❦
Středa 22. července 1874
Mercredi, 22 juillet 1874
Odjezd dívy, požíračky srdcí.
Départ de la diva, de la mangeuse de cœurs.
Gericke se zeptal mámy, zda je Tanlay přítelem paní Toutàfait, co si o tom myslí. Máma mu řekla, že je to dobře možné. Pak se zeptal, proč si ho nebere úplně — pak: „Ó! To je pravda, já jsem ji tedy políbil...“ Tu se zastavuji, nemohu říci, kde ji políbil.
Gericke a demandé à maman si Tanlay était l’ami de Mme Toutàfait, ce qu’elle en pensait. Maman lui a dit que cela peut bien être, alors il demanda pourquoi ne le prenait-elle pas lui tout à fait, puis — Oh ! c’est vrai, je l’ai donc embrassée... ici je m’arrête, je ne peux dire où il l’a embrassée.
Probouzím se v jednu, točí se mi hlava — tohle je naposledy. Takhle se ničím.
Je me réveille à une heure, la tête me tourne, c’est la dernière fois. Je m’anéantis de cette façon.
Jdeme na nádraží vyprovodit Basilévitchovou (šedé šaty) — uprostřed stoupání potkáváme markýze, hraběte, Papu a Gericka. Už odjela — jsme karabiniéři.1
Nous allons à la gare reconduire Basilévitch (robe grise) au milieu de la montée nous rencontrons le marquis, le comte, Papa et Gericke. Elle est partie, nous sommes les carabiniers.
Mimo jiné se mluvilo o švadlenách:
Entre autres choses, on a parlé des couturières :
„Ale proč se obracíte na zdejší švadleny, madam?“ řekl Papa.
— Mais pourquoi vous adressez-vous, Madame, aux couturières d’ici, dit Papa.
„Ach, pane, je to nutné — dlažba ve Spa si žádá neustálé opravy lemů sukní,“ odpověděla máma.
— Ah ! Monsieur, c’est nécessaire, les pavés de Spa demandent des réparations constantes aux ourlets des jupes, répondit maman.
„Ale Douchenka to přece nepotřebuje,“ řekl Gericke a dotkl se holí spodku mých šatů, čímž je trochu nadzvedl.
— Mais Douchenka n’a pas besoin de cela, dit Gericke en touchant le bas de ma robe avec sa canne et en le relevant un peu par ce mouvement.
„Barone, barone!“ zvolala máma rozhněvaně, „co děláte, to se nedělá! Viděla jsem vás to dělat dámám, které to chtějí strpět, ale se slečnami jsou takové způsoby nemožné!“
— Baron, baron ! s’écria maman en colère, ce que vous faites n’est pas bien, je vous l’ai vu faire à des dames qui veulent le permettre, mais avec des demoiselles ces manières sont impossibles !
A zavěsila se do mě a otočila svou turnýru odešla celá zuřivá, a pak rudá.
Et me prenant le bras elle tourna sa tournure s’en alla, toute furieuse, et puis rouge.
Myslím, že to bylo zasloužené — příliš se zapomínal, bylo třeba něco, co by ho náležitě usadilo. Bála jsem se, jak rozzlobeně to máma řekla. Pánové jdou za námi se sklopenou hlavou a my kráčíme vedle Diny s markýzem a klidně si povídáme o všem možném, jako by se nic nestalo. Gericke velmi nesměle přijde vedle mě a přidá se k hovoru, stále nesměle. Mám tak dobré srdce, že je mi za něj trapně.
Je trouve que c’est bien fait, il s’oubliait trop, il fallait quelque chose pour le replacer convenablement. J’avais peur tant maman a dit cela en colère. Les messieurs nous suivent tête baissée, et nous marchons à côté de Dina avec le marquis et parlons tranquillement de toutes sortes de choses comme si rien n’était. Gericke très timidement vient marcher à côté de moi et se mêle à la conversation toujours timide. J’ai si bon cœur que je suis confuse pour lui.
