❦
Středa 26., čtvrtek 27. listopadu 1873
Mercredi 26, jeudi 27 novembre 1873
Píšu deník za dva dny najednou, začněme středou. Nic pozoruhodného; přišel Woerman, je to jeho první návštěva u nás. Musím říct, že jsem měla čest spatřit svého slavného otce. S mámou vystoupíme z kočáru a uprostřed Mušího průlivu (jak říkám místu na promenádě, kde sedí všichni ti hlupáci) spatříme tátu; vstane a zcela prostě pozdraví — podá ruku mámě, pak mně — a začne:
Je fais le journal pour deux jours ensemble, commençons par mercredi. Rien de remarquable; Woerman est venu, sa première visite ici. Je dois dire que j’eus l’honneur de voir mon illustre père. Nous descendîmes de voiture avec maman et au milieu du détroit des Mouches (comme j’appelle, où sont tous ces stupides assis à la promenade) nous voyons le Papa, il se lève et dit bonjour, tout simplement en tendant la main, à maman, puis à moi, il commence:
- Il faut être plus simple, c’est ce que l’on apprend toujours (je dois encore dire qu’il a observé à Paul que c’est inconvenant pour une demoiselle d’étudier autant que moi, qu’il ne reste qu’à couper les cheveux et devenir une nihiliste. Quel barbare ! Quel sauvage ! On doit être ignorant pour être convenable. C’est bon, cela.)
„Jsem vždycky prostá.“
- Je suis toujours simple.
Pak několik obecných vět. Pak máma mluvila o počasí. Pak řeč přijde na mě. Zdá se, že mě můj slavný rodič pokládá za chladnou a dokonce drzou. Vidíte toho hrubce. Pamatuje si prý — říká to Paulovi —, že když jsme před dvěma lety nastupovali do kočáru, sedla jsem si vedle mámy a místo jsem mu nepustila. Ten divoký hroch! Prosí mámu, aby přišla do hotelu, ale máma odmítá a já říkám:
Ensuite quelques phrases communes. Ensuite maman parla du temps. Puis on parla de moi. Il paraît que mon illustre parent me trouve froide et impertinente même. Voyez-vous cette brute. Il se souvient, dit-il à Paul, qu’il y a deux ans lorsque nous nous mettions en voiture je me suis placée à côté de maman et ne lui ai pas cédé la place. Cet hippopotame sauvage ! Il prie maman de venir à l’hôtel, mais maman refuse et je dis :
„Pokud chcete trochu mluvit, můžete přijít k mámě, ale máma nepůjde do hotelu. Musíte přijít k ní a Nina k vám. Kdyby byla máma sama, vždycky bych přišla, ale...“
- Si vous voulez parler un peu vous pouvez venir chez maman, mais maman n’ira pas à l’hôtel. Vous devez venir chez elle et Nina chez vous. Si maman était seule, je viendrai toujours, mais...
„To jsou chabé výmluvy.“
- Ce sont des prétextes futiles.
Nakonec došlo na dost ostrá slova a on řekl:
Enfin nous en vînmes à d’assez forts mots, il dit:
„Ať jsem jakýkoli otec, zločinec, darebák, přesto je třeba...“
- Quel que soit le père que je sois, criminel, gredin, tout de même il faut...
„Nemohu soudit svého otce, ať je jakýkoli.“
- Je ne peux pas juger mon père quel qu’il soit.
„Nu, když se [s ním] jedná jako s cizím člověkem, pak je třeba zachovávat slušnost.“
- Eh bien si on [le] traite comme les étrangers alors il faut de la bienséance.
„S cizími lidmi nejednám jinak než se všemi svými známými, a to velmi slušně.“
- Je ne traite pas les étrangers autrement que toutes mes connaissances et très décemment.
A tak dál v tom tónu. Přijíždí kočár, jdu do něj nasednout:
Et sur ce ton. La voiture vient, je vais y monter:
„Nu, mámo, nasedneme, já nemám čas.“
- Eh bien maman asseyons-nous, moi je n’ai pas le temps.
On: „Ano, nikdy nemáte čas. Marie Stěpanovno, zůstaňte. Odjedete potom.“
Lui: - Oui, vous n’avez jamais le temps. Marie Stepanovna, restez. Vous partirez après.
K mé zlosti zůstává a chová se hloupě. Nechápu tu ženu — je celá rozjivená a vůbec se nechová důstojně; měla by odejít s námi. Je otravné vidět lidi bez taktu!
Pour ma rage elle reste, se conduit comme une bête. Je ne comprends pas cette femme, elle est toute animée et ne se conduit pas du tout avec dignité, elle devrait s’en aller avec nous. C’est embêtant de voir des gens sans tact !
