Středa 13. srpna 1873

Nejprve do města po obchodech. Odmítla jsem svůj šedý klobouk — je to karikatura (zelené šaty, dobře). Šaty jsou docela pěkné. Na Výstavu. Navštívily jsme Agrikulturhalle. V ruském pavilonu jsme našly tatínkův tabák. Saša mu udělal překvapení tím, že ho vystavil. Doufám, že dostane medaili, protože ten tabák je podle mě nejlepší. Pak bylo nutně třeba vidět Lefèvrovo víno — po návratu nás všechny odveze. Viděly jsme ho.
Oběd u Provençaux — je tam výborně. Jím jako zvíře. Gutman posledně pozval tetu do své lóže.
And accordingly jsme se připravily a jdeme do opery: „Romeo a Julie" (bílé šaty, vlasy kolem hlavy po antickém způsobu, dobře). Přicházíme k lóži, ale vrátný říká, že je prodaná; divíme se, ptáme se, ale majitel lóže přichází — koupil ji. Je to dost nepříjemná situace, ale musíme se z ní dostat; žádáme o lóži, jedna je, ale Pavel šel dolů hledat jinou. Ze strachu, že budeme mít dvě, neměly jsme žádnou. Teta se zlobí, Dina dělá grimasy, Pavel dělá klauna. Já se chopím věcí — donutím tetu, aby se ptala jinde. Uvaděčka běží shánět lóži, dolů, nahoru — a nakonec přinese lóži v prvním patře vlevo, dvacet pět zlatých. Jsem velmi spokojená — a jsme v lóži, sál je plný. Jsou tu jen samí Němci druhé kategorie a ohyzdní Rusové.

Poznámky

A v souladu s tím. (angl.)