❦
Pondělí 12. ledna 1874
Lundi, 12 janvier 1874
Na Promenádě jsem byla s rodinou v kočáře a viděla jsem Wittgensteina s Lambertyem. Krásná1 Zigouzinová se projížděla ve vozíku pro nemocné. Manžel ji zbil, domníváme se. Ten Lambertye je ohromující člověk, v jednu chvíli ho vidíte s jedním, o minutu později s druhým; dnes jsem ho na Promenádě viděla během hodiny s pěti různými lidmi: Wittgensteinem, Galvem, kněžnou Labanoffovou atd. atd. (modré šaty, hnědý klobouk, sluší). Začínám mít štíhlý a pěkný pas, jen žádnou skromnost! mám velmi hezký pas, štíhlý a dobře utvářený. Pak se jdu projít s Hitchcockovou; už jsme se chystaly domů, když se naproti klubu Méditerranée objeví Mášenka, Hitchcockovou pošlu domů a zavěšené do sebe jdeme ještě jednou po Promenádě až k číslu 25. Galveovi jsou u Úžiny much s ženou, kterou jsem ve Vídni měla za kurtizánu.
A la Promenade, j’étais en voiture avec la famille et j’ai vu Wittgenstein avec Lambertye. La bella Zigouzin se promenait en voiture de malade. Son époux l’a battue, nous supposons. Ce Lambertye est un homme étonnant, un instant on le voit avec l’un, une minute après avec un autre; aujourd’hui je l’ai vu à la Promenade pendant une heure avec cinq personnes différentes: Wittgenstein, Galve, la princesse Labanoff etc. etc. (robe bleue, chapeau brun bien). Je commence à avoir une taille mince et jolie, allons pas de modestie ! j’ai une très jolie taille fine et bien faite. Ensuite je marche avec Hitchcock; nous étions sur le point de rentrer lorsque Machenka paraît vis-à-vis le cercle de la Méditerranée, je renvoie Hitchcock et bras dessous, bras dessus, nous remontons encore une fois la Promenade jusqu’au N° 25. Les Galve sont au détroit des Mouches avec une femme que je prenais à Vienne pour une cocotte.
Soňa jde se mnou k nám, ukazuji jí modré šaty.
Sonia vient chez nous avec moi, je lui montre la robe bleue.
Všichni kromě Stiopy a Walitského večeří doma.
Tout le monde exceptés Stiopa et Walitsky dînent à la maison.
Máma mi navrhuje, abychom šly k paní Warrodelové podívat se, jak se oblékne na ples, (oba dva byli dnes ve dvě hodiny u nás. Jsou půvabní) (jak bych ráda nahradila tu banální větu!), Soňa je velmi ráda, že se vymanila z matčiny moci. Dnes večer jsme vyšly pěšky, na chvíli se zastavíme u Teplakoffových, paní je velmi nemocná. U Escoffiera vezmeme pašku2 a neseme ji paní Warrodelové do nového bytu3.
Maman me propose d’aller chez Mme Warrodel la voir s’habiller pour le bal, (tous deux étaient aujourd’hui à deux heures chez nous. Ils sont charmants) (que je voudrais remplacer cette phrase banale !), Sonia est très contente de sortir des mains de sa mère. Ce soir nous sortîmes à pied, en passant une minute chez les Teplakoff, madame est très malade. Chez Escoffier nous prenons un paskha et nous allons porter cela à Mme Warrodel, pour la pendaison de crémaillère.
Zastihneme ji samotnou, v bílém županu, chystá se dnes večer jít na květinový ples. Má mámu tak ráda! Vždyť ji minulou zimu vodila na plesy právě máma a máma jí také představila manžela. Je docela milá. Ale je to divné, nemohu pochopit ani manželství, ani smrt. Líčila nám všechny své dojmy. Přijde pan Warrodel a my odcházíme. Zůstávám se všemi až do půl jedenácté, pak jdu nahoru k sobě, obléknu si čerstvou košili, zuju si botky, rozpustím si vlasy a přehodím si přes ramena bílé beduínské roucho; v tom oděvu4 se zavřu, rozestavím si zrcadla a konečně je to tady.
Nous la trouvons seule, en peignoir blanc, elle se prépare à aller au bal floral, ce soir. Elle aime tant maman ! Car c’est maman qui la conduisait aux bals l’hiver dernier et c’est maman qui lui a présenté son mari. Elle est gentillette. Mais c’est étrange, je ne puis comprendre, ni le mariage ni la mort. Elle racontait toutes ses impressions. M. Warrodel entre et nous partons. Je reste avec tout le monde jusqu’à dix heures et demie, alors je monte chez moi, je mets ma chemise toute fraîche, j’ôte les bottines, je laisse flotter mes cheveux et je jette sur mes épaules le bédouin blanc; in that attire, je m’enferme, j’arrange les glaces et m’y voilà enfin.
