❦
Čtvrtek 25. prosince 1873
Jeudi 25 décembre 1873
Vracím se z anglikánského kostela, kde jsem byla s Dinou a Hitchcockovou. Angličanů tam mnoho není, bohužel (hnědé šaty, sluší). Než jsem tam šla, vzala jsem si Galignani1 a našla jsem v něm to, co je zde připnuto špendlíkem.
Je reviens de l’église anglaise où j’étais avec Dina et Hitchcock. Il n’y a pas beaucoup d’Anglais, misère (robe brune, bien). Avant d’y aller je pris le « Galignani » et j’y ai trouvé ce qui est attaché ici avec l’épingle.
Novinový výstřižek · Galignani’s Messenger, décembre 1873 (épinglé dans le carnet)Vévoda a vévodkyně z Hamiltonu přijeli v sobotu ze Suffolku do města a poté navštívili vévodkyni z Hamiltonu (princeznu Marii Bádenskou) v Holland House v Kensingtonu. Princ a princezna Edwardovi ze Sasko-Výmaru se také přišli rozloučit s vdovou vévodkyní z Hamiltonu a s princeznou monackou, než týž večer (v sobotu) odjeli z Holland House do Baden-Badenu, kam měli dorazit v úterý večer.2
The Duke and Duchess of Hamilton arrived in town on Saturday from Suffolk, and afterwards visited the Duchess of Hamilton (Princess Marie of Baden) at Holland House, Kensington. Prince and Princess Edward of Saxe-Weimar also called to pay a farewell visit to the Dowager Duchess of Hamilton and Princess of Monaco, previously to their departure from Holland House the same evening (Saturday) on their way to Baden-Baden, which they expected to reach on Tuesday evening.
Nevím, jaký nepříjemný pocit se mě při čtení zmocnil, jen se ve mně něco změnilo, už dávno jsem nic necítila, ale od té chvíle jsem rozrušená, musím nabírat vzduch plnými doušky, abych se nezadusila, a srdce mi nebije jako obvykle, zkrátka ho cítím. V kostele jsem hřešila, neboť jsem nemyslela na Boha, aniž bych myslela na něj. Jak jsem divná! Ještě dnes mi nepřipadá možné, že je ženatý, že existuje vévodkyně z Hamiltonu, jeho žena, že ji miluje. Chápu ho jen tak, jak jsem ho viděla. Chtěla bych plakat.
Je ne sais quel sentiment désagréable j’éprouvais en lisant, seulement quelque chose a changé en moi, depuis longtemps déjà je n’éprouvais rien, mais de ce moment je suis agitée, suis obligée d’aspirer l’air à pleine poitrine pour ne pas étouffer, et mon cœur n’est pas comme toujours, enfin je le sens. A l’église je péchais, car je ne pensais pas à Dieu sans penser à lui. Suis-je assez étrange ! Jusqu’aujourd’hui encore il ne me semble pas possible qu’il soit marié, qu’il y ait une duchesse de Hamilton, sa femme, qu’il l’aime. Je ne le comprends que comme je l’ai vu. Je voudrais pleurer.
Právě jsem se na sebe podívala a uviděla jsem ubohý, nespokojený obličej.
Je viens de me regarder, j’ai vu une misérable face mécontente.
Jak jsem šťastná, že jsem nešťastná!
Que je suis heureuse d’être malheureuse !
Jdeme na koncert3 (hnědé šaty, ujde to). Je tam sice spousta lidí, ale to je jedno. Pan a paní Sapristi se procházejí pěšky, velmi okouzlující.
Nous allons à la musique, (robe brune, pas mal). Il y a sans doute une quantité de monde, mais c’est égal. M. et Mme Sapristi se promènent à pied, très charmants.
Večer jdeme k Howardovým (růžové a šedé šaty, sluší, ale ne jak mám ráda; tvář dobrá). Chtělo se tancovat, ale nebyl nikdo, kdo by hrál, a Barterovi nepřišli, takže jsme jen klábosili, doktor Friedlander předváděl kouzelnické kousky4, ale děti ho uvedly do rozpaků: místo aby tleskaly, vykládaly, jak to dělá, a že to znají.
Le soir nous allons chez les Howard (robe rose et grise, bien, mais pas comme j’aime; face bien). On voulait danser mais il n’y avait personne pour jouer et les Barter ne vinrent pas, de sorte qu’on ne fit que bavarder, le docteur Friedlander fit des tours de passe-passe mais les enfants le rendirent confus, au lieu d’applaudir ils disaient comme il fait et qu’ils savent cela.
