Sobota, 28. února 1874

Dnes ráno jsem měla velice nepříjemný výstup s Manotem. Šlo o to, že jsme měli hrát předehru pro šest rukou na jedné matiné u něj. Souhlasila jsem, že budu hrát, ale přinesl mi tu nejnevděčnější a nejšerednější partituru. Řekla jsem mu, že ta partitura není hezká, on řekl, že je hezká.
– Ale já vám říkám, že není hezká, pro mě není hezká.
– Vy tomu vůbec nerozumíte, já vám říkám, že je hezká.
– Promiňte, pane, já rozumím stejně dobře jako vy tomu, co je hezké a co není.
Začne dost hrubě křičet, několikrát mu říkám, aby nekřičel, že nejsem zvyklá, že může křičet na nějakou Tolstou, ale ne na mě. Ale pak mi začal říkat drzosti a křičel tak hlasitě, že jsem nevěděla, co dělat. Měla jsem odejít hned, ale byla jsem tak ohromená, že jsem zůstala sedět a poslouchala všechny jeho drzosti, dokud sám neodešel.
Skutečnost je, že jsem vzteklá, ale tak vzteklá, že bych i s chladnou hlavou byla schopná tomu člověku způsobit největší muka. Nechápu, odkud se v něm ta zuřivost vzala. Myslím, že trochu proto, že jsem mu odmítla Dininy lekce, ještě dnes ráno.
Rozumí se samo sebou, že s ním už nebudu mít lekce. Ustavičně jsem mu připomínala, aby nepoužíval takových výrazů, aby nekřičel atd.
Jsem víc než vzteklá, jsem zraněná. Takový venkovan se opovážil. A má teta byla v sousední místnosti a neuložila mu mlčení. Nikdo zde nebude mít respekt, protože vidí, že se tu může všechno dělat a říkat, že starší si toho nevšímají a nepohnou prstem. Toto chování je vskutku dost ubohé. Každý musí uznat, že v tomto mám aspoň pravdu. Často se ptám, co jsou to za lidi, kteří mě obklopují!
Jak je možné nemít ani špetku sebeúcty a nejmenšího chápání toho, co má být a co nemá být. Oni neumějí nic jiného než křičet a zuřit jeden na druhého. Kdyby si nějaký špinavý profesor dovolil zvýšit hlas u paní Howardové nebo paní Pattonové nebo u Teplakové a kdokoli by to slyšel, jsem si jistá, že by se zachovaly jinak než má velmi uctíhodná teta.
Slyšet venkovana říkat neslušnosti mladé dívce, protože už nejsem dítě, a i kdybych dítě byla, své neteři, a slyšet to klidně, dovolit tomu venkovanu křičet, být celou dobu nablízku, slyšet to všechno a zůstat nehybná jako kámen a jako by říkat – Tím hůř pro ni – to je prostě hanebné.
Aspoň kvůli cti rodiny, kvůli zevní úctě by ten sprosťák měl být umlčen. Ale ne, u nás se to nechápe, myslí si, ať jí říká drzosti, to přejde. Lidé bez nejmenšího cítění povinnosti a cti. Protože čest byla dotčena.
Když už ani má máma, ani má teta, ani nikdo jiný se o nic nestará, kdybych aspoň mohla tomu člověku uškodit, jak jen mohu. A Walitský, který byl v pokoji, mu nemohl nic říct, ale radši odešel. Ale kdyby Potěmkin nebo Teplakov viděli, že nějaký brutální venkovan křičí a vyslovuje urážky, oni, kteří jsou cizí, řekli by mu, ať mlčí, a nenechali by mě být takto vystavena. A to se nazývá máma, která dovoluje být drzým a ještě komu! ke své patnáctileté dceři. To není máma, to není teta, to jsou dvě lůzy!! A nejsou z toho ani trochu rozhořčené, jako by to tak mělo být!
Bože, mezi jakými brutály a lůzou žiji! Myslím to a cítím to už dlouho, dnes je příležitost to napsat. Jistě svou matku nenenávidím, mám ji moc ráda, zbožňuju ji, [Škrtnuto: ale] byla bych šílená, kdybych ji ztratila, ale jsem vždy spravedlivá; ona nezná svou povinnost, neví, co to je být matkou patnáctileté dcery. Dává mi šaty a myslí si, že je to všechno, že je nejlepší matka. Jak se mýlí! Umí jen [Škrtnuto: milovat] mě milovat, a ještě mě milovat celou špatně.
Vycházím s nimi ve tři hodiny, jdeme k notáři, nechávám je tam, jednou projdu promenádou, skoro nikdo (pláštěnka, Dinin černý klobouk, dobře) a vracím se domů. Pršelo, je vlhko, mám ráda takové počasí.
Večer hrajeme. Ale velice nudnou hru, vsadila jsem pokaždé pět franků, prohrála jsem (dvě stě osmdesát franků), ale rozhodla jsem se neopustit stůl, dokud vše nezískám zpět, a to se stalo. Jsem velmi unavená. A pro dnešní večer nemám ráda ruletu. Koupili jsme Pitouovi družku.

Poznámky

Pozn. překl.: V originále anglicky: „for the sake" – kvůli.
Pozn. překl.: V originále anglicky: „waterproof" – nepromokavý plášť.