Deník Marie Bashkirtseff
CZENUKFR

Pondělí 15. června 1874

Zatímco čekám, až pro mě přijdou, dívám se z okna a vidím procházet velké množství lidí všeho druhu, mimo jiné knížete Wittgensteina – utíral si přední část vesty. Opravdu špehuju všechny pohyby toho pána, je to hanebné a dělám se směšnou – před kým? Potom se to příjemně čte, když jsou tam všechny podrobnosti.
Mámě v Nice připadal velmi krásný, a tak jsem se snažila zjistit, jestli je opravdu krásný. Je krásný, ale není to můj typ.
Přijdou pro mě, abychom se šly podívat na sèvreský porcelán v jednom bric-à-bracu, pak k Duvalovi – jeho nábytek je nádherný, myslím, že už nepůjdeme k tomu sedlákovi Smithovi. Duval je první a jeho ceny jsou rozumnější než Smithovy. Celé odpoledne jsme chodily pěšky.
Jdeme se podívat na „Le pied de mouton“ – je to pouťová hra. Hloupé.
Paul škádlí Dinu a celý večer nás rozesmívají k zbláznění.
K vášni pro psy mi přibyla nová – vášeň pro hračky, dětské hračky. Jsem z nich naprosto pomatená!

Poznámky

Pozn. překl.: V originále anglicky: „walked“. ↩
Pozn. překl.: Le Pied de mouton („Skopová nožka“): féerie, pohádková výpravná hra plná jevištní mašinérie, od Alphonse Martainvilla a Césara Ribiého (Théâtre de la Gaîté, 1806), vzor celého žánru, často obnovovaná. ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