Všichni spolu jdeme na hudbu, a aniž bychom si sedli, necháváme markýze u jeho markýzy a hraběte u matky (žárlí na Gericka) a stoupáme k Annette et Lubin.
Tous ensemble nous allons à la musique et sans nous asseoir, laissant le marquis à sa marquise et le comte à sa mère (il est jaloux de Gericke) montons chez Annette et Lubin.
Princezna Markéta, manželka prince Umberta, sedí na lavičce na konci aleje. Předevčírem jsme u La Géronstère viděly hraběnku z Aquily, jejího syna a snachu.
La princesse Marguerite, femme du prince Humbert, est assise sur un banc au fond de l’allée. Avant-hier nous avons vu à La Géronstère la comtesse d’Aquila, son fils et sa bru.
Výstup probíhá klidně, máma vede zcela prostou konverzaci. Gericke stoupá přímo vzhůru, já také. Šplhám jako opice, chytám se trávy a větví a opírám se o baronovu hůl. Stoupal přede mnou. Bylo to tak prudké, že se mi nakonec točila hlava a cítila jsem bušení jako buben uprostřed zad. Baron se chová slušně jako Tanlay. Sedáme si na lavičku, abychom na ně počkali — žádá mě o dovolení otřít mi botky, dovolení, které mu uděluji, ale na jeden můj pohyb odpověděl jiným pohybem, který chtěl říci:
La montée s’effectue calmement, maman mène la conversation toute simple. Gericke monte tout droit, je fais la même chose. Je grimpe comme un singe, m’accrochant aux herbes et aux branches, et m’appuyant sur la canne du baron. Il montait en avant. C’était si rude qu’au bout la tête me tournait et je sentais battre comme un Morteau au milieu du dos. Le baron est convenable comme Tanlay. Nous nous asseyons sur un banc pour les attendre, il me demande la permission d’essuyer mes bottines, permission que j’accorde, mais sur un mouvement de moi il fit un autre mouvement qui voulait dire :
„Ó, slečno, uklidněte se, jak si můžete myslet něco takového!“
— Oh Mademoiselle rassurez-vous, comment pouvez-vous penser cela !
Mluvíme o Nice, o společnosti v Nice. Nepřicházejí. Tak vstáváme a o pár kroků dál je najdeme, jak sedí na jiné lavičce a čekají na nás.
Nous parlons de Nice, du monde de Nice. Ils ne viennent pas. Alors nous nous levons et à quelques pas les trouvons assis sur un autre banc nous attendant.
Na vrcholu pijeme mléko, konverzace je prostá a strohá, pánové vypadají jako mouchy v zimě. Mluví se o mé tetě — máma říká, že si je jistá, že by se baronovi líbila a že by se on líbil jí. Jsem tak hloupá, že ukazuji, kolik mám zkušeností ve věcech — ve dvoření, nechci říkat milostných. Tiše se diví, a máma víc než ostatní. Sestupujeme — Dina chce šplhat a poskakovat jako laň; když jsem stoupala, stoupala jsem důstojně a přirozeně, ale ona se rozohnila a myslí si, že je motýl.
Au sommet, on prend du lait, la conversation est toute simple et austère, les messieurs ont l’air de mouches en hiver, on parle de ma tante, maman dit qu’elle est sûre que le baron lui plairait et qu’elle plairait au baron. J’ai la bêtise de montrer combien j’ai de l’expérience en affaires, de faire la cour, je ne veux pas dire amoureuses. On s’étonne en silence, et maman plus que les autres. On descend, Dina veut grimper et sautiller comme une biche ; quand je suis montée, je suis montée avec dignité et naturellement, mais elle, s’emporte et se croit un papillon.
Máma zůstává pozadu a Gericke nás doprovází až k Pouhonu.
Maman reste en arrière et Gericke nous reconduit jusqu’au Pouhon.
Choval se dokonale, ale nuceně. Obávám se, že ho urazili. Jsem taková hloupá — je mi trapně za druhé.
Il a été parfait mais contraint. Je crains qu’on l’a offensé. Je suis si bête, je suis confuse pour les autres.
