❦
Středa, 8. dubna 1874
Mercredi, 8 avril 1874
Celou noc se mi zdálo o Wittgensteinovi. Velice prostě jako o komkoli jiném. V jedenáct hodin jdeme do kostela, abychom se začaly postit1 (modré šaty sluší, vlasy dolů). Začínám mít pozoruhodnou postavu.
Toute cette nuit j’ai rêvé de Wittgenstein. Très simplement comme de tout le monde. A onze heures nous allons à l’église pour commencer à jeûner (robe bleue bien, cheveux bas). Je commence à avoir une taille remarquable.
Celý den ubíhá v čekání, na co nebo na koho, to nikdo neví, ale všichni čekají. Čekáme, dokud nepřijde celá rodina Allenových s Tebbitem. Máma je s paní, která mluví francouzsky, a já se musím postarat o ty tři muže.
Toute la journée se passe à attendre, quoi ou qui on n’en sait rien, mais chacun attend. On attend jusqu’à ce que vient toute la famille des Allen avec Tebbitt. Maman est avec Madame qui parle français et je suis obligée de prendre les trois hommes.
Brzy odcházejí a Tebbitt odnáší jednu z učitelských pečetí. Umře snad jako ten ubohý Abramovitch, který mi vzal šedý vzorek a slíbil mi, že mi připomene nevím co, až mi ho příští rok ukáže?
Ils partent bientôt et Tebbitt enlève un des cachets des professeurs. Est-ce qu’il mourra comme ce pauvre Abramovitch qui m’avait pris l’échantillon gris et me promit de me rappeler je ne sais quoi en le montrant l’année prochaine ?
Máma se opozdila na vlak v pět hodin a strašně se zlobí, je si jistá, že by vyhrála dvacet tisíc franků na jednadvacítce.
Maman a retardé pour le train de cinq heures et en est très fâchée, sûre qu’elle aurait gagné vingt mille francs sur le 21.
Na promenádu chodím tak zřídka a na tak krátkou dobu! Byla jsem tam jen proto, abych měla to nepotěšení vidět toho velkého drzouna2 s příčinou toho se dvěma stvořeními, dvěma malými a uvadlými fenami. A on nese hlavu nízko, se sklopenýma očima stále hledí k zemi jako prasata. Jsem si jistá, že nemůže pohlédnout na nebe. Je zahanbený a zdrcený, že je mezi těmito dvěma krasavicemi. Nevím, proč se na ně neodvažuji podívat.
Je vais si rarement à la Promenade et pour si peu de temps ! Je n’y étais que pour avoir le déplaisir de voir le grand effronté avec la cause de ce avec deux créatures, deux chiennes petites et fanées. Et il porte la tête basse, les yeux baissés regardant toujours la terre comme les cochons. Je suis sûre qu’il ne peut pas regarder le ciel. Il est honteux et écrasé d’être entre ces deux belles. Je ne sais pas pourquoi je n’ose pas les regarder.
Na ulici de France, docela blízko, je cukrárna. Chci jí udělit patent.
Il y a une confiserie à la rue de France, tout près. Je veux lui donner un brevet.
Večerní vzduch mě omamuje, jsem stále pod vlivem stejného pocitu jako včera... Podivná věc, kníže Wittgenstein mě přivádí k myšlenkám na onoho druhého muže, není to jeho osoba, ale sama myšlenka na něj mi vrací onoho druhého na mysl. Onoho, na kterého nemohu zapomenout a kterého miluji stále více.
L’air du soir m’enivre, je suis encore sous l’influence du même sentiment qu’hier... Chose étrange, le prince de Wittgenstein me fait penser à l’autre homme, ce n’est pas sa personne mais la seule pensée à lui me ramène l’autre dans l’esprit. L’autre que je ne puis oublier et que j’aime de plus en plus.
Nemyslím bez důvodu na toho mrzouta; něčím to muselo začít, není to jen proto, že se nudím; upoutal na sebe pozornost... inu, svou vlastní osobou, ne ničím jiným, a nemyslím na něj proto, že se nudím, ale, protože nevím proč, protože na něj prostě myslím.
Je ne pense pas sans cause au bourru; ça a dû commencer par quelque chose, ce n’est pas seulement parce que je m’ennuie; il s’est fait remarquer par... eh bien par sa propre personne, pas par autre chose et je ne pense pas à lui parce que je m’ennuie, mais, parce que je ne sais pas pourquoi, parce que j’y pense.
Ale jiná myšlenka mě znepokojuje, vedle, u mámy, mluví se o vysoké společnosti, o módních dámách, a srdce se mi rozechvívá a buší, protože tam je jeho pravé místo, jeho pravé štěstí.
Mais une autre pensée me trouble, à côté, chez maman, on parle grand monde, dames à la mode et mon cœur s’agite et palpite car c’est là sa vraie place, son vrai bonheur.
Budu šťastná? (Podívám se v Macaulayovi na stránku, kterou najdu, když otevřu knihu napravo, desátý řádek) – svoboda a pokrok5.
Est-ce que je serai heureuse ? (je vais voir dans Macaulay la page que je trouverai en ouvrant le livre à droite, dixième ligne) - liberty and progress. -
Jdu k mámě, to mě strhává.
Je vais chez maman, ça m’entraîne.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „reach the terrasse“. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „liberty and progress“. ↩