❦
Neděle 16. listopadu 1873
Dimanche 16 novembre 1873
V devět jsem skoro hotová, zbývá mi jen obléknout šaty. Máma mě volá:
A neuf heures je suis presque prête, il me reste seulement à mettre la robe. Maman m’appelle :
„A teď novinky,“ říká. „Zaprvé večeře, ta byla výborná, ale teď přijde to nejlepší. Jedli jsme v salonu, když najednou Sonitchka:“
- Maintenant les nouvelles, dit-elle. - Premièrement le dîner qui était très bon, mais voilà qui est bon. Nous mangions dans le salon quand soudain Sonitchka:
„Dovolte, abych vám blahopřála. Jak jsem šťastná, jak jsem šťastná! Moussinka se vdává!“
- Permettez-moi de vous féliciter. Comme je suis heureuse, comme je suis heureuse ! Moussinka se marie !
„Pro pána krále, Moussinka je dítě, copak se děvčátka vdávají ve čtrnácti!“
- Juste ciel, Moussinka est une enfant, est-ce possible qu’à quatorze ans les petites filles se marient !
„Ale co pořád všichni tajíte, všichni to vědí, opravdu není co tajit. Opravdu, ujišťuji vás. Jaký nesmysl.“
- Mais que cachez-vous tous, tous savent cela, il n’y a vraiment rien à cacher. Vraiment je vous assure. Quelle absurdité.
„No, opravdu mi řekli, že se vdává za Hamiltona, lorda Hamiltona. Bylo to v Heidelbergu. Remus mi řekl, že je doktor a přítel všech Hamiltonů. A stará dáma mu řekla:“
- Eh bien vraiment ils m’ont dit qu’elle épousait Hamilton, lord Hamilton. C’était à Heidelberg. Remus m’a dit qu’il est docteur et ami de tous les Hamilton. Et la vieille dame lui a dit:
„Jak jsem šťastná, jak jsem šťastná, moji dva synové se žení, vévoda si bere dceru vévody z Manchesteru a lord ruskou slečnu, slečnu Bashkirtseffovou.“
- Comme je suis heureuse, comme je suis heureuse, mes deux fils se marient, le duc épouse la fille du duc de Manchester et lord une demoiselle russe, Mlle Bashkirtseff.
To všechno mi vyprávěla máma, pak řekla, že teta řekla, že by mě nedali mladým mužům, jako jsou ti dva Hamiltonové, kvůli jejich nevázanému životu, zvláště vévodovi, který i kdyby se oženil, do dvou let odejde ke své Gioii. A Sonka to říkala zase jinak, že se vdáváš za vévodu, dodala máma. Nemohu vyjádřit svůj úžas — odkud, jak, kdy, kdo!!! Dějí se podivné věci, ale nikdy tak zázračné jako tohle! Nemohu se z toho vzpamatovat! Ale opravdu je to pohádkové! Vypravuje všechny ty hlouposti snad Duch Svatý?!!
Tout ça me raconte maman puis elle dit que ma tante a dit qu’on ne me donnerait pas à des jeunes gens comme les deux Hamilton, à cause de leur mauvaise vie, surtout le duc qui, s’il se marie, dans deux ans ira chez sa Gioia. Et Sonka a dit autrement encore, que c’est le duc que tu épouses, ajouta maman. Je ne puis exprimer mon étonnement, d’où, comment, quand, qui !!! Il y a des choses extraordinaires, mais jamais aussi merveilleuses que cela ! Je n’en reviens pas ! Mais vraiment c’est fabuleux ! Est-ce le Saint-Esprit qui raconte toutes ces bêtises ?!!
Teta se probouzí a jdeme k ní, nechávám si ten příběh vyprávět od ní, pak od Diny, od Bête, od Walitského, zkrátka ode všech. Ale ta Kolokolzoffová je bláznice! Řekla to opravdu vážně? ptám se všech. Ale to přece není možné! Nechápe snad, že jsem dítě! Jsem tak ohromená, že až hloupnu. To je na mě moc, nikdy by mě to nenapadlo!