U Pouhonu se koná rada o zítřejším výletu. Je nás osmnáct: markýza, hraběnka Guiriniová, máma, Davignonová, Josefína, Jeanne, slečna Foligno, hraběnka Merjeewská, slečna Witoslowská. Hrabě Guirini, hrabě, Paul, Walitský, pan Foligno, pan Witoslowsky.
Au Pouhon a lieu un conseil sur l’excursion de demain. Nous sommes dix-huit : la marquise, la comtesse Guirini, maman, Davignon, Joséphine, Jeanne, Mlle Foligno, la comtesse Merjeewsky, Mlle Witoslowska. Le comte Guirini, le comte, Paul, Walitsky, M. Foligno, M. Witoslowsky.
Já, Dina a Papa jedeme na koni, vyrazí se mezi osmou a devátou. Máma Gericka usilovně zvala, ale on sklopí oči a říká, že to není možné, že musí jet za tetou.
Moi, Dina et Papa allons à cheval, on partira entre huit et neuf heures. Maman a beaucoup invité Gericke, mais il baisse les yeux et dit que c’est impossible, qu’il doit aller voir sa tante.
Všichni jsou zarmouceni odjezdem Basilévitchové. Jdu s Paulem do jízdárny a objednávám koně. Přijel pán, který vypadá zajímavě.
Tous ils sont chagrinés du départ de la Basilévitch. Je vais avec Paul au manège et commande nos chevaux. Il est arrivé un monsieur qui a l’air intéressant.
Při večeři u Laekenu máma říká, že teprve od té doby, co se zná s Basilévitchovou, začíná pozorovat muže. Tedy že je viděla a znala, když jí byli představeni, a když je poznala v salónu, ale že teprve nyní je rozeznává a pozoruje na ulici.
À dîner à Laeken, maman dit que ce n’est que depuis sa connaissance avec Basilévitch qu’elle commence à regarder les hommes. C’est-à-dire qu’elle les voyait et connaissait quand ils étaient présentés, et quand elle les connaissait dans un salon mais, que ce n’est que maintenant qu’elle les distingue et [les] regarde dans la rue.
Faktem je, že je tu spousta mužů.
Le fait est qu’il y a beaucoup d’hommes ici.
„A v Badenu bych nikdy nebyla poznala Hamiltony, kdyby mi to nebyli řekli — jednoho rána jsem se procházela s Dinou a vešla do restaurace a tam vidím strašáka, netvora v bílých holinkách s červenými výložkami, v kostkovaném klobouku, hrozivě mohutného. A ten netvor přišel a začal křičet, aby mu servírovali humry, foie gras atd. Podívejme, pomyslela jsem si, jak se tenhle mužik cpe. Tak jsem se zeptala a řekli mi, že je to opravdový mužik, strašák.“ „A kdo ti to řekl?“ říkám celá dojatá a nesměle. Ach, nečekala jsem to štěstí, že o něm uslyším mluvit. „Je to jediný muž, kterého jsi mi ukázala.“
— Et à Baden je n’aurais jamais connu les Hamilton si, on ne me l’avait dit un matin, je me promenais avec Dina et j’entrai dans un restaurant et là je vis un épouvantail, un monstre en bottes blanches à revers rouges avec un chapeau à carreaux, d’une masse effrayante. Et ce monstre arriva et commença à crier qu’on lui serve des homards, du foie gras, etc. Voilà, pensai-je, comment cet espèce de moujik bâfre. Alors je demandai et on me dit que c’était un véritable moujik, un épouvantail. — Qui donc te l’a dit ? dis-je toute émue et d’une voix timide. Oh je ne m’attendais pas au bonheur d’en entendre parler. C’est le seul homme que tu m’aies montré.
„Ale já ti je ukazuji všechny,“ říkám ještě, pak — „Podívej, je tlustší než Řek, ale mnohem lépe stavěný.“
— Mais je te les montre tous, dis-je encore, puis — Voilà il est plus gros que le Grec*, mais il est beaucoup mieux fait.
„Ó, to je nápad!“
— Oh quelle idée !
