Deník Marie Bashkirtseff

# Vendredi, 27 février 1874

Copak všichni odjeli? Copak sezona skončila? Copak se mám nudit? Copak Průliv už neexistuje? Jdu na promenádu, ale marně, nikdo tam není, sotva čtyři prostí lidé a to je vše. Včera, ve čtvrtek, a bylo tam tak málo lidí, viděly jsme jen dva zhýralce – knížete Wittgensteina a hraběte Michela Tichkeviče, následované svými kurtizánami. Ach! Jak se nestydí! Bylo odporné vidět knížete a hraběte (hrabě je velmi krásný muž, největší z velkých, jediný, kdo by se hodil jako manžel pro tu Obeliskovou, jeho milenka je vyschlá, dost stará, jako Rosalie Léonová) a pár kroků za nimi ty dvě ženy. Říká se, že Wittgenstein je ženatý, ale to není možné. Je to prostě ruské zvíře, které ukazuje, co všichni skrývají, a které vzdoruje všem a o nikoho se nestará.

Est-ce que tout le monde est parti ? Est-ce que la saison est finie ? Est-ce que je dois m'ennuyer ? Est-ce que le Détroit n'existe plus ? Je vais à la Promenade, mais en vain, je n'y vois personne à peine quatre paysans et c'est tout. Hier, un jeudi, et il y avait si peu de monde, on voyait seulement deux **dévergondés* *le prince Wittgenstein et le comte Michel Tichkevitch, suivis de leurs cocottes. Ah ! comment ne sont-ils pas honteux ! C'était dégoûtant à voir le prince et le comte (le comte est un très bel homme, le plus grand des grands, le seul qui conviendrait comme mari pour l'Obélisque, sa maîtresse est sèche, assez âgée, comme Rosalie Léon) et à quelques pas derrière eux les deux femmes. On dit que Wittgenstein est marié, mais ce n'est pas possible. C'est simplement un animal russe qui montre ce que tout le monde cache et qui brave tout le monde et ne se soucie de personne.

Dnes vycházím s Mačenkou. Nikdo tam není, kromě samotného Wittgensteina, kterého jsem zahlédla. Pořád se dívá.

Aujourd'hui je sors avec Machenka. Il n'y a personne, excepté Wittgenstein seul, que j'ai entrevu. Il regarde toujours.

Hélène přišla od dvou do tří. Pan Howard od pěti do sedmi a paní Howardová ještě později. Je to náš den. Anitchkoffovi, pan de Teplakoff, pan Abrial (ta hrůza) hrají ruletu s Paulem, Walitským, Stioupou atd. Když vejdu, salon je plný kouře a vypadá spíš jako krčma než jako slušný salon. Jak jsou obyčejní a non curanti! Nemohu klidně snášet tyto vulgarity.

Hélène était venue de deux à trois. M. Howard de cinq à sept et Mme Howard encore plus tard. C'est notre jour. Les Anitchkoff, M. de Teplakoff, M. Abrial (cette horreur) jouent à la roulette avec Paul, Walitsky, Stiopa etc. Lorsque je rentre le salon est plein de fumée et a l'air d'un estaminet plus que d'un salon convenable. Qu'ils sont poussière et *non curanti !* Je ne puis calmement supporter ces vulgarités.

Večer přijdou pan Anitchkoff a paní a všichni hrajeme, klidně a dobře.

Le soir M. Anitchkoff et Madame viennent et nous jouons tous, tranquillement et bien.

Nikoho nevidím, nemám co říct. Nudím se. Chudák Dina dnes trochu pojedla, poprvé za dva dny.

Je ne vois personne, je n'ai rien à dire. Je m'ennuie. Pauvre Dina a mangé un peu aujourd'hui, la première fois depuis deux jours.

Lambertye zmizel z povrchu zemského, ani on se neukazuje, on, kterého bylo vidět všude. Pravda, počasí je špatné, zatažené a značný prach a vítr. Ne každý má můj vkus.

Lambertye s'est caché sous terre, même lui ne se montre pas, lui qu'on voyait partout. Il faut dire que le temps est mauvais, couvert et une poussière et un vent considérables. Tout le monde n'a pas mes goûts.

Ale je to otravné, že tam nikdo není!

Mais c'est *embêtant* qu'il n'y ait personne !

V úterý se rozhodne o vile, pokud nám nezůstane, jedeme do Paříže, a ani tehdy nebudu vědět, jestli se mám smát nebo plakat. Jet do Paříže se zamotanými záležitostmi není nic. Protože žít tak, jak nemám ráda, bude v Paříži děsivější než v Nice, kde jsem zvyklá.

Mardi il sera décidé pour la villa, si elle ne nous reste pas nous partons pour Paris et alors même je ne saurai si je dois rire ou pleurer. Aller à Paris avec des affaires embrouillées n'est rien. Car vivre comme je n'aime pas à Paris sera plus affreux qu'à Nice où je suis habituée.

Takhle se nikdy dobře nevdám! a nejen to, ale můj život slečny, který by měl být mým nejlepším životem, bude odporný.

Comme ça je ne pourrai jamais bien me marier ! et non seulement cela mais ma vie de demoiselle, qui devrait être ma meilleure vie, sera détestable.

Je rozkošné být slečnou, jak si přeji, ale být slečnou, jak si nepřeji, to je smrt.

C'est adorable d'être une demoiselle comme j'aime, mais être une demoiselle comme je n'aime pas c'est la mort.

Kdybych byla smířlivější, hledala bych lépe Boha a On by mi pomáhal a chránil mě. Ale jsem neodpustitelná buřička.

Si j'étais plus résignée je chercherais mieux Dieu et Il m'aiderait et me protégerait. Mais je suis une impardonnable révoltée.