❦
Úterý 29. července 1873
Mardi 29 juillet 1873
Konečně!
Enfin !
V deset hodin šli Paul a Walitský k bankéři a vrátili se s úspěchem1. Konečně! Konečně! Po všech těch domněnkách, odporech, námitkách proti Vídni, po všemožných poplaších, obavách a neštěstích všeho druhu, která nás mají ve Vídni postihnout. Tak jedeme!!!!! Odjezd byl celkově velmi veselý. A když se mluvilo proti cestě, nechyběly ani moje slzy.
A dix heures Paul et Walitsky allèrent chez le banquier et retournèrent successful. Enfin ! Enfin ! Après des suppositions, des oppositions, des objections contre Vienne, toutes sortes d’alarmes, de craintes, de malheurs de toute sorte, qui doivent nous arriver à Vienne. Nous voilà partis II!!!!! Le départ a été fort gai, en somme. Je n’ai pas manqué de verser des larmes quand on a parlé contre le voyage.
Pan a paní Anitchkoffovi a máma jeli s námi až do Monte Carla. Ale hle, další dobrodružství, místo abychom pokračovali, zůstáváme v Monte Carlu hrát a večeřet a jedeme až zítra ráno v osm (šedé šaty, černý klobouk). Hrála jsem, máma prohrála. Večeřeli jsme s Anitchkoffovými. Večeře byla výborná, zde je menu: polévka, nevím jaká, losos s krevetami, svíčková s houbami, hrášek, kachna, dezert, hrozny, dort z čerstvých lískových ořechů a vína.
M. et Mme Anitchkoff et maman allèrent avec nous jusqu’à Monte-Carlo. Mais voilà une autre aventure, au lieu de continuer nous restons à Monte-Carlo pour jouer et dîner et nous ne partons que demain matin à huit heures (robe grise, chapeau noir). J’ai joué, maman a perdu. Nous avons dîné avec les Anitchkoff. Le dîner était très bon, voici le menu: soupe, je ne sais pas quelle, saumon aux crevettes, filet aux champignons, petits pois, canard, dessert, raisins, gâteau noisettes nouvelles et des vins.
Byla jsem jako vždy duší společnosti. Dobře jsme se bavili.
J’étais comme toujours l’âme de la partie. On s’est bien amusé.
Ale teta řekla:
Mais ma tante dit:
„Tak tedy pojedeme do Vídně, předpokládejme, že zemřeme, a jestli zemřu já, nebudete mít vůbec žádné jmění, co budete dělat? Vždyť žádná závěť není!“
-- *Eh bien voilà nous irons à Vienne, eh bien supposons que nous mourions, et si moi je meurs, vous n’aurez pas du tout de fortune, qu’est-ce que vous ferez alors ? car il n’y a pas de testament !
„Tak ji napište,“ řekl někdo z nás.
-- Alors faites-en un*, a dit l’un de nous.
Všichni ten návrh podpořili, pan Anitchkoff také, a od večeře jsme šli rovnou k nám do pokoje. Řekla jsem:
Tous appuyèrent la proposition, M. Anitchkoff aussi et, du dîner on alla droit dans notre chambre. J’ai dit:
„Drahá teto, všechno pro mě.“
-- Ma chère tante, tout pour moi.
A vůbec, jsem dnes večer tak veselá! Ta veselost mě popadla, jakmile jsme vyjeli z Nice. Pan Anitchkoff mi jako vážný muž diktoval závěť. Nemohla jsem zůstat vážná, při každé jeho větě jsem dělala poznámky a všechno obracela v posměch. Nakonec mi musel říci:
Et puis, je suis si gaie ce soir ! Cette gaieté m’a prise en quittant Nice. M. Anitchkoff, en homme sérieux m’a dicté le testament. Je ne pouvais pas garder le sérieux, à chacune de ses phrases, je faisais des remarques et je tournais tout en ridicule. Il fut forcé de me dire:
„Když budete do toho opisování dávat všechny ty hlouposti, tak tam bude málo místa;“
-- Eh bien si vous mettez toutes ces bêtises dans ce copiage alors il y aura peu de place;
Nezlobím se, je to počestný muž. Dovoluje-li si víc než ostatní, je to proto, že je skutečný přítel. Opravil to a teta se pustila do opisování, zkazila několik listů, ale nakonec je vše hotovo. Pan Anitchkoff je jedním ze svědků. Teta mi dává všechno, s podmínkou, že musím zaplatit dvacet pět tisíc rublů Dině, dvacet pět tisíc Paulovi, dvacet pět tisíc Georgesovi, dvacet pět tisíc mámě a tři tisíce Walitskému.