Máma říká, že jsem zamilovaná do Gericka. „Podívejme se, tak malinké srdce, a Gericke se tam vejde.“ Nejsem zamilovaná do Gericka — a chtěla jsem říci, že mé srdce je velmi velké.
Maman dit que je suis amoureuse de Gericke. Voilà, un si petit cœur et Gericke s’y trouve. Je ne suis pas amoureuse de Gericke, et je voulais dire que mon cœur était très grand.
Ta řeč o vévodovi mi vybavuje všechny vzpomínky na Baden a Nice, trpím; schovávám tvář do dlaní, abych se vzpamatovala, jako bych silným stisknutím hlavy bránila myšlenkám uniknout, rozptýlit se a dovést mě skoro k šílenství!
Ce discours du duc me ramène tous mes souvenirs de Bade et de Nice, je souffre ; je cache ma figure entre mes mains pour me remettre, comme si en me serrant fortement la tête j’empêchais aux pensées de s’en aller, de se disperser et de me rendre presque folle !
Po večeři strávíme u markýzy hodinu. Losuje se, kdo pojede v bryčce a kdo v přídavném voze.
Après dîner nous passons chez la marquise une heure. On tire au sort pour ceux qui iront dans le break ou dans un supplément.
Když znovu vycházíme do kasina, paní Lausbergová podává mámě krabici a vizitku. Slyším, ještě nahoře na schodech:
Comme nous ressortions au Casino, Mme Lausberg remet à maman une boîte et une carte de visite. J’entends, encore au haut de l’escalier :
„Tak, Moussio, Gericke ti poslal dárek.“
— Alors, Moussia, Gericke t’a envoyé un cadeau.
Myslela jsem si, že se žertuje, ale dole skutečně vidím vějíř a vizitku, kterou přikládám. Nemohu věřit svým očím ani uším, nic z toho nechápu, rudnu a vyjadřuji překvapení ve všech tóninách.
Je pensais et on plaisante, mais en bas je vois effectivement un éventail et la carte de visite que voici. Je ne peux croire ni à mes yeux ni à mes oreilles, je n’y comprends rien, rougis et exprime mon étonnement sur tous les tons.
Velmi pěkný vějíř ze světlého vyřezávaného dřeva a plátna s květinou a dole M. B. namalované z pomněnek. Je to rozkošné a nepochopitelné. Jak a proč Gericka napadlo dát mi vějíř.
Un très joli éventail en bois clair découpé et toile avec une fleur, et en bas M.B. peints en ne m’oubliez pas. C’est charmant et incompréhensible. Comment et pourquoi Gericke a-t-il eu l’idée de me donner un éventail.
Mám teď dva — velký černý a tento, skoro tak velký jako ten druhý.
J’en ai deux, le grand noir et celui-ci presque aussi grand que l’autre.
Nemohu nic pochopit,
Je n’y puis rien comprendre,
nemohu nic pochopit,
Je n’y puis rien comprendre
ale původce tak něžného nápadu
Mais d’une idée si tendre,
bych opravdu ráda znala.
Je voudrais bien savoir l’auteur.
Árie z Bílé paní.2
Air de la Dame blanche.
Jdu do kasina v šedých šatech a klobouku — a s vějířem. Je to můj první dárek. „Podívej se, vidíš, dárky a vějíř, po kterých vzdycháš,“ říká mi máma. Všichni se diví, že nás vidí bez velkých toalet — jen Dina je v černých šatech od Wortha. Laferrière je mizerná vedle Wortha. Jen On. Dina si ty šaty oblékla kvůli baronovi, když Basilévitchová odjela. Tuto poznámku jsem neudělala já, ale máma. Ples je velmi živý. Tancuji tři nebo čtyři tance. Jdeme do Kirshovy kanceláře. Máma, Dina, já, de Jahal, Witoslawsky, hrabě, Řek.
