❦
Čtvrtek 23. července 1874
Jeudi, 23 juillet 1874
Budík zvoní, když už jsem v půl osmé vzhůru. Všichni jsou ve špatné náladě. Byly potíže kvůli koním. Markýza je také nevrle naladěna. Mluví o Gambartovi s hořkostí a říká, že ve městě se mluví, ale „ta děvčata nepotřebují nic.“ Stará čarodějnice!
Le réveil sonne quand je suis éveillée à sept heures et demie. Tout le monde est de mauvaise humeur. Il y avait des difficultés à cause des chevaux. La marquise est mal disposée aussi. Elle parle de Gambart avec aigreur, et dit qu’en ville on parle, mais « ces jeunes filles n’ont besoin de rien ». Vieille sorcière !
Můj kůň je špatný, neumí klusat a jedeme ubohým tempem. Bála jsem se, že se Papa s námi bude nudit. Mluvil o baronovi — je slušný1, distingovaný, ale je třeba mu odpustit jeho způsoby, všechno dělá z nevinnosti, bez postranních úmyslů, říkal. Odpověděla jsem mu na to, že to je pravda, a že kdyby se na něj dívali jinak než jako na rozmazlené dítě, jednali by s ním jinak.
Mon cheval est mauvais, ne sait pas trotter et nous allons misérablement. Je craignais que Papa ne s’ennuie avec nous. Il a parlé du baron, il est comme il faut, distingué mais il faut lui pardonner ses manières, il fait tout par innocence, sans arrière-pensée, disait-il. Je lui répondis à cela que c’est vrai, et que si on le regardait autrement que comme un enfant gâté on en userait autrement avec lui.
Kůň mě mučí, jsem nadšená, že jsme dorazili. Lituji lidi z bryčky — nebyl tam nikdo z lepší společnosti, skoro žádní páni a dámy jako prach. Přijíždíme do hostince, jsou potíže se vším možným — výpravě naprosto chybí soudržnost a především vůdce. Oblékáme si úbory na prohlídku jeskyně a každý má v ruce světlo. Vchod udělal velký dojem — osoby v širokých bílých oblecích, s kapucemi, se světly, jak jdou za sebou. Brzy denní světlo zmizí a postupujeme po nerovných a kluzkých trámcích, nad hlavami nesmírné černé a děsivé skály. Ozvěna je velmi ostrá — každý se dá do řevu, což vyvolává rachot mimořádné síly.
Le cheval me martyrise, je suis enchantée d’arriver. Je plains les gens du break, il n’y avait personne de bien, presque pas de messieurs et des dames poussière. Nous arrivons dans une auberge, il y a des difficultés à propos de toutes sortes de choses, la partie manque absolument d’union et surtout de chef. On revêt les costumes pour visiter la grotte, et chacun a une lumière en main. L’entrée produisit beaucoup d’effet, les personnes en larges vêtements blancs, capuchons, avec des lumières se suivant. Bientôt la lumière du jour disparaît et on avance sur des barres inégales et glissantes et au-dessus de la tête d’immenses rochers noirs et terribles. L’écho est très sec, chacun se met à hurler ce qui produit des rugissements de force extraordinaire.
Poznámka editorů
[Vršek strany odtržený a odstraněný]
[Haut de page déchiré et enlevé]
Vede nás průvodce. Co chvíli se zdálo, že jsme na konci, že už není východ, ale průvodce ukázal otvor, kterým jsme prošli, a ocitli se znovu v obrovské vlhké jeskyni, majestátní a děsivé.
Un guide nous conduit. À chaque instant on semblait arriver à la fin, on pensait qu’il n’y a plus d’issues, mais le guide indiquait un trou par lequel on passait et se retrouvait encore dans une immense cave humide, majestueuse et terrible.
