Úterý 11. listopadu 1873

Moje první snídaně je pro mě velké potěšení a každý den se na ni těším. Dnes však Lemp přišel o deset minut dřív a nestihla jsem se nasnídat. Když pak přijdu, všechno je už uklizené a stěží jsem si vymohla alespoň mizerný čaj, vařenou smetanu a sladký chléb (přitom miluji slaný). To mi kazí náladu.
Vycházíme s Hitchcockovou pěšky (hnědé šaty, černý klobouk, sluší), cítím se s ní dobře, nebo se tak aspoň začínám cítit. Venku fouká strašný vítr. Jdu koupit rýsovací soupravu, abych mohla začít s metrickou soustavou, pak chodíme dál a dál a nohy mám unavené, chodidla mě pálí a jsou oteklá. Chtěla bych kočár, ale ti dvounožci ho pořád mají.
Paní Prodgersová jde kolem pěšky a rychle nás předežene. Ale jaká figura, jaká chůze. Hodně napodobuje Gioiu, ale nikdo kromě mě to neuhodne, tak karikaturní to je. Jak je Nice ubohá. Och! kdy už konečně odjedeme!
Nejsou tu ani citronové kůry; jsou tu jen staré fíky, ne! vyschlé olivy. Konečně nasedáme do kočáru, beru si u Cambacérèse „Chemii“ od Troosta a německou čítanku. Zmeškali jsme, jak vycházejí z lycea. Měla jsem poctivý úmysl pracovat od čtyř do šesti, ale démoni mě svedli a procházím se až do večeře. Navíc jdeme, já, Dina a Běta (Hitchcocková odešla navštívit přítelkyně), na ovocný trh Sainte-Réparate, Saïd jde za námi. Křičím: „Kdo má okurky! Dejte mi je, beru všechny.“ Našli jsme jen šest. Pak jdu k ovoci, kupuji nějaké mizerné ovoce (jaký rozdíl oproti London House). Šaškuji s trhovkyněmi, upustím frank padesát a nechám ho ležet, a vítězoslavně se vracíme ke kočáru. Kluk za námi nese divy ze Sainte-Réparate. Stmívá se, vracíme se domů, je u nás Tormosoff, večeří s námi.
Nemohu se připravit na hodiny, musím psát bůhví co kvůli té záležitosti v Aix, která je na řadě pozítří. Georges je tu od soboty.
Proti světlu je jeho portrét jako živý. Dívala jsem se na něj dnes ráno. Přišla za mnou slečna Hitchcocková, už se vrátila, je velmi hodná a milá, přišla mě políbit.

Poznámky

Pozn. překl.: V originále anglicky: „breakfast“. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „the soles are burning and“. Větu Marie dokončuje francouzsky. ↩