Je vais au Casino en ma robe grise et un chapeau, et avec l’éventail. C’est mon premier cadeau : Voilà, tu vois, les cadeaux et l’éventail après lesquels tu soupires, me dit maman. Tout le monde est étonné de nous voir sans toilettes, Dina seule est en grande robe noire de Worth. Laferrière est une misérable à côté de Worth. Il n’y a que Lui. Dina a mis cette robe pour le baron, Basilévitch étant partie. Ce n’est pas moi qui fis cette remarque, c’est maman. Le bal est très animé. Je danse trois ou quatre danses. Nous allons au bureau de Kirsh. Maman, Dina, moi, de Jahal, Witoslawsky, le comte, le Grec.
Gericke se schovává a nepřichází. Když jsem procházela prostředním salónem, držela jsem vějíř v ruce a byla zavěšená do Walitského. Gericke seděl s nějakým pánem u stolu.
Gericke se cache et ne s’approche pas. En passant par le salon du milieu, je tenais l’éventail en main, j’étais au bras de Walitsky. Gericke était assis avec un monsieur auprès d’une table.
„Je to rozkošné, barone, opravdu velmi milé.“
« C’est charmant baron, vraiment très aimable ».
„Co to je?“
— Qu’est-ce que c’est ?
„To nic, opravdu nevím. Zkrátka přerývaná slova bez smyslu, jako vždycky.“
— Ce n’est rien, vraiment je ne sais pas. Enfin des mots saccadés sans sens, comme toujours.
Nevím, proč nás nepřišel pozdravit. Máma říká:
Je ne sais pas pourquoi il n’est pas venu nous saluer. Maman dit que :
„Je to opravdu poprvé v životě, co se dvoří slečně, a vyděsil se vlastní smělosti.“
— C’est vraiment la première fois de sa vie qu’il fait la cour à une demoiselle et il s’est effrayé de son audace.
„Nedvoří se,“ říkám. „Ale jak by ne? Jistěže ano.“ Ale o to nejde.
— Il ne fait pas la cour, dis-je. Et comment donc ? Bien sûr*. Mais ce n’est pas cela.
Jsem tím dárkem okouzlena. Je to můj první. Řek, který ho nepochybně šel s Gerickem kupovat, říká, když ho vidí:
Je suis charmée de ce cadeau. C’est mon premier. Le Grec qui a sans doute été l’acheter avec Gericke en le voyant dit :
„Jaký krásný vějíř, smím se podívat?“
— Quel joli éventail, puis-je voir ?
„To je od barona, vy to ostatně víte,“ říkám a podávám mu ho.
C’est le baron, vous le savez d’ailleurs, dis-je en le lui tendant.
Polák žárlí na Gericka. Jaká ošklivá, vychytralá, neupřímná, záhadná, problematická povaha.
Le Polonais est jaloux de Gericke. Quel vilain caractère rusé, dissimulé, énigmatique, problématique.
„Ubožáčku, vy jste smutný, atd.“
— Pauvre, vous êtes chagriné, etc.
„Pokusím se vás, pane, utěšit tím, že vás vyznamenám,“ a připjala jsem mu do klopy kokardu z kotiliónu, kterou máma odnesla od Kirshe.
— Je vais tâcher de vous consoler monsieur en vous décorant, — et je lui attachai à la boutonnière une cocarde de cotillon que maman avait emportée de chez Kirsh.
Počínám si tu dosti koketně — znají mě (právě jsem z ulice zaslechla slovo, na konci knihy) takovou. Koneckonců, na tom není nic špatného.
Je me montre passablement coquette ici, on me connaît (je viens d’entendre de la rue un mot, à la fin du livre) ainsi. Après tout, il n’y a pas de mal.
Doma zpívám romanci, do které jsem už týden blázen: On revient toujours3.
Je chante, une fois chez moi, la romance dont je raffole depuis une semaine : « On revient toujours ».
Seznámila jsem se s Robensonovou přes slečnu Rowovou.
J’ai fait connaissance de la Robenson par Miss Row.
Poznámky
Pozn. překl.: Narážka na Offenbachovu operetu — karabiniéři vždy přicházejí pozdě. ↩
Pozn. překl.: Boieldieuova opera. ↩
Pozn. překl.: Název romance; česky „Vždycky se vrací“. ↩