Neděle, 22. února 1874

Do kostela. Jdu do města sama, lépe řečeno, v doprovodu Pratera, který velmi vážně zaujímal čestné místo po mém boku. Nepříjemný vítr a prach.
Máma jde na několik návštěv, k paní Allenové jdu nahoru s ní. Máma, paní Allenová a paní Howardová, kterou jsme tam našly, na jedné straně, a pan Allen, mladý Allen, Tebbitt a já na druhé.
Je tomu celá věčnost, co jsme se zastavily u hudby, dnes jen procházíme kolem.
Novomanželé vykonali svatební návštěvu ve dvě hodiny a my jsme byly doma.
Jdeme do London House, máma, moje teta, Dina a já, odtamtud ke hraběnce de Mouzay, která je velmi nemocná. Tam vidíme paní Balagny, která mi, když přišla řeč na mou postavu, říká, proč nosím poprsí tak vysoko; tak jsem odešla do pokoje a ukázala jsem jí, že jsem prostě tak rostlá. Podivila se, ale utěšila mě, že to s věkem přejde. Hlupačka, má myslím měšec s jedinou pětikopeječkou.
V osm hodin na dobročinném bazaru Masséna, který dnes večer pokračuje, stejně jako tombola. Dámy mají tytéž róby, protože jsou sladěny s pavilonem. Vzala jsem si spoustu losů a vyhrála spoustu maličkostí. Byla jsem trochu rozzlobená, když jsem viděla ošklivou Hubu na tribuně a sebe v davu.
Kněžna je stále stejně milá; je tam mladý
kníže Četvertinskij, který je úplně jako Čilovskij, stejný způsob řeči. Woerman byl skoro celou dobu s námi, blízko mě. Je tak hloupý, že nechápe ani společenské zdvořilostní fráze; po půl hodině mi přišel nudný a já mluvila stejně hloupě jako on, takže jsme si rozuměli.
Máma říká, že za mnou stále chodí, aby vzbudil žárlivost Huby. Div mě nedonutil zčervenat kvůli Četvertinskému. Jaké dlouhé jméno, budu mu prostě říkat kníže.
Zahrada je osvětlena jako ve dne, pak bengálskými ohni a elektrickým světlem. Člověk se cítil daleko od Nice, myslela jsem, že jsem v Badenu. Několik hudeb. Nedalo se uvěřit, že jsme v Nice, člověk se cítil přenesen jinam, daleko, na vídeňskou výstavu nebo do Badenu. Volně jsem dýchala.
Hledala jsem Lambertyeho, jsem na něj zvyklá a připadá mi neuvěřitelné ho nevidět; stal se nezbytným doplňkem všech mých vyjížděk a nudím se, když ho dlouho nevidím. Dnes večer tam nebyl, ale rychle jsem na něj zapomněla.
Byla jsem však rozzlobená, ale ze závažnějších příčin, kvůli našemu životu.

Poznámky

Pozn. překl.: V originále anglicky: „nonsenses" — společenské konverzační obraty, zdvořilostní fráze.