Jedou všichni do Monaka, můj Pater také, máma z něj vytáhne tisíc franků a hned je prohraje — dobře tak! Všichni žasli, jak máma bez počítání bere peníze od muže.
Ils vont tous à Monaco, mon Pater aussi, maman lui prend mille francs et les perd sur place, bien fait ! Tout le monde était étonné de voir maman prenant sans compter de l’argent chez un homme.
Druhý den – dnes ve čtvrtek – ji hrozně bolí hlava a celý den nevstane. Můj rozkošný táta odjel, dal Paulovi nějaké peníze a prosil mámu, aby mi dala pět set franků — ona moudře odmítla a já jsem nadšená. Jsem pyšná — nevezmu peníze od tohohle ubohého zvířete, suchého rozdrceného listu, ne — rozdrceného žlutého hmyzu. Jaký odporný muž: šel s tím ztraceným chlapcem Paulem k herečkám a mluvil s ním o všem, o čem neměl, zkrátka se choval jako cizí člověk, a k tomu jako zbabělec. Chudák Khalkionoff je těžce nemocný — je velmi rozhořčený, vstal z postele, zapomněl na bolest a začal křičet, že je zbabělé a strašné otrávit chlapce, syna — to když k němu Paul přišel po obědě s otcem trochu podnapilý. Velmi dobrý chlapec ten Khalkionoff, trochu sedlák, ale poctivá a ušlechtilá povaha.
Le lendemain - aujourd’hui jeudi - elle a un grand mal de tête et ne se lève pas toute la journée. Mon adorable papa est parti, il a donné quelque argent à Paul et pria maman de me remettre cinq cents francs mais elle a sagement refusé et j’en suis ravie. Je suis fière, je ne prendrai pas de l’argent de cet animal misérable, feuille desséchée et écrasée, non un insecte jaune écrasé. Quel détestable homme, il alla avec ce garçon perdu Paul, chez des actrices et lui parla de tout ce qu’il devait pas dire, enfin a agi comme un étranger et un lâche avec ça. Pauvre Khalkionoff est très malade, il est très indigné et se leva du lit oubliant sa douleur et commença à crier que c’est lâche, affreux d’intoxiquer un garçon, un fils; lorsque Paul entre chez lui un peu gris après le déjeuner avec son père. Un très bon garçon ce Khalkionoff un peu paysan mais très honnête et noble nature.
– Ve čtvrtek jedeme pro Howardovy, ale potkáme je cestou — vezmeme Lise, pak vysadíme Hitchcockovou a vezmeme Hélène. Na pár minut zajdeme k nám (modré šaty a klobouk, sluší), paní Howardová také. Strašný vítr, slunce a prach. Nedávno jsem začala slunce nesnášet — šťastná jsem jen za šedivého dne. Dnes večer jdeme k Howardovým — budou pouštět balón a ohňostroj, budou tam jen chlapci, pět jich3, velcí od čtrnácti do sedmnácti let. Otrava4! Mám raději muže.
- Jeudi, nous allons chercher les Howard mais nous les rencontrons en chemin, nous prenons Lise puis ensuite, déposant Hitchcock, Hélène. Nous entrons pour quelques minutes chez nous (robe bleue et chapeau, bien) Mme Howard aussi. Un vent terrible, soleil et poussière. J’ai conçu depuis peu une détestation du soleil, je ne suis heureuse qu’en une grise journée. Ce soir nous allons chez les Howard, ils vont lancer un ballon et un feu d’artifice, il n’y aura que des garçons, five of them et des grands de quatorze à dix-sept ans. Bother ! J’aime mieux les hommes.
