Čtvrtek 28. srpna 1873

V Marseille mě budí. Jdu se především trochu dát do pořádku — jsem méně špinavá, než jsem si myslela. Tak brzy ráno nemohu jíst, jen šálek čaje. Dávám se znovu do čtení, vracím se k „Hamiltonovi". Nikdy jsem nepotkala krásnější jméno. Využívám příležitosti, abych tetě ještě jednou řekla, že Napoleon není příbuzný, protože jeho matka je kněžna Bádenská. Tu se mluvilo o příbuzenství Rusů a Angličanů:
— I přes Hamiltony, říká Dina.
V Toulonu obědváme, a velmi dobře; opravdu — kdyby to bylo ve dvanáct nebo v jednu místo v deset, jedla bych dokonale. Od Toulonu jsem zmítána velkou bolestí — blížím se k Nice. Všechna místa jsou mi lhostejná kromě Paříže, kterou zbožňuji, a Nice, které nenávidím. Nelze ani studovat. A to horko!