Ma tante se réveille et nous passons chez elle, je me fais répéter l’histoire par elle, puis par Dina, par Bête, par Walitsky, par tous en un mot. Mais elle est folle cette Kolokolzoff ! Est-ce sérieusement qu’elle a dit cela ? demandai-je à tout le monde. Mais ce n’est pas possible ! Est-ce qu’elle ne comprend pas que je suis une enfant ! Je suis tellement étonnée que je deviens bête. C’est plus fort que moi, jamais je n’aurais pensé à cela !
Ale je pozdě a čeká nás kostel (hnědé šaty, černý klobouk, ujde to), máma jde poprvé od nemoci, kostel je plný, tolik Rusů! Ale jedna žena mě zarazila, na chvíli jsem si myslela, že je to Gioia, jaká neuvěřitelná podobnost. Ze známých je tam Gagarine, Howardovi, paní Teplakoffová. Při odchodu potkám slečnu Kolokolzoffovou, připadá jí, že jsem vyrostla, zkrásněla atd. atd. Předstírám velké přátelství, ze všech sil jí třesu rukou, mluvím tak přátelsky, říkám jí, jak jsem ráda, že ji vidím, že ji mám ráda, nebo už nevím co. Zavěsím se do ní a scházíme spolu dolů. Ona mi zase říká nevím kolik nevím čeho, že mluví ze srdce, že je příliš stará na to, aby dělala komplimenty, ale že já jí komplimenty dělám.
Mais il est tard et il y a l’église, (robe brune, chapeau noir, pas mal) maman va pour la première fois depuis sa maladie, l’église est pleine, il y a tant de Russes ! Mais une femme m’a frappée, un moment j’ai cru que c’est Gioia, quelle ressemblance extraordinaire. Il y a Gagarine, les Howard, Mme Teplakoff de ceux que nous connaissons. En sortant je rencontre Mlle Kolokolzoff, elle me trouve grandie, embellie, etc. etc. J’affecte une grande amitié, je secoue sa main de toutes mes forces, je parle en des termes si amicaux, je lui dis comme je suis contente de la voir, que je l’aime, ou je ne sais plus quoi. Je prends son bras et nous descendons ensemble. Elle, à son tour me dit je ne sais combien de je ne sais quoi, qu’elle parle du cœur, qu’elle est trop vieille pour faire des compliments, mais que moi, je lui dis des compliments.
„Promiňte, madam, ale zase já mohu říct, že jsem na ně příliš mladá.“
- Pardon madame, mais je puis dire aussi que je suis trop jeune pour en faire.
A tak dál a tak podobně atd. atd.
Et patati et patata, etc. etc.
K obědu k nám na chvíli přijdou všichni Howardovi. Ve dvě si pro ně pojedeme, abychom spolu vyjely1. Budeme čtyři, já, Hélène, Lise a Dina. Nasadila jsem si klobouk a jsem hezká. Bojím se, že bude pršet. Ale šťastně dorazíme k nim, vezmeme je a jedeme poslechnout hudbu. Je tam neuvěřitelné množství kočárů. Jedeme objednat koně na zítřek na třetí hodinu, pojedeme všechny čtyři na koni. Den je šedý, ale příjemný, a já jsem svěží. Stály jsme u zahrady, když najednou vidím, jak přichází paní Teplakoffová se Solominkou, pak se k nim přidá baron de Nervo a celá ta trojice se zastaví naproti našemu kočáru, nejdřív nás pozdraví a pak si nás prohlížejí. Paní Teplakoffová ozbrojená lorňonem. Ta hra trvá několik minut, pak vidíme, jak Nervo přistupuje ke kočáru: „Jsem pověřen, slečny, abych se vás zeptal, která z vás je nejhezčí?“ Čekala jsem to. A začne mela.