Lvem večera5 byl Tibet. Je to dokonalý klaun, jen jsme se smáli. A ten chlapec má vtip. Dělal hlouposti, kousky a ostatní poslouchali a dívali se.
Le lion de la soirée était Tibet. C’est un clown parfait, on ne fit que rire. Et il a de l’esprit ce garçon. Il faisait des bêtises, des tours et le reste écoutait et regardait.
Teta pro nás přijde v deset, ale odjíždíme až kolem jedenácté. Smála jsem se, ale celkem vzato jsem se nudila.
Ma tante vient nous chercher à dix heures, mais nous ne partons que vers onze heures. J’ai ri, mais en somme je me suis ennuyée.
Máma je stále nemocná.
Maman est encore malade.
Jak se bojím, že přijedou. Jsou v Londýně a odtamtud nejspíš pojedou do Nice. Jak je to hrozné! Převládá ve mně jakési překvapení, úžas, zmatení6, něco zvláštního, nedokázala bych si to vysvětlit. Musím to vidět, abych uvěřila.
Comme j’ai peur qu’ils arrivent. Ils sont à Londres et de là iront sans doute à Nice. Comme c’est affreux ! Le sentiment dominant chez moi est une sorte de surprise d’étonnement, de bewilderment, quelque chose d’étrange, je ne pourrais pas m’en rendre compte. Il faut que je vois pour croire.
Na procházce jsme viděly Gioiu, stejná toaleta jako onehdy v Monaku, žluté botky. Teta řekla, „že ty botky nosí na památku vévody“, a máma dodala, že si myslí, že ho Gioia teď miluje: jako teď věřím já, že ho miluje, tedy že to o sobě tvrdí. A teta, že prý má Gioia boty jako Hamilton.
En nous promenant nous avons vu Gioia, même toilette que l’autre jour à Monaco, des bottines jaunes. Ma tante a dit « qu’elle porte ces bottines en souvenir du duc » et maman ajouta qu’elle pense que Gioia l’aime maintenant: comme je crois maintenant qu’elle l’aime, c’est-à-dire elle le raconte. Et ma tante et ses souliers sont comme ceux d’Hamilton.
Já: „Nikdy nenosil žádné žluté.“
Moi: - Il n’en a jamais porté de jaunes.
„Jak to, nikdy? Vždycky.“
— Comment, jamais, toujours.
Já: „No, já jsem ho v nich neviděla. A často jsem ho potkávala, když šel pěšky.“
Moi: - Eh bien, je ne l’ai pas vu en porter. Et je l’ai souvent rencontré à pied.
Nezačervenala jsem se ani jednou, při jiné příležitosti se také mluvilo o falešných titulech a teta řekla, že by Gioia klidně mohla jet do Ruska a říkat si „vévodkyně z Hamiltonu“ atd. atd. Odpověděla jsem na to chladně a klidně, máma se na mě dívala, myslela si, že se začervenám; styděla jsem se.
Je n’ai pas rougi une seule fois, dans une autre occasion aussi on parlait de faux titres et ma tante a dit que Gioia pourrait bien aller en Russie et se dire « duchesse de Hamilton » etc. etc. Je répondis à cela froidement et calmement, maman me regardait, elle pensait que j’allais rougir; j’étais honteuse.
Gioia était avec son fils, très belle, très belle, seulement ce qui est mauvais c’est qu’elle se promène en landau loué, ça lui va si peu après sa voiture, et cela lui donne un air misérable. Combien fait la situation ! fait beaucoup Tout !
Zase na mě přichází vztek, jsem opět rozrušená a (((žárlivá))), je to velmi hloupé, ale jsem nešťastná.
Ma rage recommence, je suis encore troublée et (((jalouse))) c’est très bête mais je suis malheureuse.
Poznámky
Pozn. překl.: Galignani’s Messenger – anglický deník vydávaný v Paříži, čtený Angličany a Američany na kontinentě; Mariin hlavní zdroj zpráv o Hamiltonovi. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky. ↩
Pozn. překl.: „Aller à la musique“ – jít poslechnout veřejný koncert pod širým nebem, pravidelnou společenskou událost v Nice. ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩
Pozn. překl.: „Le lion de la soirée“ – hvězda večera, středobod pozornosti. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „bewilderment“. ↩
Pozn. překl.: Pronajatý landau místo vlastního kočáru – zřetelný znak společenského úpadku. ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