Úterý 25. listopadu 1873

Můj vznešený otec přijel. Walitsky ho včera viděl v Monte-Carlu. Je s tou herečkou Durocherovou. Jak je to hanebné — jeho příjezd, skutečně velký skandál! A proč přijel, to bych ráda věděla? Ze zloby, zlý jedovatý plaz.
Jedu na koni, Dina také; ona neumí jezdit a je to obtíž pro mě — nekluše a nemůže zůstat vedle mě, takže musím jet sama napřed. Je tam spousta lidí a kočárů.
Můj drahý otec se prochází pěšky se Solominkou a Paulem — ten opovrženíhodný chlapec je a bude zoufalstvím rodiny. Vůbec nepracuje a co je nejhroznější, přiznává to s neslýchanou drzostí. Nemám čas — byla jsem v divadle. Chtěla bych si to nebrat k srdci; jenže ten chlapec je mé zoufalství! Jaká ubohá bytost. Nikdy z něj nic nebude! Vidím to až příliš dobře, bohužel!
Jedu na svém novém sedle, které je rozkošné. Máma chce, abych mluvila s tátou. Minula jsem ho dvakrát, aniž bych ho viděla, ale povolím mámě — zastavuji koně, kterého drží Paul, a líbáme se. Jak je ošklivý, můj otec! K tomu ještě hloupý a celý provoněný duchem Poltavy a ubohou vtipností. Mluvíme o koních a sedle, jako bych mluvila s Gagarinem nebo Tormosoffem. Zeptal se mě, jestli můj charakter změkl. Jsem vždy jemná k jemným a tvrdá k tvrdým. Tak zní má přísná odpověď. Zůstáváme tam dost dlouho a všichni se na nás dívají — v tom okamžiku vidím malého Woermana přibližovat se ke kočáru, který byl nedaleko. Jak je ošklivý ten malý továrník.
Máma se prochází pěšky se strejdou — nevím, jestli zahlédla svého manžela. Paul se zbláznil, je to opravdu žalostné být svědkem záhuby chlapce.
V půl páté se vracím na lekci s Manotte — protože se mi dnes ráno stalo tohle: probudím se a v mžiku jsem připravená, začínám se učit anglické lekce. Ale najednou si vzpomenu, že nemám angličtinu, ale francouzštinu, a v tomtéž okamžiku zjišťuji, že jsem v posteli. Zdálo se mi — usnula jsem hned po probuzení. Manotta jsem odmítla, protože jsem se hodinu zdržela ve studiích.
Bête nakonec vyžene všechny, kdo k nám přichází. Myslím, že si představuje, že je duchaplná, když říká drzosti všem. Paní Tepláková kvůli ní už téměř nepřichází; dnes večer zas vyhnala Tormosoffa hloupými hrubostmi. Potřebujeme Oidipa, aby nás od téhle sfingy vysvobodil. Hitchcocková je nevzdělaná, odporná, neví nic. Angličtinu znám dost, abych začala s literaturou a konečně jazyk vážně studovala. Je neschopná, hloupá a nudná jako starší dcera paní Anitchkoffové. V Nice není jediný krásný muž; manžel té dámy v kabátku je krásný, ale dost starý — čtyřicet pět let, to je trochu přespříliš zralé.
Rozhodně je krásný jen vévoda. Zbožňuji ho, jsem šílená, zabiji se!
Proč jsem neměla minulý rok osmnáct let a nebyla jsem krásná! Hamiltone, drtíš mě.

Poznámky

Pozn. překl.: V originále anglicky: „indeed a grand scandal"
Pozn. překl.: V originále anglicky: „bother" (obtíž, nepříjemnost)
V originále italsky: "si è radolcito" (změkl, zmírnil se)
Pozn. překl.: V originále anglicky: „stern reply" (přísná odpověď)
V originále italsky: "che era poco distante" (který byl nedaleko)
Pozn. překl.: V originále anglicky: „witness" (být svědkem)