A déjeuner nous arrivent tous les Howard pour un moment. Nous allons les chercher à deux heures pour drive ensemble. Nous serons quatre, moi, Hélène, Lise et Dina. J’ai mis mon chapeau et je suis jolie. J’ai peur qu’il ne pleuve. Mais nous arrivons heureusement chez eux, nous les prenons et nous allons à la musique. Il y a une quantité incroyable de voitures. Nous allons commander les chevaux pour demain à trois heures, nous allons toutes les quatre à cheval. La journée est grise mais bonne, et je suis fraîche. Nous restions près du jardin lorsque tout à coup je vois venir Mme Teplakoff avec Solominka puis le baron de Nervo se joint à eux et cette trinité s’arrête vis-à-vis notre voiture et nous saluant d’abord nous examinent ensuite. Mme Teplakoff armée de son lorgnon. Ce jeu continue quelques minutes puis nous voyons Nervo s’approcher de la voiture: Je suis chargé mesdemoiselles de vous demander laquelle de vous est la plus jolie ? Je m’y attendais. Alors commence un méli-mélo.
Lise říká: „Slečna Bashkirtseffová.“
Lise dit: Mlle Bashkirtseff.
Dina říká: „Slečna Howardová.“
Dina dit: Mlle Howard.
Já i Hélène také mluvíme, ale nic neříkáme. Trvalo by to ještě dlouho, ale já to ukončila:
Et moi et Hélène parlons aussi mais ne disons rien. Ça aurait duré assez longtemps mais j’ai terminé l’affaire :
„Pane, jsme tak skromné, že nemůžeme nic říci. Řekněte těm dámám, co si myslíte vy sám.“
- Monsieur, nous sommes tellement modestes que nous ne pouvons rien dire. Dites à ces dames ce que vous pensez vous-même.
„V tom případě musím říci, že je nemožné vybrat.“
- En ce cas, je dois dire qu’il est impossible de choisir.
Ta scéna byla velmi zábavná. Pak mě Hélène prosila, ať odjedeme, rychle, rychle. Všechny jsme se smály. Po třiceti šesti kolečkách po promenádě vystoupím s Hélène a jdeme kousek pěšky, skoro vůbec. Nevím jak, ale zmínila nevím koho a já pochopila: muž z Oïmary.
Cette scène était très amusante. Alors Hélène me pria de nous en aller, vite, vite. Nous rions toutes. Après trente-six tours à la promenade je descends avec Hélène à pied, et nous marchons un peu, presque pas. Je ne sais pas comment, mais elle me nomma je ne sais pas qui et j’ai compris, l’homme à Oïmara.
„Ten, který má jachtu?“
- Celui qui a son yacht ?
„Hamilton? Ne.“
- Hamilton ? Non.
„Ale vždyť jachtu měl Hamilton.“
- Mais c’est Hamilton qui avait son yacht.
„Znáš ho?“
- Tu le connais ?
„Ano, od vidění.“
- Oui, de vue.
„Ten tlustý, tlustý, tlustý, rudý? Ano, celá ta rodina je vůbec velmi skandální.“ A začala mi vyprávět tu historii z Monaka, ale úplně překroucenou.
- Le gros, le gros, le gros, le rouge ? Oui, toute la famille est en général très scandaleuse; et elle se mit à me raconter l’histoire de Monaco, mais toute pervertie.
Zase nasedneme do kočáru a tím to skončí. Mluví o Hamiltonovi nějak zvláštně a já silně podezírám...
Nous remontons en voiture et cela cesse. Elle a une drôle de manière en parlant de Hamilton et je soupçonne fortement...
Večeříme u nich, celou dobu jsme nahoře, před večeří jsou všichni ve studovně a slečna Philipsová, vychovatelka u Addyových, mi říká:
Nous dînons chez eux, tout le temps nous sommes en haut, vers le dîner tout le monde reste à l’étude et Mlle Philips la gouvernante chez Addy me dit:
„Slečno, jsem pověřena jistým posláním, trochu choulostivým ((červenám se, vím, co řekne)) paní Addyová tak obdivuje vaše šaty, že mě poprosila, abych se vás zeptala, kde si je v Paříži pořizujete, protože si je jistá, že si je nedáváte šít v Nice.“
- Mademoiselle je suis chargée d’une commission envers vous, un peu délicate ((je rougis, je sais ce qu’elle dira)) Mme Addy admire tellement vos costumes qu’elle m’a priée de vous demander où vous les prenez à Paris, car elle est sûre que vous ne les faites pas à Nice.