Ale u žebříku celá společnost zaváhala. Ten žebřík stál téměř svisle a vedl dolů úzkým otvůrkem — věru nevypadal lákavě. Trvala jsem na tom, abychom šli — po mnohém dohadování jsem prohlásila, že půjdu sama, nepůjde-li nikdo. Všichni ti lidé zalomili rukama, mávali pažemi a dali se do křiku, že to je nemožné, že má matka by to nedovolila, že je to hrozné, že to je smrt, že nikdo nepůjde. Pak viděli, jak v klidu začínám sestupovat vstříc smrti a hrůze — dali se do proseb, do řevu, bučeli a sténali, zuřili a zoufali si, když mě viděli zastavit se uprostřed sestupu, klidně se opírat o ten hrozivý žebřík a smát se jejich strachu. Smála jsem se, protože připomínali sbor druidů v „Normě“2, když žádají upálení. Papari atd. v tom úboru, s očima navrch hlavy, s otevřenou pusou, s nosem křivějším než kdy jindy, vypadal obrovský — všichni ostatní se zdáli rozhořčení, tak velký byl. Zželelo se mi jich, a hlavně jsem nechtěla dělat scénu; vylezla jsem zpět, vrátila se s druidy a v duchu přísahala, že už nikdy nepůjdu s hrochy — lepší v rodině než v takové společnosti. Dnes platí každý za sebe. Podávala se večeře o třech chodech.
Mais arrivée devant une échelle toute la société hésita. En effet cette échelle placée presque verticalement descendant par une petite ouverture et étroite n’était pas engageante. J’insistais qu’on aille, après force débat, déclarai que j’irais seule si personne ne vient. Tous ces gens, levant les bras au ciel et agitant leurs bras, se mirent à crier à l’impossible, que ma mère ne me le permettrait pas, que c’est affreux, que c’est la mort, que personne n’ira. Puis me voyant tranquillement commencer à descendre pour chercher la mort et l’horreur, ils se mirent à supplier, à hurler, à mugir et gémir, à s’exaspérer et à désespérer me voyant arrêtée au milieu de ma descente, appuyée calmement sur l’échelle redoutable et riant de leurs terreurs. Je riais parce qu’ils ressemblaient au chœur des druides dans « La Norma », lorsqu’ils demandent la brûlation [sic]. Papari etc. dans ce costume, les yeux hors de leurs orbites, la bouche ouverte, le nez plus crochet que jamais, paraissait immense, tous les autres semblaient indignés tant il était grand. J’eus pitié, et surtout je ne voulais pas faire une histoire ; je remontai et retournai avec les druides, jurant en moi-même de ne jamais aller avec des hippopotames, vaut mieux en famille qu’en pareille compagnie. Chacun paye pour soi aujourd’hui. Un dîner de trois plats fut servi.
Chybí nadšení, všichni vypadají, jako by tu byli z povinnosti. Markýza se projevuje jako mrzoutka a všem říká skoro nepříjemné věci. Po té dobré večeři jdeme se nudit hodinu a půl na břehu řeky. Vzala jsem si s sebou úbor, protože se musím vracet s Gambartem pěšky. Mám světlou plisovanou vlněnou sukni a pánský kabátek z režného plátna, spjatý plátěným opaskem, klobouk Massa. Jsem růžová, protože jsem časně vstala. Zdání konverzace je nucené, odtažité. Paul a Walitský v dálce rybaří. Jdu za nimi v doprovodu hraběte Guriniho, který se mnou vždy italsky konverzuje. Polský hrabě chodí všude za Dinou a bere si ji za důvěrnici svých záhad. Přicházejí k nám. Dina si nasazuje motýlí výraz a notně si namočí kalhoty, jak ladně přebrodí potok. Byla bych k hraběti lepší, kdyby přišel jako prosebník, ale chce být zajímavý, tajemný, trousí vtipy, kterým nerozumím, nebo dělám, že jim nerozumím. Vím, že nic nezraní víc než vtip, který vyzní naprázdno. Máma a všichni mi říkají, že mě milují. Nemohu tomu věřit, protože mi připadá, že nejsem dost dobrá, aby mě někdo miloval. Popírám to, protože kdyby hrabě změnil
