ve dvanáct se mi ho podaří uložit. Je nesnesitelný, taková neúcta z jeho strany! Přijít se opíjet sem místo tam, kde se to sluší, u své milenky.
To vše mě rozčiluje a zarmucuje, tak ráda mám vše slušné a pěkné, a ten člověk dělá z našeho domu hospodu.
Bylo nás se Sapogenikoffovou pět žen a všechny jsme se převlékly do bílých župánků, a Yourkoff prohlásil, že prostý bílý oděv je to nejkrásnější, co žena může nosit. Byl tu totiž on i Walitský, jsme zcela mezi svými, a ostatně Yourkoff je muž, na něhož lze pohlížet jako na ženu, vezmeme-li v úvahu jeho závazky a přátelství s panem a paní Sapogenikoffovými.
Muži odejdou a já také, ale ženy v košilkách žvaní dál až do tří hodin ráno.
Zdálo se mi, že náš dům hořel, což znamená nečekané dědictví, úspěch atd. atd.