Pondělí 15. září 1873

Jsem líná, budík mi zvoní v pět hodin, přestavím ho na šest a spím do sedmi. Když se zpo zdím půl hodiny, celý den je zničený, už nic nedělám. Dnes se to stalo. Ani angličtina, ani italština, ani latina. Nic, jedním slovem. Ale měla jsem hodinu konverzace s Hitchcockovou, to je užitečnější než všechny ostatní věci.
Dnes jsem poprvé mluvila italsky. Ubohý Michelezzi skoro omdlel nebo se chtěl vyhodit z okna. Jsem se sebou spokojená, mohu říci, že mluvím rusky, francouzsky, anglicky a italsky. Učím se německy a latinsky. Studuji vážně. Předevčírem jsem měla první hodinu fyziky. Ach! Jak jsem se sebou spokojená. Jaké je to velké štěstí.
Dostala jsem "Le Derby". Zjišťuji, že vévoda má spoustu koní. Závody v Badenu byly. Jak bych tam chtěla být. Nic mi nebrání, ale nechci; musím studovat, a se sevřeným srdcem čtu o závodech, o koních atd. atd. Dělám si násilí, uklidňuji se s velkým úsilím a utěšuji se tím, že si říkám: Nyní studujme, naše řada přijde! Dá-li Pán Bůh.
Čtu ty noviny a oči mi září, prsty mám ledové a když mluvím, hlas se mi chvěje. Není o čem pochybovat. Miluji, miluji, miluji koně. Je to můj život, má duše, moje štěstí. Náhodou jsem zamávala bičem a stejné zapískání ve vzduchu jako na závodech. Vyskočila jsem, nevěděla jsem, kde jsem. Ach! Poslyšte, je lepší o tom nemluvit!
Nasedám na koně, ale sedlo je hrozné, kolenní část se otočila a samo sedlo se posunulo vlevo. Kůň Kozák je okouzlující. Na promenádě vidím hezkou a půvabnou ženu, je to Gioia, poznala jsem ji, až když jsem ji minula. Samozřejmě se otáčím, jde se Soubisovou, fuj! z konce promenády je třeba se vrátit, ale když míjím Tanerii, která je vedle Gioiy, psi se vrhají pod kopyta mého koně a on se zastavuje, ale tluču ho a neměl čas se zastavit a pokračoval, ale nepravidelně.
- Vezměte si své psy, zastavují koně, řekla jsem rozzlobeně osláři.
Obě ženy tam byly. Ale znovu, viděla jsem je, až když jsem promluvila. Hlas mě nezradil a řekla jsem to dobře.
Musím se cítit opravdu špatně, abych slezla z koně, protože jsem sotva dojela k Moutonovi, vrátila jsem mu koně s napomenutím a nastoupila jsem do vozu.
V London House jdu s Bête dát si něco, čokoládu, mluvily jsme anglicky a dost svobodně, když jsem si všimla, že nám paní u pultu rozumí. Bête pořád pokračovala ve svém vé....vodovi, tentokrát duke. Mám radši duke než duc. Vyprávěla jsem jí, jak Carlo přivázal prase ke své noze a procházel se v Badenu (příběh od Walitského). Poradila mi krávu. Až se budete procházet se svým švagrem Carlem, vy s krávou a on s prasetem, bude to velmi pěkné. A vévoda, váš manžel, půjde kolem a řekne: Cože, má drahá, co je to za šílenství? Ale opravdu ten obraz je pikantní. Řekly jsme dnes večer dost hloupostí, probůh!
Když jsem řekla, že je ženatý, Bête mi odpověděla:

Poznámky

Pozn. překl.: V originále anglicky: „of course" - samozřejmě.
Pozn. překl.: V originále anglicky: „scolding" - hubování, pokárání.
Pozn. překl.: V originále anglicky: „When you will walk with your brother-in-law Carlo, you with a cow and he with a pig it will be very nice. And the duke your husband will pass and say: How, my dear, what is this madness?" - fantazijní scéna.
Pozn. překl.: V originále anglicky: „dear me!" - jejdane!, probůh!