Dlouho jsem nic neviděla, pak jsem postupně začala rozlišovat několik drobných postav, ale ne větších než deset či dvanáct centimetrů. Viděla jsem jen spoustu hlav, učesaných tím nejbizarnějším způsobem na světě, čepice, paruky, přemrštěně velké čepce, to všechno se točilo, pak rozeznám ženu, která se mi podobá, v bílém, šátek na hlavě, lokty opřené o stůl a lehce bradu na rukou, oči pozvednuté. Pak se rozplyne. Vidím kostelní podlahu z bílého a černého mramoru a uprostřed kostýmovanou skupinu, jeden z nich ležel, několik sedělo nebo stálo, pořádně jsem to nerozeznala. Zdálo se mi, že vlevo vidím několik mužů, Tormosoffa s vousy, které postupně červenají, Lambertyeho a pana Vigiera, ale spíš ne.
Pendant longtemps je ne voyais rien, puis peu à peu je commençais à distinguer quelques petites figures mais pas plus grandes que dix ou douze centimètres. Je vis une multitude de têtes seulement, coiffées de la manière la plus bizarre du monde, toques, perruques, bonnets démesurés, tout cela tournait, puis je distingue une femme qui me ressemble en blanc, un fichu sur la tête appuyée avec les coudes sur une table et le menton sur les mains mais légèrement, les yeux levés. Puis elle se dissipe. Je vois un plancher d’église en marbre blanc et noir et au milieu un groupe costumé, un d’eux était couché, plusieurs assis ou debout, je n’ai pas bien compris. Il m’a semblé voir sur la gauche plusieurs hommes, Tormosoff, avec sa barbe qui devient peu à peu rouge, Lambertye et M. Vigier, mais je ne crois pas.
Uprostřed stála, zahalená v dlouhý plášť, v kulatém klobouku a se skloněnou hlavou (jako Gioia na fotografii, co ukázal Chilovski5, ta, co stojí) hraběnka de Galve, tu jsem viděla dost víc než ostatní.
Au milieu, debout, enveloppée d’un long manteau, en chapeau rond et la tête penchée (comme Gioia sur la phot. que Chilovski a montrée, celle qui est debout) était la comtesse de Galve, je l’ai vue assez plus que les autres.
Potom jako bych v mlze viděla muže ve fraku a nevěstu, ale tváře nebyly vidět.
Ensuite il m’a semblé comme dans un brouillard un homme en habit et une fiancée mais les figures étaient invisibles.
Uprostřed ještě nějaký muž, jehož tvář nevidím, protože mu ji dost velká láhev stála zakrývala v obličeji, asi takhle:
Au centre encore, un homme dont je ne puis voir la figure, car une bouteille assez grande était placé la lui couvrait au visage comme ça:
Viděla jsem paní Vigierovou; převládaly ty učesané hlavy a pak, myslím, já, jen poprsí; v nejrůznějších kostýmech, které se každou chvíli měnily, i pózy a výstřihy. Scéna byla velmi oslnivá.
J’ai vu Mme Vigier; ce qui dominait ce sont les têtes coiffées et puis, je suppose, moi, le buste seulement; en toutes sortes de costumes qui se changeaient à chaque instant, les poses et les décolletés aussi. La scène était très brillante.
Úplně na začátku se mi na okamžik zdálo, že ozdoby zrcadla, odrážející se do nekonečna, jsou rakev, ale ráda věřím pak jsem poznala, že se mýlím. Musíte vědět, že jsem byla trochu rozrušená a každou minutu jsem si myslela, že uvidím něco strašného. Ale ty účesy mě uklidnily.
Tout à fait au commencement les garnitures du miroir réfléchies sans fin me parurent un instant comme un cercueil, mais j’aime à croire je m’aperçus de l’erreur. Il faut savoir que j’étais un peu agitée et je pensais à chaque minute que je verrais quelque chose d’affreux. Mais les coiffures me rendirent le calme.
Vstávám unavená, možná bych byla viděla ještě něco jiného.
Je me lève fatiguée, peut-être aurais-je vu encore quelque chose.
Jdu k mámě a vyprávím jí všechno, ale ona spala a nezapůsobilo to skoro vůbec. Zítra to budu vyprávět všem, protože je to divné.
Je vais chez maman et lui raconte tout, mais elle était endormie et ça n’a produit que peu d’effet. Demain je raconterai à tous, car c’est étrange.
Jistě bych byla viděla lépe, ale hýbala jsem zrcadlem a očima.
J’aurais sans doute vu mieux mais je bougeais le miroir et les yeux.
Nový rok jsem přivítala pohledem na ty nevýslovně podivné, fantastické a pestré kostýmy a účesy.
J’ai rencontré ma nouvelle année en regardant ces costumes et coiffures indéfinissablement étranges, fantastiques et diverses.
Ať žije rok 1874 v Rusku!
Vive l’année 1874 en Russie !
Sbohem 1873!
Adieu 1873 !
Ať žije 1874
Vive 1874
Poznámky
Pozn. překl.: V originále italsky: „La bella Zigouzin“ (italské „la bella“ s ruským příjmením). ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „in that attire“. ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