Úterý 28. července 1874

Spím do poledne a celý den je mi velmi špatně. Máma vstává, Řek udělá krátkou návštěvu; ve čtyři já, Dina a Paul vyjíždíme na koních, máme tři hezké šedé koníky; překvapí nás déšť, otevřu deštník a vracíme se klusem k Pouhonu, kde si dám sklenici mléka a Dina svou vodu. Celý haristoffovský bataklán a vévoda se na nás dívají; i tentokrát mě pozdravil. Mají tam opravdové pány, v tom bataklánu.
Ten blázen, co chtěl, abych zpívala, se dnes dostavil k mámě, chtěl přesvědčit, ale odešel, jak přišel. Nepůjdu zpívat před publikum, protože jsem nikdy nebrala lekce, a navíc se nebudu v patnácti letech vystavovat.
Děkuji těm, kdo si myslí a říkají pěkné věci o mém hlase, ale zpívat nebudu.
Nevečeřela jsem, mám hlad a nemohu nic jíst.
Chvíli jsme zůstali u večerní hudby; pan de Jahal a student z Lutychu, jakýsi Crestiano, byli s námi.
Jsem slavnostní, zdá se mi, že mám příšerné způsoby, že jsem vulgární, fast atd. atd. — od té doby, co ten Gambart řekl, co řekl, a máma na to téma varírovala po zbytek dne.
Večer u mámy jsem se nechala podezřívat bezdůvodně, takže je mi velmi nepříjemně.
Říkalo se, že Walitský není Polák, [Škrtnuto: ale] že jeho matka byla Němka. [Škrtnuto: tak] Moje matka byla baronka Rosenová, Polka z Kuronska.
— Ach, to je rozkošné, můj drahý, říkám, tak já jsem Marie Baškircevová, Angličanka z Poltavy; jste opravdu směšný, můj drahý.
— [Škrtnuto: Ale jako] Ale perfektní, ale jistě. Podívej, řekni mi, kdo je Wittgenstein.
— A já to mám odkud vědět! — řekla jsem zmateně a bez pohledu na ně, protože jsem se červenala, a zašla jsem až na konec pokoje. Máma odvrátila hlavu; bylo by mi milejší, kdyby se na mě podívala.
A kdo vlastně Wittgenstein je, Polák, Němec? ptala jsem se, vracejíc se k posteli.
Je to Němec ruského původu.
— To znamená Adam — přerušila jsem ho.
To je opravdu hloupé.

Poznámky

Pozn. překl.: V originále anglicky: „fast" — lehkovážná, nemravná.