Sobota, 29. srpna 1874

Prší a výlet do Brugg se nekoná. Obědvám v Kursaalu, Merjeewsky je blízko nás.
Nenávidím ho.
Plobster pořád pózuje před námi a já se na něj nemohu podívat, aniž bych se rozesmála. Gestikuluje jako Paparigopoulos. Jakmile zahlédnu jeho dlouhý nos pod tím hříbkem klobouku, směji se jako šílená. Uvedla jsem ho do módy u nás a všichni se jím zabývají. Pózuje všemi možnými způsoby, až je to směšné. Není to opravdový Plobster, ale jako pozér je zábavný. Prší a fouká vítr, oceán burácí, počasí je strašné, uchylujeme se do čítárny, kam přijde i Plobster a obrátí k nám svá půvabná záda. Podobá se humrovi. Koutski, který dá koncert s Nagornoffem a paní Conneauovou, si mě hned všiml a požádal Merjeewského, aby mi ho představil. Merjeewsky ho představil. jeho žena vypadá jako kurtizána.
Basilévitchová a Viviani s námi večeří na Plage, pak s nimi jdeme za mámou atd. do Kursaalu a usadíme se u okna v čítárně. Plobster přistoupí k Basilévitchové a představí nám ho. Rytíř Edouard de Moelenar.
Po čtrnácti dnech pózování ho tu máme docela blízko, toho krásného bludného rytíře. Mluvil o mých botkách, o mých nohách, ale jeho řeč postrádá lesk a není to pravý Plobster. Zůstane s námi do devíti; už nemusí pózovat. Hovořili jsme všichni dohromady, Merjeewsky viděl, že se bez něj vše zdařilo.
Basilewsky si sedá mezi nás a všichni se začínáme smát. Je velmi vtipný; přezdívá Viviani: „Slečno. ‚Ach, slečno, rozumíte rusky?‘“ Basilévitchová, máma a teta a dokonce i my žertujeme a trápíme ho, brání se, jak může, ten chudák pytel.
Škádlili jsme ho, ale aspoň jsme se smáli, hůř než blázni, až skoro [Šest popsaných stran vytrženo]
Vše se odehrálo v rodinném kruhu!

Poznámky

Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