❦
Pátek 5. prosince 1873
Vendredi 5 décembre 1873
Za pět dní.
Dans cinq jours.
Vstávám v osm. Hitchcocková je vrchol odpornosti a arogance1. Venkovanka, hloupá, nevzdělaná! Fuj! Nejprve vyjíždím v kočáře (hnědé šaty, ujde to), pak se s Hitchcockovou procházíme pěšky, je hodně lidí. Začíná být chladno, a to je pro mě velká radost. Ráda cítím, jak mám tváře svěží a zarůžovělé chladem.
Je me lève à huit heures. Hitchcock est le comble de dégoûtation, et arrogante. Paysanne, bête, ignorante ! Fi ! Je sors d’abord en voiture (robe brune, pas mal) puis nous marchons avec Hitchcock, il y a beaucoup de monde. Il commence à faire froid, c’est un grand plaisir pour moi. J’aime à sentir mes joues fraîches et rosies par le froid.
Před několika dny představil Howard S.T. mámě Edyho v Monaku. Dnes jsem je potkala oba pěšky.
Il y a quelques jours de cela que Howard S.T. a présenté à maman Edy à Monaco. Aujourd’hui je les ai rencontrés tous deux à pied.
Delarochová se elegantně strojí a daří se jí to, ale nikdy se mi nebude líbit jako ta druhá. Jako je pro mě vévoda z Hamiltonu ideál, dokonalost muže, tak je Gioia dokonalost, ideál, božství ženy. Všechno na něm se mi líbí až po jméno, stejně jako na ní. Pokaždé, když narazím na slovo Gioia, předstírám, že nerozumím, abych si ho mohla přečíst několikrát, vždycky třikrát, a Ital mi vysvětluje pasáž, které dokonale rozumím.
La Delaroche fait du chic, ça marche, mais jamais elle ne me plaira comme l’autre. Comme le duc de Hamilton est pour moi l’idéal, la perfection de l’homme, ainsi Gioia est la perfection, l’idéal, la divinité de la femme. Tout en lui me plaît jusqu’au nom, comme elle aussi. Toutes les fois que je rencontre le mot Gioia je fais semblant de ne pas comprendre pour le lire plusieurs fois, toujours trois fois et l’Italien m’explique le passage que je comprends parfaitement.
Jsem teď ke všemu tak lhostejná. Při procházce jsem nevypadala špatně, protože se na mě nedívali jako předtím, ale tak, jak chci.
Je suis si indifférente à tout maintenant. Je n’étais pas mal en marchant car on me regardait pas comme avant, mais comme je veux bien.
Chodím na promenádu velmi zřídka a tím lépe. Skoro ani jednou za týden nebo dva. Ale on, vévoda, mě neopouští.
Je vais très rarement à la promenade et tant mieux. Presque pas une fois par semaine ou deux. Mais lui, le duc ne me quitte pas.
Alkibiadés je jméno, které se mi stalo drahým, Gioiu nazývám Laïs, je to hezké a mohu o ní mluvit před každým.
Alcibiade est un nom qui m’est devenu cher, j’appelle Gioia Laïs, c’est joli et je puis parler d’elle devant tout le monde.
Čtu všechno, co najdu, kde se mluví o Hamiltonovi, i o vévodovi, i o Alkibiadésovi. Pokaždé, když čtu v Bouilletu o Hamiltonech, o Arranech, které jsem dnes večer našla náhodou, srdce mi buší, je mi zima, skoro omdlévám. Hledala jsem Aspasii a narazila jsem na Arrana, bylo to nečekané a silné; mluví se tam o Hamiltonech, to božské jméno. Ne, opravdu, i to jméno je velmi krásné, ideální, skvělé, okouzlující, rozkošné.
Je lis tout ce que je puis trouver où l’on parle de Hamilton, même d’un duc et même d’Alcibiade. Toutes les fois que je lis dans Bouillet des Hamilton, des Arran que j’ai trouvé par accident ce soir, mon coeur palpite, j’ai froid, je m’évanouis presque. Je cherchais Aspasie et j’ai rencontré Arran, c’était inattendu et fort; on y parle des Hamilton ce nom divin. Non, vraiment, le nom est aussi très beau, idéal, superbe, ravissant, adorable.
Jsem šílená, zbožňuji ho jako boha; ale opravdu v sobě spojuje všechny vlastnosti — lze ho bez výčitek zbožňovat na kolenou.
Je suis folle, je l’adore comme un dieu; mais vraiment il réunit toutes les qualités, on peut sans scrupule l’adorer à genoux.
Ach, jak jsem ubohá! Nic mě nezajímá, nežiji, jen živořím.
Ah ! que je suis misérable ! Rien ne m’intéresse, je ne vis pas, je végète.
Přála bych si, aby se oženil co nejdřív; taková jsem vždycky, když má přijít něco nepříjemného — tak jako při odjezdu všech, protože jsem věděla, že tu hořkou pilulku musím spolknout; a stejně tak s příjezdem do Nice: hořela jsem netrpělivostí, abych tam byla co nejdřív a už na tu katastrofu nemusela čekat, protože čekání je horší než událost sama.
Je voudrais qu’il se marie plus vite, je suis toujours comme ça; lorsque quelque chose doit arriver de désagréable au départ tout le monde, car je savais qu’il fallait avaler cette pilule, de même pour arriver à Nice, je brûlais d’y arriver plus vite pour ne plus attendre cette catastrophe, car l’attente est plus terrible que l’événement lui-même.
Veliký Bože, uklidni mou duši! Ne, ne, nech to být, Bože můj — trpět pro to, co člověk miluje, je lepší než necítit nic.
Grand Dieu tranquillisez mon âme ! Non, non, laissez, mon Dieu, souffrir pour ce qu’on aime est mieux que de ne rien sentir.
Často mi připadá velmi sladký stesk, ba i zoufalství, závist a vztek.
Souvent je trouve très doux les regrets, le désespoir même, l’envie et la rage.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