On manque d’entrain, on a l’air d’être là par devoir. La marquise se montre acariâtre et dit des choses presque désagréables à tout le monde. Après ce bon dîner on va s’ennuyer une heure et demie au bord de la rivière. J’ai emporté mes habits, car je dois retourner avec Gambart à pied. Je suis en jupe de laine claire plissée et en paletot d’homme en toile écrue, attaché par une ceinture de toile, chapeau Massa. Je suis rose car je me suis levée de bonne heure. Le semblant de conversation est contraint, détaché. Paul et Walitsky pêchent au loin. Je vais les rejoindre accompagnée du comte Gurini qui fait toutes les fois une conversation italienne avec moi. Le comte polonais suit partout Dina, la prend pour confidente de ses énigmes. Ils viennent vers nous. Dina prend des airs papillons et se mouille les pantalons et assez en traversant gracieusement le ruisseau. Je serais meilleure pour le comte s’il venait en solliciteur, mais il veut être intéressant, mystérieux, fait des mots que [je] n’entends pas ou je fais semblant de ne pas entendre. Je sais qu’il n’y a de plus blessant qu’un mot perdu. Maman et tous me disent qu’ils m’aiment. Je ne puis croire à cela parce qu’il me semble que je ne suis pas assez bien pour qu’on m’aime. Je le nie, parce que si le comte change
Poznámka editorů
[pravý roh strany utržený: názor, budu poníže... Prší, prší krásn... chystáme se na návrat. Na... Nasedala jsem do kočáru, tu přijíždí Gambart a plna radosti zůstávám s ním. Večer mi vyprávěli, že... Polák byl zuřivý a netajil to celou cestu.]
[coin droit de page arraché : d’idée, je serai humi... Il pleut, il pleut beau... prépare à revenir. Au... Je montais en voiture, Gambart arrive et pleine de joie je reste avec lui. On m’a raconté le soir que... Polonais était furieux et ne le cachait pas tout le long de la route.]
Naneštěstí Gambart za sebou vleče svou suitu — Kirshe, Godefroy, Malézieuxovi a zpěváka Bouhyho. Nepřicházeli — doufala jsem, že už nepřijdou, vystrašeni deštěm — ale přišli, ve chvíli, kdy jsme se chystali odjet.
Malheureusement Gambart traîne après lui sa suite, Kirsh, la Godefroy, les Malézieux et le chanteur Bouhy. Ils n’arrivaient pas, j’espérais qu’ils ne viendraient plus, effrayés par la pluie, mais ils vinrent, au moment où nous allions partir.
Kirsh a ten druhý muž do jeskyně nejdou. Vyprávím Gambartovi scénu zoufalství. „Tentokrát půjdeme až na konec, tam je to [velmi] zajímavé, s vaší společností půjdeme dál,“ říká.
Kirsh et l’autre homme ne vont pas dans la grotte. Je racontai à Gambart la scène de désolation. « Cette fois nous irons jusqu’au bout, c’est là [très] intéressant, nous irons plus loin [en] votre société », dit-il.
Kráčím za ním a o kus dál jdou Body, Malézieuxová, Godefroy. Paul Malézieux se vyděsil a vrátil se hned ke vchodu.
Je marche derrière lui et un peu plus loin suivent Body, la Malézieux, Godefroy. Paul Malézieux s’effraya, retourna à l’entrée même.
