❦
Středa 29. října 1873
Mercredi 29 octobre 1873
Ta svině mi nepřišla předělat šaty! Ty zelené dosluhují1.
Cette cochonne n’est pas venue pour refaire mes robes ! La verte est sur ses last legs.
Zdálo se mi o všech Miloradovitchových, i o Gritsiovi, byl dost ošklivý a pořád chtěl být se mnou.
J’ai rêvé de tous les Miloradovitch, de Gritsia aussi, il était assez laid et voulait toujours être avec moi.
Mámě je lépe, mnohem lépe.
Maman va mieux, bien mieux.
Bylo třeba říct Elderové, ať už nepřichází. Je to hořká pilulka, poprosila jsem Bête a ta jí to řekla a zeptala se, kolik jí dlužíme. Pak vcházím, Bête jí říká, že:
Il fallait dire à Elder qu’elle ne vienne plus. C’est une désagréable pilule, j’ai prié Bête, qui le lui dit et lui demanda combien on lui devait. Alors j’entre, Bête dit à elle, que:
„Jak vaše žákyně pěkně mluví anglicky, atd.“2
— How your pupil speeks well English, etc.
Pak říká, že mluvím jako Angličanka, že ona, když mě slyší, by nikdy neřekla, že jsem cizinka3, že je to velmi vzácné atd. atd. Zkrátka je to za námi, a to je dobře.
Alors elle dit que je parle comme une Anglaise, qu’elle, à m’entendre, ne dirait jamais que je suis a foreigner, que c’est très rare, etc. etc. Enfin c’est fait et c’est bien heureux.
Prší, ale když máme vyjít, přestane. Poprvé od té doby, co tahle vila stojí, sedíme ve žlutém salonu — Bête, Solominka a já pleteme.
Il pleut, mais pour sortir la pluie cesse. Nous restons pour la première fois depuis que cette villa existe dans le salon jaune et Bête, Solominka et moi tricotons.
Vycházíme (zelené šaty, modrý klobouk, moc sluší). Přijíždějí hosté z ciziny, ale mě to netěší. Letos jsem paní Prodgersovou viděla poprvé — opravdu hodně zkrásněla. Jdu si vyzvednout klobouk, nasadím si ho a odejdu, starý nechám. Je přesně takový, jaký jsem chtěla.
Nous sortons (robe verte, chapeau bleu, très bien). Les étrangers arrivent, mais ça ne me réjouit pas. J’ai vu la première fois cette année Mme Prodgers, elle est très embellie vraiment. Je vais chercher mon chapeau, je le mets et m’en vais en laissant le mien. Il est très bien, comme je voulais.
Pracuje se u Gioie. Ubohá Gioia.
On travaille chez Gioia. Pauvre Gioia.
Dědeček, ten starý osel, je blázen. Opovažuje se se mnou mluvit velice drze! Opovažuje se klít — to už nemohu snést, zvlášť když jsem ho ničím nevyprovokovala. Zachází se mnou jako se zvířetem, jako tyran, jako se sedlákem! Nemohu snášet takové urážky! Když jsem přišla domů, byla jsem bez sebe — zuřivostí jsem si utrhla knoflík ze šatů! Opravdu mě ještě nikdy nikdo tak neurazil, je to poprvé a naposled. Řeknu mámě, že drzosti toho muže už snášet nechci; špatně oceňuje čest, kterou mu dělám tím, že jsem jeho vnučka.
Papa, ce vieil âne est fou. Il ose me parler d’une manière très insolente ! Il ose jurer, je ne puis plus le supporter, surtout sans aucune provocation. Il me traite en animal, en tyran, en paysan ! Je ne puis supporter de pareils outrages ! En arrivant à la maison j’étais hors de moi,
napříč stránkou
To je mi ale čest!
en travers Voyez-vous le bel honneur !
Nikdy jsem nebyla tak rozzuřená, pláču vztekem.
Je n’ai jamais été si enragée, je pleure de colère.
Vysadíme to prase a jdeme s Bête do London House, mají nádherné zmrzliny. U Martina jsem si objednala lovecké boty.
Nous déposons ce cochon et nous allons avec Bête au London House ils ont des glaces magnifiques. J’ai commandé une paire de bottes de chasse chez Martin.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále anglicky: „last legs“ (idiom: být na pokraji sil). ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „a foreigner“. ↩