Pátek 18. září 1874

Dnes ráno dostávám telegram od Dorii (Walitského) tohoto znění: Proč jste bledá jsem neklidný má drahá kdy jste přijela. Doria Pamphilia
Napsala jsem Tamančevovým a poslala jim ten telegram.
Při snídani jsem se smála a mluvila o Doriovi, opravdu je hloupé o něm pořád mluvit, ale stalo se z toho ohromné povyražení. A Doriu si vymyslel Walitský.
Jsem tak šťastná, že se mi daří lépe, a tak se bojím, aby se mi nezhoršilo, že vyvádím bláznoviny. Při umývání si polévám obličej vodou tolikrát, kolik je písmen ve slovech, která si zvolím.
Předtím to byl Hamilton, a od Canterbury beru jméno města a přidávám k němu nějaké přívlastky, například Canterbury, a tady Paříž atd. [Škrtnutá slova] A každý den přidávám, protože se bojím, aby Paříž nebyla nespokojena a neudělala mi zle.
Od Laferrièrové jedeme do Bois a tam jsem šťastná, že vidím samé známé tváře, je to pro mne opravdu nesmírné potěšení. A tolik stejně známých tváří, na něž jsem zapomněla; poznávají mě, poznávám. Jsou tam hlavně dvě dámy. Matka a dcera, obě velmi krásné, které už od Ostende potkáváme všude. Ale ten malý Lambertye se neukazuje, zapomněla jsem na něj. Stále chybí Blackprince, Rothschild, ten velký Tichkevitch.
Emile d’Audiffret, ten milý mladý muž, tam byl, viděly jsme ho ještě včera pěšky a on se několikrát otočil a obě jsme se začervenaly. I ten pán ze Spa, kterému špatně slušel šedý klobouk.
Napsala jsem Morenovi tyto řádky:
Pane de Gonzalès
Již dva dny jsem v Paříži s tetou a byly bychom nadšeny, kdybyste nás navštívil u nás v hotelu des Iles Britanniques, tak přijďte.
Marie.
Kromě potěšení z jeho návštěvy ten dopis Potřebuji ho. Budou mi kupovat koně, a protože nic nevím, snažím se ze všech sil se něco dozvědět a chytám se každé příležitosti, de Gonzalès se v tom sám musí vyznat a pak má přátele, kteří se vyznají.
Při té příležitosti jsem napsala dopis mámě a dala jí všemožné důvody, proč by měla poslat peníze na koně. Řekla jsem vážně, že chci koně, a věřím, že ho budu mít s pomocí Boží.
Dělám mezi Paříží a Londýnem stejný rozdíl jako mezi šaty od Laferrièrové a šaty od Wortha.
Večeříme v ruské restauraci – po takové ruské večeři jsem toužila už dávno. Ale potom mi bylo trochu těžko, ta večeře za to stála.
Večer čtu Odysseu.

Poznámky

Pozn. překl.: V originále italsky: „Perche siete bianca sono untranquillo mia cara quando arrivasti.“ Telegram od Walitského, který se vydává za Doriu. Italština je záměrně plná chyb. ↩