Sestupujeme po hrozném žebříku — teprve tam začínají [Levý roh utržené strany: ...jí nejlepší... ? Jsou to... y lokomotiv] protože berou špinavou vodu a vracejí ji jako páru, zázraky, nemožné průchody, kde se člověk škrábe po čtyřech stísněný z obou stran. Sestupy, kde na jedné straně je skalní stěna, na druhé řeka — úzké, strmé, černé a kluzké. Ale vidím i jeskyně nesmírné výšky, kde stalaktity tvoří podivné útvary — tu Pannu a Dítě, starce s dlouhým vousem, tu kajícnou Magdalénu, celé kostelní varhany, tu palmu, nesmírné květinové pole, neobyčejné listy, rozvěšené prádlo, záclony k posteli. Listy a záclony jsou průsvitné — zastavila jsem se, abych viděla, jak průvodcovo světlo ozařuje tyto divy. Schody, skály, které jako by se dotýkaly stropů pokrytých hroty jako zmrzlá voda v zimě na okraji střech, třpytící se jako diamanty.
Nous descendons la terrible échelle, ce n’est que là que commencent [Coin gauche de page arrachée : ...nt les meilleurs... ? Ce sont les... s. des locomotives] parce qu’ils prennent de l’eau sale et la rendent par fumée, les merveilles, les passages impossibles où l’on grimpe à quatre pattes serré des deux côtés. Les descentes où d’un côté on a un mur de rocher, de l’autre la rivière, étroites, rapides, noires et glissantes. Mais je vois aussi des cavernes d’une hauteur immense où des stalactites forment des figures bizarres, tantôt la Vierge et l’Enfant, un vieillard à longue barbe, tantôt une Madeleine repentante, tout un orgue d’église, tantôt un palmier, un immense champ de fleurs, des feuilles extraordinaires, du linge suspendu, des rideaux de lit. Les feuilles et les rideaux sont diaphanes et je m’arrêtai pour voir la lumière du guide éclairer ces merveilles. Des escaliers, des roches qui semblent toucher les plafonds tapissés de pointes comme l’eau gelée en hiver au bord des toits et brillant comme des diamants.
Chvílemi jsme byli na vrcholu hory, chvílemi na dně propasti, do které jsem hleděla z výšky té hory.
Tantôt on était au sommet d’une montagne et tantôt au fond d’un précipice que je regardais du haut de cette montagne.
Lidé za námi bez ustání křičeli ó! a ach!
Les gens qui étaient derrière nous poussaient des Oh ! et des Ah ! sans fin.
Kráčím tak až na konec — obdivuji, žasnu a klouzám.
Je marche ainsi jusqu’au bout, admirant, m’étonnant et glissant.
V jednu chvíli jsem ucítila, že klouzám, že spadnu — zachytit se, nebylo se čeho, křičet by bylo hloupé — tak jsem se s naprostým klidem nechala sesunout do sedu, a tak jsem nespadla do vody. Jindy se mi deštník málem skutálel do řeky.
Un instant je sentis que je glissais, que j’allais tomber, se retenir, il n’y avait pas à quoi, crier serait bête, alors avec le plus grand sang-froid du monde, je me suis laissée asseoir, par cela j’ai prévenu ma chute dans l’eau. Une autre fois mon parapluie a manqué de rouler dans la rivière.
Jeskyně končí jezerem, ne širokým, ale hlubokým — házeli jsme do něj kameny. A končí vůbec? S lodí by se dalo pokračovat, ale neměli jsme. Vracíme se — a ani to tak nevypadá. Byla jsem velmi překvapena, když jsem se ocitla zase nad slavným žebříkem, aniž bych po něm vylezla. To proto, že jsme sestoupili, a pak jsme vystoupali jinou cestou, aniž jsme si toho všimli.
La grotte se termine par un lac peu large mais profond, on a jeté des pierres dedans. Et encore se termine-t-elle ? En prenant une barque on pourrait continuer, mais nous n’en avions pas. On retourne et on n’en n’a pas l’air. Je fus très étonnée de me retrouver encore au-dessus de la fameuse échelle, sans l’avoir remontée. C’est que nous sommes descendus, et puis nous sommes remontés par un autre chemin sans nous en apercevoir.
