Středa 30. července 1873

V půl šesté jsem se probudila. Po snídani, v restauračním sále, kde jsme potkaly (nebo spíše on přišel mluvit k nám) ruského generála Paračinského. Je to prvotřídní chodec, dohonily jsme ho. Sestoupily jsme po Monte Incantato k nádraží. Vlak měl přivézt Paula. Ale marně, hledáme ho, nic. Určitě zmeškal vlak. A my, ubozí, nuceni čekat dalších šest hodin. Hrály jsme; po snídani jsem je s velkou bolestí odtrhla od stolu.
[Škrtnuto: Píšu toto ve vagónu, přede mnou sedí pán velmi podobný Hamiltonovi. Na okamžik jsem si myslela, že je to on, jenže s vousy.]
Tak jsme opustily Monte Carlo. Nesmírně mě mrzelo odjet bez mámy, je to taková škoda, že nemohla přijet.
Dokonce jsem plakala. Výhledy jsou krásné, palmy nádherné, na cestě do Janova je všechno překrásné. Ale toužím vidět temný sever a zelené stromy.
Chci mít ten odjezd rychle za sebou, a jsme na cestě.
Ale co se mi přihodilo: při odjezdu z Nice jsem si vzala nové botky a teprve v Monaku jsem ucítila, že mě tlačí. Nevěnovala jsem tomu pozornost, ale když jsme přijely k Janovu, nohy mě tak bolely, že jsem musela zůstat naboso, jen v punčochách. Dinu napadlo, že je rozstřihne do té míry, že padaly z nohou. S tím vším se dostat z vagónu a dojít do hotelu byla hotová trýzeň. Vzaly jsme první omnibus hotelu Quattro Stagioni, toho nejhnusnějšího na světě, daly nám dva pokoje, které vypadaly spíš jako dva chlívy.
Po celou dobu „mezi námi vládla ta nejupřímnější veselost." Ach, jak je Itálie odporná, kvůli Italům. Jaký ošklivý národ! Jak jsou nečistotní. Chtěly jsme se vykoupat, ale nevěřila jsem, že budu mít takové štěstí v italském hotelu. Požádala jsem o vanu ze žertu, a jaký byl úžas všech, když ji přinesli. Za velikého hlasitého smíchu a žertů jsem si do ní sedla. (Píšu toto za stolem restaurace na milánském nádraží.) Teprve v jednu jsem usnula.

Poznámky

Pozn. překl.: V originále anglicky: „after breakfast It was with great pain that I have driven them from the table."
Pozn. překl.: V originále anglicky: „I write this in the wagon, before me is seated a gentleman very like Hamilton. One moment though it was he only with a beard."
Pozn. překl.: V originále anglicky: „Well we left Monte-Carlo. I was extremely sorry to part without maman, it is such a pity that she could not come."
Pozn. překl.: V originále anglicky: „I long to see black north, and green trees."
V originále italsky: "tanto doleano" (tolik bolely).