Úterý, 6. ledna 1874

V kostele s Dinou a Paulem (modré šaty, hnědý klobouk pěkně), lidí nespočet.
Dočetla jsem „Iliadu". Miserere!
Ve tři hodiny jdu se všemi k Mortierové pro klobouk pro Machenku (jaký mizerný vkus!). Nemohu si zvyknout na její způsoby. Pak jdu na procházku s Hitchcockovou. Mám velice hezký pas, zejména dnes, že jsem se trochu více utáhla, neboť obecně jsem volně zašněrována.
Byla jsem u Hatona zeptat se na cenu pásu a zlaté čelenky, zítra budu mít kartonový model. Vrátím se a nacházím své šaty, které „právě dorazily", ale ten mizerný Worth je udělal s vlečkou. Jsem rozzuřena. Křičí se, diskutuje se jako psi v mém pokoji, ta vlečka mě štve. Bude nutné je předělat. Jdu cvičit, ale Striker č. 2 přichází s Paulem a povídáme si celou hodinu. Tančil boston.
Spěchám, protože musím napsat výtku Worthovi, ihned jít spát a vstát v půl páté.