Naneštěstí nedokážu tu jeskyni dobře popsat — tak ráda bych později našla přesný popis toho, co jsem viděla. Vím, že jsem mnoho obdivovala, ale jsem si jista, že v okolí jsou jeskyně mnohem podivuhodnější, nemluvě o jiných zemích, kde jsou divy, vedle nichž by zdejší jeskyně vypadala jako nic.
Je ne puis malheureusement bien décrire cette grotte, cela me ferait tant plaisir, plus tard de trouver une juste description de ce que j’ai vu. Je sais que j’ai beaucoup admiré mais je suis sûre qu’il y a des grottes beaucoup plus merveilleuses aux environs même sans parler d’autres pays, où il y a des merveilles auprès desquelles la grotte d’ici ne paraîtrait que comme un rien.
Ostatně svrchovaná díla ponižujeme, když jim vnucujeme svůj souhlas.
D’ailleurs, c’est humilier les œuvres souveraines que de leur imposer notre approbation.
Kráčím s Gambartem a Bodym navzdory drobnému dešti. Jsem mokrá a zablácená. Poté co jsme vystoupali a sestoupili z hory, na kterou jsem se dříve — jen dříve — dívala, našli jsme kočáry. Gambart řídí, vpředu Body, vzadu zpěvák.
Je marche avec Gambart et Body malgré une petite pluie. Je suis mouillée et crottée. Après avoir monté et descendu une montagne que je regardais avant, seulement avant, nous avons retrouvé les voitures. Gambart conduit, devant est Body ; derrière le chanteur.
Cesta zpět byla obdivuhodná. V jedné vesnici Gambart vytáhl z postele bílou přikrývku a z podlahy koberec. Koberec dali ostatním a do přikrývky zabalili mě a Gambarta, připjali ji špendlíky. Můj malý deštníček nechránil klobouk, který v dešti začínal nabírat nejrůznější tvary.
Le retour était admirable. Dans un village Gambart a tiré d’un lit une couverture blanche et du plancher un tapis. On donna le tapis aux autres et on enveloppa de la couverture moi et Gambart, on l’attacha avec des épingles. Mon petit en-tout-cas ne protégeait pas mon chapeau qui sous la pluie commençait à prendre toutes sortes de formes.
Smála jsem se a obdivovala neohroženost starého Gambarta. Smál se také a srovnával nás s „Pavlem a Virginií“3.
Je riais et admirais l’intrépidité du vieux Gambart. Il riait aussi et nous comparait à « Paul et Virginie ».
Vracím se v hrozném stavu, mokrá a zablácená — sotva jsem se v salónu svlékla, klepe se, je to Řek. Prchám, ale vracím se v máminých šatech. Ale místo abych si lehla a odpočinula, převlékám se — obouvám botky se saténovými pásky, šedé šaty, černý klobouk a jdu do Redoute s mámou a Dinou.
Je rentre dans un état affreux, mouillée et crottée, à peine me suis-je déshabillée au salon qu’on frappe, c’est le Grec. Je me sauve, mais reviens vêtue d’une robe à maman. Mais au lieu de me coucher, de me reposer, je change de linge, je mets les bottines à barrettes de satin, la robe grise, le chapeau noir, et vais à la Redoute avec maman et Dina.
Vyprávěla jsem a ostatní vyprávěli o zázracích, které jsem vykonala, a dívala jsem se na sebe s úžasem. Tancovala jsem.
J’ai raconté et les autres ont raconté les merveilles que je fis et je me regardais avec étonnement. J’ai dansé.
Baron k nám nepřistoupí, nezve k tanci — jsem dotčená, jak by to bylo s kýmkoli jiným.
Le baron ne s’approche pas, n’invite pas à danser ; je suis vexée, comme pour tout autre ce serait.
Vskutku — má matka, Dina a já nic nemáme. Moje matka je žena duchaplná a zkušená, stále velmi krásná, ale ve společenské konverzaci je nula. Nerozumí ničemu, co jí muži říkají, velmi často neslyší. Dina je hloupá, [Nad řádkem: není hloupá vůbec] a já — já jsem příliš mladá. Hle tři osoby bez jediné myšlenky.
