❦
Čtvrtek 9. července 1874
Jeudi, 9 juillet 1874
Stejný dětský ples jako minulý čtvrtek. Sestřenice hraběte se jmenuje Vancoslawská. Ta odporná osoba byla u nás. Jsou lidé, kteří se člověku hnusí — nu a tihle se mi hnusí víc, než dokážu říci.
Même bal d’enfants que jeudi dernier. Le nom de la cousine du comte est Vancoslawska. Cette détestable personne était chez nous. Il y a des gens qui dégoûtent, et bien ceux-là me dégoûtent plus que je ne puis dire.
Byla jsem ráda, že jsem zase potkala Basilévitchovou, která mi představila pana barona Charlese Gericke de... jméno je obtížné, d’Herwynen — jejího bývalého a současného ctitele. Jenže zpočátku hraje lhostejného. Ona si nasazuje melancholický a zasněný výraz, to ho okouzluje. Je to holandský pán z Haagu, jeho otec je tam ministrem. Jedináček, dobrá rodina, dobře vychovaný, střední postavy, pěkné kaštanové vlasy, obdivuhodný profil, šedé a dost ošklivé oči, nosí jen knír, pětadvacet let, dobře se obléká. Má uvolněné a dětinské způsoby, dámami velice rozmazlený. Hezký a příjemný chlapec.
J’étais contente de retrouver Basilévitch qui me présenta M. le baron Charles Gericke de... un nom difficile, d’Herwynen, son ancien amoureux, et présent aussi. Seulement il joue l’indifférent le premier temps. Elle affecte un air mélancolique et rêveur, cela le charme. C’est un monsieur hollandais, de La Haye, son père est ministre là-bas. Fils unique, bonne famille, bien élevé, taille moyenne, cheveux châtains et bien, profil admirable, yeux gris et assez laids, ne porte qu’une moustache, vingt-cinq ans, s’habille bien. A des manières libres et enfantines, très gâté des dames. Beau et sympathique garçon.
Začíná drobný déšť, jdeme k prameni s Basilévitchovou a Gerickem. Vycházím vždy zavěšená do matky.
Une petite pluie commence, nous allons à la source avec Basilévitch et Gericke. Je sors toujours au bras de ma mère.
Ten baron má velmi podivné způsoby — Basilévitchová říká, že je to úplné dítě; a vskutku, bez váhání chytí za ruku, sáhne na klobouk, dokonce prý — jak Basilévitchová říká — sahá na uši; tvrdí, že je to bez úmyslů, jako dítě. Dítě, dítě, to je všechno moc hezké do jisté míry, dál už je to koketérie. Po Pouhonu jdeme na alej. Basilévitchová nás opouští, jde na návštěvu; posadíme se pod strom; Guerique Gericke (neumím napsat jeho jméno) nám vypravuje o Boreelovi, o tom hodném tlustém Boreelovi, mé dětské vášni. Ještě se neoženil, ale celou zimu se v Haagu dvořil jedné velmi hezké osobě. I on je z výtečné rodiny.
Ce baron a des manières très étranges, Basilévitch le dit tout à fait enfant; en effet il ne lui coûte rien de prendre par la main, de toucher au chapeau, même Basilévitch dit qu’il touche les oreilles; elle prétend que [c’est] sans intentions comme un enfant. Enfant, enfant, c’est fort bien jusqu’à un certain point, plus loin c’est de la coquetterie; après le Pouhon nous allons à l’allée. Basilévitch nous quitte pour aller faire une visite; nous nous asseyons sous un arbre; Guerique Gericke (je ne sais pas écrire son nom) nous donne des nouvelles de Boreel, de ce bon gros Boreel, mon ancienne passion, d’enfance. Il n’est pas encore marié, mais faisait la cour à une très jolie personne tout l’hiver à La Haye. Lui aussi, est d’excellente maison.
To dítě Gericke mi prostě řeklo, že bych neměla nosit ten svůj široký talisman, protože mám velmi hezké klouby chtěl říci zápěstí. Prohlédl si mě celou — pas, nohu (plátěné šaty, klobouk Massa, sluší). (Máma mi nechce dát pokoj, bombarduje mě a dohání k šílenství!!)
Cet enfant Gericke, m’a tout simplement dit que je ne devais pas porter mon large porte-bonheur, car j’ai les attaches voulait dire poignets très jolies. Il a examiné toute ma personne, ma taille, mon pied (robe toile, chapeau Massa, bien ). (Maman ne veut pas me laisser tranquille, elle me bombarde et me pousse à bout ! !).
Je tu jeden pán — vysoký, silný, tmavovlasý, se světlou pletí, černýma očima, nosí měkký banditský klobouk, jako nosíval Blackprince. Pod paží vede starší dámu. Ten muž je tak krásný, že jsem se, když jsem ho poprvé spatřila, mimoděk otočila — to bylo, když jsem řídila dvojspřeží. Jeho krása omráčí, nelze si ho nevšimnout. Je příliš krásný, daleko příliš krásný na muže, jeho ošklivý klobouk ho kazí. S jiným kloboukem by nebyl příliš krásný. Seděl na lavičce na aleji. Je krásný, ale ne můj typ.
Il y a ici un monsieur grand, fort, aux cheveux bruns, au teint blanc, aux yeux noirs, porte un chapeau mou bandit, comme portait Blackprince. Il a à son bras une dame âgée. Cet homme est tellement beau que la première fois que je le vis je me retournai involontairement, c’était quand je conduisais deux chevaux. Sa beauté frappe, il est impossible de ne pas le remarquer. Il est trop beau, beaucoup trop beau pour un homme, son vilain chapeau l’abîme. Il ne serait pas trop beau avec un autre chapeau. Il était assis sur un banc dans l’allée. Il est beau, mais pas mon genre.
