❦
Neděle 26. července 1874
Dimanche, 26 juillet 1874
Princezna Markéta byla v kostele a s ní celé elegantní Spa.
La princesse Marguerite était à l’église et tout Spa élégant avec.
Prší skoro celý den. Mám nový klobouk, černý filc, velmi hezký.
Il pleut presque toute la journée. J’ai un nouveau chapeau, feutre noir très gentil.
Jdu do aleje s Walitským, hrabě nás doprovází; potkala jsem všechny, které znám, dokonce i barona Forgera a španělského vévodu, který mě poprvé pozdravil od té doby, co nás Basilévitch tak nějak představil. Ba i de Neufarge mě pozdravil, ačkoli od té doby, co ho vyobcovali ze společnosti, předstíral, že nikoho nevidí.
Je vais à l’allée avec Walitsky, le comte nous accompagne, j’ai rencontré tous ceux que je connais, même le baron Forger et le duc espagnol qui m’a saluée pour la première fois depuis l’espèce de présentation par Basilévitch. Et même de Neufarge m’a saluée, lui qui depuis qu’on l’a banni de la société faisait semblant de ne voir personne.
Gericke zmizel, už ho není vidět. Co mu je? To je, oč tu běží.1 Jeho proměna začala několik dní před odjezdem Basilévitche a od té doby gradovala. Říká se, že je to kvůli de Tanlayovi. A máma mě velmi vyděsila, když vyslovila svou domněnku, že se baron změnil, protože si myslí, že jsem do něj zamilovaná, a nechce podporovat marnou lásku...
Gericke est disparu, on ne le voit plus. Ce qu’il a ? That is the question. Son changement a commencé quelques jours avant le départ de Basilévitch et depuis allait crescendo. On dit que c’est de Tanlay. Et maman m’a très effrayée en disant sa supposition, que le baron est changé parce qu’il pense que je suis amoureuse de lui et ne voulant pas encourager un amour inutile...
napříč stránkou
Tahle máma mi nikdy neřekne nic jiného než znepokojivé věci. Jednou mi cpe do hlavy, že patnáct lidí, které neznám, je do mě zamilovaných, jindy...
en travers Cette maman ne me dit jamais que des choses troublantes. Tantôt c’est pour me fourrer en tête que quinze personnes que je ne connais pas sont amoureuses de moi, tantôt...
Ta nešťastná myšlenka mi hlavou proběhla už dřív. Jestli je to tak, jsem zoufalá a trápím se. Řek přichází, byla jsem u klavíru, strčí hlavu do dveří a nasadí úsměv. Máma leží v posteli, nemohla jsem ho poslat pryč; vejde a zůstane velmi dlouho, pobrukuje si, hraje, povídá. Každá jeho návštěva nás stojí jednu rozlámanou židli, to je Porthos.
Cette malheureuse idée m’était passée par la tête avant. Si c’est ainsi je suis au désespoir et je me tourmente. Le Grec vient, j’étais au piano, passe sa tête à travers la porte et forme un sourire. Maman est au lit, je ne pouvais pas le renvoyer, il entre et reste très longtemps, chantonne, joue, parle. Chacune de ses visites nous vaut une chaise cassée, c’est un Porthos.
Zůstávám opět sama, někdo klepe, je to Polák s růžemi, které mi podává:
Je reste de nouveau seule, on frappe, c’est le Polonais avec des roses qu’il me tend :
„Cože, to je pro mě?“
— Comment c’est pour moi ?
„Mohla jste o tom pochybovat?“
— Pouviez-vous en douter ?
„Jste velmi laskavý.“
— Vous êtes très aimable.
A dala jsem ty růže do svícnu. I on zůstává dlouho. Měla jsem chuť mu říct, že se snaží zbytečně, že ho nemám ráda.
Et je mis ces roses dans un chandelier. Lui aussi reste longtemps. J’avais envie de lui dire que c’est peine perdue, que je ne l’aime pas.
Jdeme na večerní hudbu, pan de Jahal se s námi prochází, dokud se nevrátíme.
À la musique du soir nous allons, M. de Jahal se promène avec nous jusqu’à ce que nous rentrons.
Večer máma zpívá elegii. Říká, že mě hrabě miluje, že taková láska v jeho věku je nebezpečná, uvedla příklad se smrtelným koncem a všechno možné. Nakonec řekla, že jí ten mladý básník řekl, že ho co nevidět potká strašlivý žal, který snad nebude moci unést, že je třeba mnoho síly a odvahy atd. Prý jsem zbledla a pak se začervenala.
Le soir maman chante une élégie. Elle dit que le comte m’aime, qu’un pareil amour à son âge est dangereux, elle a cité un exemple mortel et toute sortes de choses. Elle a dit enfin que ce jeune poète lui a dit qu’un de ces jours il va avoir un chagrin terrible, qu’il ne pourra peut-être pas soutenir, qu’il faut beaucoup de force et de courage, etc. On prétend que j’ai pâli et rougi ensuite.
Je vždycky příjemné slyšet, že nás někdo miluje. Proč... nevím, proč jsem řekla: „Jistěže je to příjemné, i kdyby zemřel, potěší mě to a dodá mi to na důležitosti.“
C’est toujours agréable d’entendre qu’on est aimé. Pour... je ne sais pas pourquoi j’ai dit : Sans doute c’est agréable, s’il meurt même cela me fera plaisir et me posera.
Jenže ať si říkají, co chtějí, nikdy neuvěřím, že jsem mohla něco vzbudit, já, ubohé malé stvoření.
Seulement ils ont beau dire je ne croirai jamais que j’ai pu inspirer quelque chose, moi misérable petite créature.
Řeklo by se, že si o sobě moc myslím, a přece, vidíte, nemám odvahu uvěřit, že mě nějaký muž miluje. Neodvažuji se být tak troufalá, abych tomu věřila, protože se bojím, že bych se mýlila a potom se styděla.
On dirait que je pense beaucoup de moi et cependant, voyez, je n’ai pas le courage de croire qu’un homme m’aime. Je n’ose pas avoir l’audace de le croire de peur de me tromper et d’être honteuse après.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále anglicky: „That is the question“ (citát z Shakespearova Hamleta; Saudkův překlad). ↩