Opravdu jsem to nečekala, obdivují moje šaty, a to se oblékám tak prostě. Ale adresu ráda dám, je to v Paříži. Dávám jí Worthovu adresu. Hélène začne vykládat, kolik mám šatů atd. atd., a tak dokazuji, že mám jen dvoje na vycházky a dvoje na večer, že se oblékám prostě atd. atd. atd. atd. atd. atd.
Vraiment je ne m’y attendais pas, on admire mes robes, moi qui m’habille si simplement. Mais je donnerai l’adresse avec plaisir, c’est à Paris. Je donne l’adresse de Worth. Hélène se met à raconter combien de robes j’ai, etc. etc. alors je prouve que je n’ai que deux de rue et deux pour le soir, que je m’habille simplement etc. etc. etc. etc. etc. etc.
Konečně večeře. Paní Howardová je nesmírně hodná a milá. Nechala mi připravit červené maso, syrové, ale nemohla jsem ho spolknout, protože bylo ještě úplně krvavé. Strašně ji mrzí, že Paul nepřišel, a opakovala to desetkrát; Lise také, a Hélène jí řekla: „Co se tolik staráš o toho bratra.“ Lise zčervenala, zčervenala. Měla jsem tu hloupost, že jsem napsala Hélène sentimentální dopis o Abramovitchově smrti, ona ho ukázala matce a ta mě od té chvíle má velmi ráda. Řekla mi, že si přeje, abych si vždycky zachovala tak dobré city atd. atd. Vyhubovala jsem za to Hélène, vysvětlovala mi všechno možné, ale po večeři mi v koupelně řekla, že je to jediný dopis, který ukázala, a pak mě něžně políbila, že jsem její jediná a první přítelkyně atd. atd. atd. atd. atd. atd. Zčervenala jsem, když se mluvilo o Abramovitchovi — jsem hloupá! Se slečnou Philipsovou přišla řeč na moje studium, a ta byla, tím jsem si jistá, stejně jako Addy a Brady přesvědčená, že nic nedělám. Byla překvapená, velmi překvapená, a u večeře mě spolu s paní Howardovou chválila. Doprovodíme ji domů.
Enfin le dîner. Mme Howard est extrêmement bonne et aimable. Elle m’a fait cuire la viande rouge, crue, mais je n’ai pas pu l’avaler car c’était encore tout saignant. Elle est tellement fâchée que Paul n’est pas venu et elle le répéta dix fois; Lise aussi, et Hélène lui dit qu’est-ce que tu t’inquiètes tant du frère. Lise devint rouge, rouge. J’avais la bêtise d’écrire une lettre sentimentale à Hélène sur la mort d’Abramovitch, elle l’a montrée à sa mère et depuis ce moment elle m’aime beaucoup. Elle m’a dit qu’elle désire que je garde toujours d’aussi bons sentiments etc. etc. J’ai grondé Hélène pour cela, elle m’expliqua toutes sortes de choses, mais après dîner elle me dit dans le Bain que c’est la seule qu’elle a montrée, puis m’embrassant tendrement, que je suis sa seule et première amie etc. etc. etc. etc. etc. etc. Je rougis lorsqu’on parla d’Abramovitch, suis-je bête ! On parla de mes études à Miss Philips qui je suis sûre, était sûre ainsi que les Addy et Brady que je ne fais rien. Elle était surprise, très surprise, et me loua avec Mme Howard à dîner. Nous la conduisons chez elle.
Píšu, je skoro půlnoc a musím vstát v pět. Zase se mi v noci o něm zdálo – jak jsem ráda. Bavím se dost, dokonce hodně, když jdu k Howardům. Chlapci recitovali. Dělali jsme hlouposti a to je všechno.
J’écris, il est presque minuit et je dois me lever à cinq heures. J’ai rêvé cette nuit encore de lui, que je suis contente. Je m’amuse assez, même beaucoup quand je vais chez Howard. Les garçons ont déclamé. Nous avons fait des bêtises et voilà tout.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále anglicky: „drive“. ↩