❦
Čtvrtek 30. července 1874
Tak jsem zeslábla, že mě unaví sebemenší pohyb; i vyjít do schodů je na mě příliš. Hučí mi v uších a jedním slovem jsem v žalostném stavu.Je me suis affaiblie tant, que le moindre mouvement me fatigue, monter l’escalier est trop. J’ai des bourdonnements dans les oreilles et en un mot je suis dans un état bien misérable.
Zkusím se dát do pořádku, takový stav je nesnesitelný.
Je vais tâcher de me raccommoder, c’est insupportable un pareil état.
Je krásně, ani slunce ani déšť, počasí, o jakém se pro jízdu na koni dá jen snít. Hledám Paula, nikde ho nenajdou, a tak na koně nejdu. Nevycházíme, večeříme doma; kolem osmé přichází malý hrabě, vstupuji do salónu v klobouku s tím, že jdu vybírat kočár, a on navrhne Walitskému, aby mě doprovodil.
Il fait beau, ni soleil ni pluie, un temps comme on peut rêver seulement pour monter à cheval. Je cherche Paul, on ne le trouve pas et je ne monte pas à cheval. Nous ne sortons pas, dînons à la maison, vers huit heures vient le petit comte, j’entre au salon en chapeau disant que je vais choisir une voiture, il propose à Walitsky de m’accompagner.
Vracíme se všichni tři kočárem pro mámu. Hezký kočár z nových stájí, dva koně a rolničky. Máma vedle mne, Walitský vzadu, Dina a hrabě vpředu. Ten malý ošklivec byl nadšený, že na svých ubohých ramenou drží oboje otěže.
Nous revenons tous trois en voiture prendre maman. Une jolie voiture, dans une nouvelle écurie, deux chevaux et des clochettes. Maman à côté de moi, Walitsky derrière, Dina et le comte devant. Ce petit laid était enchanté d’avoir sur ses épaules misérables les deux rênes.
Nemám ráda alej Morteau, vždycky se tam něco stane — jednou se koni uvolnila uzda, podruhé se otočilo sedlo, potřetí Bagatelle přejeli.
Je n’aime pas l’allée du Morteau, il y arrive toujours quelque chose, une fois le cheval s’est débridé, une autre fois la selle a tourné, une troisième fois Bagatelle était écrasée.
„A počtvrté?“ říká malý hrabě, „počtvrté?“
— Et une quatrième fois, dit le petit, une quatrième fois ?
„Nevzpomínám si,“ řekla jsem a červenala se.
— Je ne me souviens pas, fis-je en rougissant.
„Nevzpomínáte si?“
— Vous ne vous souvenez pas ?
„Ne.“
— Non.
Máma pochopila a změnila téma.
Maman a compris et changea de conversation.
Řekla jsem, že člověk vždycky rozumí, když chce, že jsou lidé, kteří vám říkají všemožné věci a vy pochopíte až dlouho potom, když nemáte co na práci, zatímco jiným, když mluví, rozumíte a slyšíte všechno, protože si to přejete a očekáváte to.
J’ai dit que l’on comprend toujours quand on veut, qu’il y a des personnes qui vous disent toutes sortes de choses et vous ne comprenez que longtemps après quand vous n’avez rien à faire, tandis que d’autres, lorsqu’ils parlent, on comprend et entend tout parce qu’on le désire et s’y attend.
Je to pravda, chápala jsem sebemenší narážky Rémyho, zatímco ubohý Stephan říkal tolik a já pochopila až o několik měsíců později v Nice.
C’est vrai, je comprenais les moindres insinuations de Rémy tandis que le pauvre Stephan disait tant et je ne compris que plusieurs mois après à Nice.
Máma a všichni jsou pro toho ohyzdného hraběte, pokládají ho za hezkého chlapce — to není pravda; není špatný, a nic víc.
Maman et tout le monde sont pour ce vilain comte, on le trouve joli garçon, ce n’est pas vrai ; il n’est pas mal, et pas davantage.
Vcházíme do kasina a zůstáváme tam tři čtvrtě hodiny.
Nous entrons au casino et y restons trois quarts d’heure.
Představili mi otce Merjeewského, který právě přijel, a Thérèsinu sestru, která je, myslím, jeho důvěrná přítelkyně, nebo něco na ten způsob.
On m’a présenté le père Merjeewsky qui vient d’arriver et la sœur de Thérèse qui est je crois sa bonne amie ou à peu près.
Četla jsem „Le Derby“, třikrát jsem narazila na jméno Hamilton, byla jsem rudá a kousala se do rtů; hrabě mi něco říkal, sotva jsem odpovídala a dívala se do novin.
Je lisais « Le Derby », j’ai rencontré trois fois le nom de Hamilton, j’étais rouge et mordais mes lèvres, le comte me parlait, je répondais à peine, regardant le journal.
„A co kdybychom mluvili o tom, co bylo?“
— Et si on parlait de choses passées ?
„Ach!... ano, pokud to bylo příjemné, člověk o tom rád mluví znovu.“
— Ah ! ... oui si les choses ont été agréables on en reparle avec plaisir.
„Ale jak mám vědět, zda to pro vás bude příjemné?“
— Mais comment savoir si ce sera agréable pour vous ?
„Nevím.“
— Je ne sais pas.