Oblékám si po zralé úvaze své staré modré kašmírové šaty, bez námořnického límce, ale s krajkovým límcem jen napůl zapjatým, podobné manžety, rozkošnou sladěnou brož z tyrkysů a diamantů (tetinu). Tlustý náramek a to je vše. Účes skromný. Sluší. Připadám si dobře, vždy v úměře. Dina, Paul a Hitchcocková přicházejí také. Čekali jen na nás. Nejdřív nám s velkou okázalostí představí chlapce. Všichni běží do zahrady a zkouší vypustit balón — vítr je silný, vzdávají to a přecházejí na ohňostroje. Všichni zůstáváme na kroketovém trávníku5. Chlapci to vedou, ale pak někoho napadne honit nás a metat po nás hořící ohně — všichni běží, křičí, smějí se! Sám pan Howard se tak rozdováděl6, že běží, honí nás, vyvádí jako malý kluk. Je opravdu velmi milý. Na několik okamžiků samý křik, smích, pobíhání. Sbíháme kopec7, abychom utekly před ohni — nakonec zábavu přeruší nečekaná osoba: déšť. Jsem celá rozcuchaná a růžová od větru. Jsme v modrém salonu, pije se káva. Tam se dám s těmi chlapci do řeči a mluvíme samozřejmě o té nehodě s mým koněm. Jsou to synové toho pána, který mi držel koně, přátelé Boutowských — Barterovi. Připadá mi, že chlapci jsou stokrát zábavnější než dívky. Mluvili jsme anglicky. Přejdeme do velkého salonu a tančí se. Nejprve jsem nechtěla, ale... nakonec jsem tančila jako šílená, pořád bez přestání — sotva jsem pustila jednoho, už mě bral jiný, a tak dál. A když jsem si chtěla na chvilku oddechnout, sebral mě bratr. Tolik jsem toho natančila, že se mi bota majestátně rozešla. Byli tam pan a paní Allenovi, velmi slušní, protiprašní8, a jejich syn — ale nevím, jestli jsem ho vůbec viděla. Velcí stáli u krbu a my jsme tančili. Tančila jsem podle vnuknutí, protože si už vůbec nepamatuji, co jsem se naučila. Byla jsem hezká a za Hélène moc nepokulhávala. Její krása mě už tolik neuchvacuje. Starý Barter přijde pro syny a vypráví v salonu přede všemi, že jsem nespadla já, ale kůň — a já naopak velmi obratně a rychle seskočila. Konečně Pravda!!! Ó! Pravda!
Je mets après de mûres réflexions ma vieille robe bleue cachemire, sans le col marin, mais un col demi ouvert de dentelle, manchettes semblables, une broche ravissante assortie, en turquoises et diamants (à ma tante). Le gros bracelet et voilà tout. Coiffure modeste. Bien. Je me trouve bien, toujours en proportion. Dina, Paul et Hitchcock viennent aussi. On n’attendait que nous. D’abord les garçons sont présentés en grande cérémonie. Tous courent au jardin et on essaye de lancer le ballon, le vent est fort, on y renonce et commencent les feux d’artifice. Nous restons tous sur le croquet-lawn. Les garçons dirigent, mais ensuite on imagine de nous poursuivre avec des feux dévorants qu’on lance, tous courent, crient, rient ! M. Howard lui-même infuria à un tel point qu’il court, nous poursuit, fait cent bêtises comme un gamin. Il est très gentil vraiment. Il y eut pour quelques moments, des cris, des rires, des va-et-vient. Nous descendons en courant le hill pour fuir les feux, enfin le plaisir est interrompu par un personnage inattendu: la pluie. Je suis toute échevelée et rose, par le vent. Nous sommes au salon bleu, on prend le café. Je commence là à parler avec ces garçons et nous parlons certes de l’accident de mon cheval. Ce sont les fils du monsieur qui m’a tenu le cheval, les amis des Boutowsky, les Barter. Je trouve que les garçons sont cent fois plus amusants que les filles. Nous parlions anglais. On passe au grand salon et on danse. Je ne voulais pas d’abord, mais... enfin j’ai dansé comme une folle sans cesser tout le temps, je quittais un, un autre me prenait et ainsi de suite. Enfin lorsque je voulais respirer un moment mon frère m’enlevait. J’ai tant fait que ma bottine craqua majestueusement. Il y avait là Mr, Mrs Allen, très bien, antipolvere, et leur fils mais je ne sais pas si je l’ai vu. Les grands se tenaient près de la cheminée et nous dansions. J’ai dansé par inspiration, car je ne me souviens plus de ce que j’ai appris. J’étais jolie et ne perdais pas beaucoup devant Hélène. Sa beauté ne me sourit plus autant. Le père Barter vient chercher ses fils et il raconte au salon devant tous que je n’étais pas tombée mais que le cheval tomba et moi au contraire j’ai sauté très adroitement et vivement. Enfin la Vérité !!! Oh ! la Vérité !
Pravda!!!!!!!!!!!
La Vérité !!!!!!!!!!!
Jdu k němu a děkuji mu, že mi podržel nebo zvedl koně — a právě tehdy vyprávěl – Pravdu. Zveme všechny Howardovy a všechny ty chlapce k nám příští čtvrtek ve dvě hodiny hrát kroket-kriket, večeřet – ohňostroj a tancovat. Všichni ti (děkuji Bohu, že dopustil, abych nebyla ošklivá) kluci podávají ruku. Opravdu, chlapci jsou velmi zábavní — jací teprve musí být muži!!
