Čtvrtek 11. září 1873

Paní Pattonová přijde k mámě, celá rozrušená a znepokojená; rozšiřují se zvěsti, že její manžel byl odvolán z funkce. Bylo by to opravdu škoda — Tolstá a spol. by jásaly. Paní Pattonová telegrafovala velkovévodkyni a hraběnce Kellerové. Je velmi znepokojená a její maličký, kterého kojí, je nemocný.
Občas mi řeknou „Hamilton" — ale většinou, když právě vycházím, a já rychle utíkám nahoru.
Večer vyrážíme, já a Paul ve fiakru. Nejdřív jsem objednala sto vizitek pro mámu a nákupy pro profesory. Potom do ulice de la Préfecture vyzvednout knoflíky, které byly rozbité, a kupuji budík za dvacet dva franků. Vracím se a máma mě hubuje, že jsem šla k moři, aniž jsem jí řekla. Oni jeli v kočáře a bylo domluveno, že nás budou následovat.
Máma byla v Monaku a cestou zpět seděla v kupé pana Chaussada. Zná ho. Mluvil o mně a hádá mi šestnáct! Řekl, že mám nádherné paže. Ptají se ho, kde mě viděl — v divadle. Všichni o mně mluví, hádají mi šestnáct. Jaká urážka! Jak se někdo opovažuje mluvit o mých pažích, o mém poprsí?! Opravdu mě to velmi zlobí. Nemám proč, ale cítím se uneasy, když se takové věci říkají. Takový zvláštní pocit.
Co dělat, Bože, aby si lidé nemysleli, že jsem velká? Z jediného důvodu jsem spokojená — že jsem Boreelovi nepřipadala příliš směšná.
Nemohu si bez zlosti vzpomenout na Masopustní úterý, kdy jsem házela kytice slečně Kolokolcovové, a v tu chvíli se Boreel ocitne před kočárem — neměla jsem čas kytici zadržet a padla mu k nohám. Pouhá vzpomínka na tu příhodu mě přivádí k zuřivosti; někdy u klavíru si na to vzpomenu, nemůžu pokračovat a nadávám si nahlas. Určitě si myslel, že ta kytice je pro něj, a sledoval s lhostejným výrazem, jak mu padá k nohám. Nic nemůže vyjádřit mou zuřivost. Muž (kterého jsem neznala) si bude myslet, že mu házím kytici!
Ach! Jak jsem byla nešťastná! Aspoň kdybych to měla v úmyslu. Dost — ta vzpomínka mě dráždí, přivádí k zuřivosti, žene mě z kůže. Já se tak ponížit! Hodit kytici a pak se začervenat! Ach! to je prostě ohavné. To zvíře si bude myslet, že... Ach! to je příšerné! Kdybych mohla tomu člověku tu věc vysvětlit, ale ne — to je nemožné. Jaké ponížení, děti moje!
Je to pryč, a přesto ve chvíli, kdy píšu, cítím urážku stejně silně — a ten pocit uneasiness, zraněné sebeúcty, mě ovládá.

Poznámky

Pozn. překl.: V originále anglicky: uneasy (nepříjemně, nesvá).
Pozn. překl.: V originále anglicky: uneasiness (neklid, tíseň).