„Právě jsem vám chtěl říct o jedné věci, o které jsem vám, myslím, už mluvil; kdy o tom mám mluvit?“
— Justement je voulais vous parler d’une chose de laquelle je vous ai déjà parlé, je pense, quand faudra-t-il que j’en parle ?
„Kdy budete chtít.“
— Quand vous voudrez.
„Ach!“
— Ah !
„Mluvit se má vždycky, čím dříve, tím lépe.“
— Il faut toujours parler, le plus tôt est le mieux.
„Tak vám o tom povím příště, až pojedeme na koni.“
— Eh bien je vous en parlerai la prochaine fois que nous irons à cheval.
„Dobrá.“
— C’est bien.
„Bude to zábavné, ale kvůli tomu váhám, jestli vůbec pojedu na koni.“
— Ce sera amusant, mais à cause de cela j’hésite de monter à cheval.
Jeho dvoření mě netěší. Miluje mě, dobrá, přijímám ho jako ctitele, může být jedním z nich. Je první. Dal mi kytici a já mu na oplátku dala svou růži.
Sa cour ne me fait pas plaisir. Il m’aime, c’est bien, je l’accepte comme adorateur, il peut être dans le nombre. Il est le premier. Il m’a donné un bouquet et je lui donnai en échange ma rose.
„Nemá stonek.“
— Elle n’a pas de tige.
„Proto ji dávám, nemohla jsem ji už udržet.“
— C’est pour cela que je la donne, je ne pouvais plus la tenir.
Potom jsem usoudila, že dát mu napůl ohlodanou růži bylo příliš, a abych tu laskavost částečně smazala, dala jsem kytici mámě.
J’ai trouvé ensuite que c’est trop de lui avoir donné une rose à moitié mangée et pour effacer partiellement cette bienveillance je donnai le bouquet à maman.
Mám šedé šaty, žluté botičky. Tancovala jsem polku s Winslowem a valčík s de Jahalem a vracíme se. Nemusím říkat, že se mi lidé dívali na nohy.
Je suis en robe grise, bottines jaunes. J’ai polké avec Winslow et valsé avec de Jahal, et nous rentrons. Je n’ai pas besoin de dire qu’on a regardé mes pieds.
Baron de La Roussellière je nádherný, obdivovala bych ho, kdyby nebyl ženatý.
Le baron de La Roussellière est magnifique, je l’admirerais s’il n’était pas marié.
Doma se dozvídám, že hrabě se dozvěděl o mé zálibě v ryšavých vlasech hrabě onemocněl kvůli mně. Ten malý se dozvěděl, že mám ráda ryšavé vlasy, a vzal si do hlavy, že si je nechá obarvit; umyl si hlavu horkou vodou a nastydl. Myslí si, že se mu s ryšavými vlasy budu líbit; zdejší holič mu slíbil, že mu je obarví. To mě rozesmálo. Konečně! Začínají se kvůli mně dělat šílenosti. Není to příliš brzy, je mi patnáct let!
En arrivant à la maison j’apprends que le comte ayant su ma prédilection pour les cheveux roux j’étais la cause de la maladie du comte. Ce petit ayant su que j’aime les cheveux roux s’imagina de se faire teindre les cheveux, se lava la tête avec de l’eau chaude et se refroidit. Il pense qu’en ayant les cheveux roux il me plaira, le coiffeur d’ici lui promit de les teindre. Cela m’a fait rire. Enfin ! on commence à faire des folies pour moi. Ce n’est pas trop tôt, j’ai quinze ans !
Pro jinou by to bylo příliš brzy, ale pro mne, která jsem ve svých očích naprosto mimořádná, která nechce dělat nic jako ostatní, která sní o životě složeném z triumfů, rozruchu, hrdinských činů, která přestože nejsem krásná, chce mít celý svět, která se staví nad celý svět, která žene svou ctižádost k nebesům, která chce bohatství, tituly, proslulost, která chce být vším, co je krásného, velkého, slavného, známého, mimořádného, která chce víc, než dovedu říci — je to příliš pozdě.
Pour une autre ce serait trop tôt mais pour moi qui suis à mes yeux tout à fait extraordinaire, qui ne veut rien faire comme les autres, qui rêve une vie composée de triomphes, de bruits, d’exploits, qui malgré que je ne suis pas belle, veut avoir tout le monde, qui se met au-dessus de tout le monde, qui pousse son ambition jusqu’aux cieux, qui veut richesses, titres, célébrité, qui veut être tout ce qu’il y a de beau, de grand, d’illustre, de connu, d’extraordinaire, qui veut plus que je ne sais dire, c’est trop tard.
V tuto chvíli chci získat jednu věc, a to výraz všemocnosti. Ten se získá jedině větší či menší jistotou moci, kterou člověk má, a spokojeností se sebou1. Není-li člověk vnitřně spokojen, nemůže mít ten výraz, leda by měl nadpřirozenou moc nad sebou samým.
En ce moment je veux acquérir une chose, c’est l’expression de la toute-puissance. Cela ne s’acquiert que par la certitude plus ou moins grande de la puissance qu’on a et par le self-contentment. Si on n’est pas satisfait intérieurement, on ne peut avoir cette expression à moins d’une puissance surnaturelle sur soi-même.
Musím tedy čekat, až bude má sebeláska uspokojena.
Il faut donc que j’attende jusqu’à ce que mon amour-propre soit satisfait.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále anglicky: „self-contentment“. ↩