Je viens vers lui et je le remercie pour avoir tenu ou relevé mon cheval; c’est alors qu’il a raconté - La Vérité. Nous invitons tous les Howard et tous ces garçons chez nous jeudi prochain à deux heures jouer au croquet-criquet, dîner - le feu d’artifice et danser. Tous ces (je remercie Dieu d’avoir permis que je sois pas laide) gamins tendent la main. En vérité c’est très amusant les garçons, que doivent donc être les hommes !!
Lizzie, má drahá, jeden z těch kluků se vám dvoří. Jak jste oba hloupí.
Lizzie, ma chère un de ces gamins vous fait la cour. Que vous êtes bêtes tous deux.
Bavila jsem se. Paul si nasazuje klobouk jako vévoda a ve tmě má vlasy stejného tvaru, i ten klobouk, a když skloní hlavu, zezadu má hlavu jako vévoda.
Je me suis amusée. Paul met son chapeau comme le duc et dans l’obscurité ses cheveux sont de la même forme, et ce chapeau et lorsqu’il incline la tête, le derrière de la tête est comme le duc.
Cestou zpátky vyprávím mámě, co jsme dělali. Líbím se jí (modrá mi sluší) a ptá se mě:
En revenant je raconte à maman ce que nous avons fait. Elle me trouve jolie, (le bleu me va) et me demande:
„Koho si vezmeš?“
- Qui épouseras-tu ?
„Nevím, mámo. Woerman za nic nestojí.“
- Je ne sais pas maman. Woerman ne vaut rien.
„To bych řekla, takové smetí! Mám ráda něco solidního9, a ne zvíře, které se dá rozmáčknout.“
- Je vous crois, de l’ordure j’aime quelque chose de substantial et non un animal qu’on peut écraser.
„Takže kdo?“
- Ainsi qui ?
„Nevím.“
- Je ne sais pas.
„Gritsia Miloradovitch, je vysoký.“
- Gritsia Miloradovitch, il est grand.
„Ach, nemluv o tom, nemám ráda ty lidi. Ti Rusové se mi nelíbí.“
- Ah, n’en parle pas, je n’aime pas ces gens-là. Ces Russes ne me plaisent pas.
napříč stránkou
Ve čtrnácti letech mi mluvili o mužích a o sňatku!!
en travers A quatorze ans on me parlait d’hommes et de mariage !!
Máma se všemožně snaží toho Miloradovitche vychválit, onehdy Soukhotine řekl, že nelije šampaňské do sklenice ale pije z láhve, ale prostě zuby vytáhne zátku a jedním douškem láhev vyžahne.
Maman veut faire valoir ce Miloradovitch de toutes les façons, l’autre jour Soukhotine a dit qu’il ne verse pas le champagne dans le verre mais boit de la bouteille mais simplement débouche avec les dents et d’un coup vide la bouteille.
Málem bych zapomněla: včera večer jsme Solominka, Dina a já zpívaly u mě v pokoji opery, vrhaly se na zem a vyváděly jiné zábavné bláznovství. (Kdyby věděla, že tu o něm mluvím, byla by spokojená.) Máma mi to vyprávěla. Je to milé, ale to není to, co miluji. Miluji vévodu z Hamiltonu, jen jeho — a nikdy jsem (neměla jsi čas, má dcero!) nemilovala nikoho jiného. Je rozkošný, nic není krásnější než on, ani když se opíjí a rozum ho opouští. Zbožňuji ho zejména, když rozsévá mince u rulety (hraje, jako by zaséval).
J’oublie, hier soir Solominka, Dina et moi, dans ma chambre, nous avons chanté des opéras, nous nous sommes jetées par terre et autres folies amusantes. (Si elle savait que je parle de lui ici elle serait contente). Maman m’a raconté cela. Je trouve que c’est gentil mais ce n’est pas cela que j’aime. J’aime le duc de Hamilton, je n’aime que lui, et je n’ai jamais (tu n’avais pas le temps, ma fille !) aimé d’autres. Il est adorable, rien n’est plus beau que lui, même lorsqu’il se grise et que sa raison s’enfuit. Je l’adore surtout lorsqu’il sème les pièces à la roulette (il joue comme s’il semait).
Jednou jsem ho viděla hrát a vidím ho jako živého.
Je le vis jouer une fois et je le vois comme vivant.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „five of them“. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „Bother!“ ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „croquet-lawn“. ↩
Pozn. překl.: V originále italsky: „infuria“. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „hill“. ↩
Pozn. překl.: V originále italsky: „antipolvere“ – „protiprachoví“, tj. žádný „prach“ (viz 22. listopadu). ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „substantial“. ↩