En effet, ma mère, Dina et moi n’avons rien. Ma mère est une femme d’esprit et d’expérience, très belle encore, mais dans la conversation mondaine elle est un zéro. Ne comprend rien de ce que les hommes lui disent, n’entend pas très souvent. Dina est bête, [Au-dessus : n’est pas bête du tout] et moi, je suis trop jeune. En effet voilà trois personnes qui ne pensent rien.
Teorii znám obdivuhodně, lépe než kdokoli, zvláště umím vyprávět, jaký má člověk být a co má dělat — ale nevím, zda bych své krásné zásady uměla uplatnit v praxi.
Je sais admirablement la théorie, mieux que personne, surtout je sais raconter comment on doit être, et ce qu’on doit faire, mais je ne sais si je saurais pratiquer mes beaux principes.
Máma zůstává s Řekem — chudák Řek, mluví marně, moje matka je skála, nic nechápe.
Maman reste avec le Grec, pauvre Grec, il parle en vain, c’est un rocher que ma mère, elle ne comprend rien.
Zůstávám na balkóně, kde se ke mně přidá Dina. Začíná tím, že říká:
Je reste sur le balcon où Dina vient me rejoindre. Elle commence par dire :
„Jak jsem ráda, že si myslí, že jsem zamilovaná do Gericka...“
— Comme je suis contente qu’on pense que je suis amoureuse de Gericke...
„Pozor, drahá, chcete odvrátit podezření tím, že sama šíříte pověst, že se říká, že jste do toho pána zamilovaná. To já znám, znám všechno, žádné hlouposti se mnou. Rozuměla jste?“
— Halte-là, ma chère, vous voulez détourner les soupçons en propageant le bruit vous-même, qu’on dit que vous êtes amoureuse de ce monsieur. Je connais cela, je connais tout, pas de bêtise avec moi. Savez-vous ?
Nicméně4 jsem s ní o Gerickovi mluvila, protože jí to dělá radost. Ten chlapec se jí líbí — je zasněná, schovává tvář do dlaní, nasazuje melancholický výraz. Všechny příznaky lásky má. Myslím, že poprvé.
However j’ai parlé de Gericke avec elle parce que ça lui fait plaisir. Ce garçon lui plaît, elle est rêveuse, cache la face dans ses mains, prend des airs penchés. Tous les symptômes de l’amour, elle les a. Je crois que c’est pour la première fois.
Gericke se za poslední týden hodně změnil — od odjezdu Basilévitchové nebo od máminého pokárání se nám vyhýbá. Walitský říká, že se z něj stal pomatenec5 — pobíhá, sklápí oči.
Gericke depuis une semaine est beaucoup changé et, depuis le départ de Basilévitch ou la réprimande de maman, il nous fuit. Walitsky dit qu’il est devenu comme un toqué il court, baisse les yeux.
Předtím se skoro nikdy nedíval do očí a nyní je to ještě horší. Dnes večer k nám jednou přišel, nebo spíše ho zavolali, pak zůstával s dámami od svého společného stolu. Máma myslí, že ho urazila, ale vpravdě to bylo nutné.
Avant il ne regardait presque jamais dans les yeux et maintenant c’est pire encore. Il s’approcha une fois ce soir ou plutôt on l’appela, puis il restait avec des dames de sa table d’hôte. Maman croit l’avoir offensé, mais véritablement cela était nécessaire.
Jinak mě velmi mrzí, že jsme ho ztratili.
Je suis bien fâchée d’ailleurs que nous l’ayons perdu.
Dostala jsem rozkošnou odpověď od Berthe.
J’ai reçu une réponse charmante de Berthe.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále francouzsky: „comme il faut“. ↩
Pozn. překl.: Opera Vincenza Belliniho. ↩
Pozn. překl.: Román Bernardina de Saint-Pierre. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „However“. ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