❦
Pátek 16. ledna 1874
Vendredi, 16 janvier 1874
Prší! Smiluj se!1 Pozdrav dešti! Nesu Simoně bílé mušelínové šaty, aby je na pondělí osvěžila. Nechci si obléknout modré, protože tam budou čuníci bez rukavic. Pak jdu s Hitchcockovou (spiklenecký plášť, pěkné), jdeme tím lijákem, v ulicích není živáčka.
Il pleut ! Miserere ! Salut à la pluie ! Je vais porter ma robe de mousseline blanche à Simone, elle la rafraîchira pour lundi. Je ne veux pas mettre la bleue car il y aura des cochonnets sans gants. Puis je marche avec Hitchcock (conspirateur, bien), nous marchons sous cette grande pluie, il n’y a pas des chiens dans les rues.
Depuis hier j’ai dans la tête « Louis XIV et ses femmes ». Je vais le lire. De plus j’ai demandé ouvertement à maman « Les courtisanes du monde » en lui disant que j’ai lu un volume. Et on me l’accorde.
Zbožňuji styl A. Houssaye, mohu ho číst a číst znovu a nikdy mě to neomrzí. Nejsem ale divná? Červenám se při jménu Ludvíka XIV. Byl to hodný chlapík, a kdybych žila v jeho době, zbožňovala bych ho.
J’adore le style de A. Houssaye, je puis le lire, le relire sans jamais m’en lasser. Suis-je assez étrange ? Je rougis au nom de Louis XIV. Il était un bon garçon et si je vivais en même temps avec lui je l’adorerais.
Večer se jdeme podívat na Hélène, oblečenou na první ples u paní Francia. Zvonili jsme deset minut, konečně Fenia4 otevře a já běžím nahoru. Najdu krásku celou připravenou – ale vidím, že je špatně učesaná a obstojně oblečená. Jedním slovem ne tak, jak mám ráda, ale pro její postavení, mládí a hezkou tvář, velmi dobré. Není špatně stavěná. Bojím se chlubit, aby mi za trest za pýchu a domýšlivost nenarostl hrb nebo nějaká jiná hrůza. Září a je celá inspirovaná. Zabalili ji do té vlněné šály, kterou si od nás paní Howardová dnes před večeří přišla půjčit – neměla čas koupit jinou – a Hélène jde dolů. Myslím, že právě teď, když to píšu, tančí a je šťastná, ta blahoslavená! Lise mě políbila tisíckrát. Jaké dobré srdce, jaká otevřená a čistá duše!
Le soir nous allons voir Hélène, habillée pour son premier bal chez Mme Francia. Nous avons sonné dix minutes enfin Fenia ouvre et je cours en haut. Je trouve la belle toute prête; ce que je trouve, c’est qu’elle est mal coiffée et passablement mise. En un mot pas comme j’aime, mais pour sa position, sa jeunesse et sa jolie figure, très bien. Elle n’est pas mal faite. Je crains de me vanter pour que, afin de punir mon orgueil, et ma présomption, il ne m’arrive une bosse ou quelques autres horreurs. Elle est rayonnante et inspirée. On l’enveloppa dans ce mouchoir de laine que Mme Howard est venue nous emprunter aujourd’hui avant dîner, elle n’avait pas le temps d’en acheter un, et elle descend. Je crois qu’au moment où j’écris cela elle danse et elle est contente, la bienheureuse ! Lise m’a embrassée mille fois. Quel bon cœur, quelle âme ouverte et pure !
Nevím, jestli je to závistí, ale Hélène mi už nepřipadá tak krásná, hezká tvář a hotovo5.
Je ne sais si c’est par envie mais je ne trouve plus Hélène tellement belle, une jolie figure et basta.
Zapomněla jsem říct, že Centifolia byla včera nejkrásnější jako vždycky, stejně jako v den Tiru v Monaku (šedá a fialová), jako vždycky ostatně. Ale na dostizích byla oblečena poeticky. Neurčitelná róba. Jak je krásná! To je skutečná krása. Venuše!
J’avais oublié de dire que Centifolia hier était la plus belle comme toujours ainsi que le jour du Tir à Monaco (gris et violet), comme toujours d’ailleurs. Mais aux courses elle était habillée poétiquement. Une robe indéfinissable. Qu’elle est belle ! Voilà une véritable beauté. Vénus !
Poznámky
Pozn. překl.: V originále latinsky: „Miserere !“ – úvodní slovo Žalmu 51 („Smiluj se nade mnou, Bože“), Mariino zoufalé zvolání. ↩
Pozn. překl.: Louis XIV et ses femmes (francouzsky „Ludvík XIV. a jeho ženy“) – kniha Arsèna Houssaye. ↩
Pozn. překl.: Les courtisanes du monde (francouzsky „Kurtizány světa“) – dílo Arsèna Houssaye. ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩
Pozn. překl.: V originále italsky: „basta“. ↩