Středa 25. března 1874
# Mercredi, 25 mars 1874
Rozhodně si myslím, že Paul je buď šílený, nebo opilý. Ráno jsem si dávala čaj a on, protože jsem odstrčila jeho šálek, jej hodil tak blízko mé tváři, že mě zasáhly všechny cákance. Walitský se dal do vykřikování a polekal se, že by mě to mohlo znetvorit. Šálek se převrátil na stole a rozbil se u skříně. Tím, že je pořád se služebnictvem, se stal hrubým a nesnesitelným. Máma ho zavolala a vynadali mu, ale pak mě po celý den mučili. Dnes jsem byla u Laussela poprvé a jako zkoušku jsem hrála kus sonáty. Měla jsem strašný strach. Jdeme k Howardovým. Zůstávám dole s Lise, která je dnes krásná — stala se hezčí než Hélène. Při návratu zdálky zahlédnu Wittgensteina a Lambertyeho. Fedus je tak malý vedle toho mužského Obelisku. Odtud do obchodu s potravinami. Adam strašně špatně vaří, zanedbává to a skoro pořád mám teď hlad. Zítra střelba na holuby, nevím, jestli půjdu, možná ve tři hodiny; Měla jsem velkou chuť se smát, když jsem viděla svého přítele Charlese, a máma se na něho podívala; ten nešťastník se tentokrát neodvrátil tak prudce! Žádala jsem od Boha tolik věcí, že jsem si myslela, že nedostanu vůbec nic. Protože žádám všechno, co si může přát ta nejšílenější ctižádost. Takže už nežádám dostihové koně a je to velká oběť. Jsi malá Polykratka, má drahá.
Je crois décidément que Paul est ou fou, ou ivre. Je prenais mon thé le matin et lui, parce que j'ai repoussé sa tasse, la jeta si près de ma figure que j'ai reçu toutes les *éclaboussures* et Walitsky se mit à crier effrayé que ça aurait pu me défigurer. La tasse se renversant sur la table alla se briser près de l'armoire. A force d'être toujours avec les domestiques il est devenu grossier et insupportable. Maman l'appela et on le gronda, mais ensuite on m'a martyrisée toute la journée.