Dnes večer jsem s Bébé tancovala, i valčík; tancuje jako Boreel a trochu mi ho připomíná; ošklivé na něm je, že má v sobě něco z Kiselevského.
J’ai dansé et valsé ce soir, avec Bébé qui danse comme Boreel et me le rappelle un peu, ce qui est laid en lui c’est qu’il a quelque chose de Kiselevsky.
Po každém tanci s ním mě přicházel zvát malý hrabě, kterého nenávidím spolu s ostatními Poláky. Je to ošklivý mladík — nehezký, nažloutlý, nevýrazný. Kromě těchto dvou jsem tancovala s Američany — s Winslowem a ještě jedním.
Après chaque danse avec lui, le petit comte, que je déteste avec les autres Polonais, venait m’inviter. C’est un vilain jeune homme, laid, jaune, fade. Excepté ces deux j’ai dansé avec des Américains, avec Winslow et un autre.
Bébé mi řekl:
Bébé m’a dit:
„Posuňte si klobouk dozadu.“
- Reculez votre chapeau en arrière.
„Ale proč?“
- Mais pourquoi ?
„Jen na okamžik, prosím vás.“
- Un instant seulement, je vous en prie.
„Ale proč?“
- Mais pourquoi ?
„Na minutku.“
- Une minute.
Posunula jsem si žlutý pařížský klobouk dozadu.
Je reculai mon chapeau jaune de Paris.
„Ano, to je ono, vidím, že bez klobouku vypadáte nesrovnatelně lépe, noste ho dozadu, je to hezčí,“ a chtěl ho posunout. Malý ničema, jaké způsoby!
- Oui, c’est bien, je vois que sans chapeau vous êtes infiniment mieux, portez-le en arrière, c’est plus joli, et il voulut le pousser. Le petit misérable, quelles manières !
Dina mě vyděsila — hrály jsme kulečník:
Dina m’a effrayée, nous jouions au billard:
„Moussio, váš2 hrabě de Lambertye!“ (jedno mě zaráží: to jméno, napsané na papíře, se naprosto podobá tomu, kdo je nosí).
- Moussia, votre comte de Lambertye ! (une chose me frappe, c’est que ce nom écrit ressemble tout à fait à celui qui le porte).
„Kde, to není možné!3“ vykřikla jsem polohlasně, celá udýchaná. Byl to žert, a já se už tolik těšila. Proč nepřijede do Spa? Odcházíme a Dina z hlouposti nebo schválně zůstává, aby dělala Basilévitchové a Bébé zástěrku. Vzala jsem si ji stranou a řekla:
- Où, ce n’est pas possible m’écriai-je à demi-voix, tout essouflée. C’était une plaisanterie, et je me réjoussais déjà tant. Pourquoi ne vient-il pas à Spa ? Nous partons et Dina par bêtise ou exprès reste pour servir de paravent à Basilévitch et à Bébé. Je la pris de côté et lui dis:
„Dino, přestaň s tím — tentokrát se nedá nic dělat, ale příště takhle nesmíš, to se nesluší, to není možné. Moc dobře tomu rozumíš. Vím, že máš ráda takové hrůzy, ale nesluší se to. Teď přestaň4.“
- Dina, maintenant arrête, on ne peut faire autrement, mais une autre fois il ne faut pas faire cela, ce n’est pas convenable, ce n’est pas possible. Tu comprends très bien. Je sais que tu aimes de telles horreurs, mais ce n’est pas convenable. Maintenant arrête.
Na ulici jsem viděla novofundlanďana jako ty Blackprincovy. Mami, podívej, Wittgensteinův pes5. Zeptaly jsme se sluhy.
Je vis dans la rue un terre-neuve comme ceux de Blackprince. Maman, voilà le chien de Wittgenstein. Nous demandâmes le domestique.
„Panu Haristoffovi,“ řekl. „Pan a paní Haristoffovi právě přijeli.“
- A M. Haristoff dit-il. M. et Mme Haristoff viennent d’arriver.
Žena je Brazilka a vodí s sebou dvě nebo tři dámy a stejný počet pánů. Dámy velmi elegantní, Haristoffovi jsou milionáři. Kromě toho jsou tu dva malé bataklány, španělské nebo brazilské.
La femme est brésilienne, et mène avec elle deux ou trois dames et le même nombre de messieurs. Les dames très élégantes, les Haristoff sont des millionnaires. En outre il y a deux petits bataclans espagnols ou brésiliens.
Večer jsem u sebe zpívala; Viviani a spol. přiběhli z kasina a Walitský s Paulem mě slyšeli až z hotelu de Flandre.
J’ai chanté le soir chez moi, Viviani et Cie accoururent du Casino et Walitsky et Paul m’entendirent de l’hôtel de Flandre.
To je ono – tohle!
C’est chic - ça !
Poznámky
Pozn. překl.: Poláci ve Spa jsou hrabě Mechlav Merjeewsky, který se tam o Marii ucházel, a jeho rodina. Polská povstání proti ruské nadvládě v letech 1830–1831 a 1863–1864 zanechala v ruské společnosti rozšířenou nevraživost vůči Polákům. Nejbližší přítel rodiny, doktor Walitsky, byl sám Polák, a nazítří se Marie sama sebe ptá, proč je tak nenávidí: „Jsou hodní, přívětiví, ne hloupí“ (021/1874-07-10). ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