Je ne me fâche pas, c’est un digne homme. S’il se permet plus que les autres c’est qu’il est un ami véritable. Il a corrigé et ma tante s’est mise à le copier, elle a gâté plusieurs feuilles mais enfin tout est fini. M. Anitchkoff est un des témoins. Ma tante donne tout à moi, à condition que je dois payer vingt-cinq mille roubles à Dina, vingt-cinq mille à Paul, vingt-cinq mille à Georges, vingt-cinq mille à maman et trois mille à Walitsky.
I po všech těch platbách pěkné jmění. Šli jsme do jídelny v jedenáct, od večeře jsme jen psali. Máma mi dala ještě v Nice pět set franků, dědeček dvacet pět rublů. Ach! Ten lakomec. Naše pokoje jsou č. 12, 11, 17. Máma tolik prohrála, že Paula museli poslat do Nice pro peníze.
A part tous ces paiements, une jolie fortune. Nous allâmes dans la salle à manger à onze heures, depuis le dîner on [n’]a fait qu’écrire. Maman m’a donné cinq cents francs à Nice encore, grand-papa vingt-cinq roubles. Oh ! l’avare. Nos chambres sont n° 1 2, 11, 1 7. Maman a tant perdu que Paul fut envoyé à Nice chercher de l’argent.
Poznámka editorů
[Spodek stránky odstraněn]
[Bas de page enlevé]
V Nice se při obědě říkalo, že kníže Galitzine tropí bláznovství a jeho žena řekla, že jí říká, že je pro něj příliš stará.
A Nice, à déjeuner, on disait que le prince Galitzine fait des folies et sa femme a dit que lui dit qu’elle est trop vieille pour lui.
„‚Deset let rozdílu neznamená pro muže vůbec nic,‘ řekl mi manžel,“ řekla.
-- Dix ans de différence n’est rien du tout pour un homme m’a dit mon mari, dit-elle.
„Moussinka, chci vás provdat za vévodu z Hamiltonu. Paní Bashkirtseffová, našla jsem pro ni, to je přesně ono.“
-- Moussinka je veux vous marier au duc de Hamilton. Mme Bashkirtseff, j’ai trouvé pour elle, c’est justement son affaire.
Mluvilo se o věkových rozdílech.
On parlait des différences d’âge.
„Je mu třicet čtyři,“ říkám a obracím se ke kněžně.
-- Il a trente-quatre ans, dis-je, me tournant vers la princesse.
„Dvacet let rozdílu mezi vámi a jím, to nevadí,“ dodala. Nato máma začala dlouhou řeč:
-- Vingt ans de différence entre vous et lui, ça ne fait rien, ajouta-t-elle. Alors maman a commencé un long speech :
„Ne, to je nápad, má milenku, muž, který má milenku, se nemá ženit. Protože první rok bude zbožňovat svou ženu, ale pak potká svou bývalou milenku u přítele, uvidí ji zářivou, obklopenou (nalíčenou a falešnou, to je pravda), pomyslí si, to je poklad, který ztratil, vrátí se k ní a manželku odhodí. Ne, muž, který je zvyklý trávit čas u nějaké ženy, který si na ni zvykl! To je nemožné.“
-- Non, quelle idée, il a une maîtresse, un homme qui a une maîtresse ne doit pas se marier. Parce que la première année il adorera sa femme, mais après il rencontrera son ex-maîtresse chez un ami, il la verra brillante, entourée (fardée et fausse, c’est vrai), il pense que voilà un trésor qu’il a perdu, il retournera vers elle et la femme est jetée. Non, un homme qui est habitué de passer son temps chez une femme, qui est habitué à elle ! c’est impossible.
„Proč by nemohl trávit čas u své ženy, jako to dělával u své milenky? Ale ovšem! Jestli se žena dá do nakládání, do zavařování ovoce, oblékne si nedbalé perkalové šaty, stane se hospodyňkou2; pak ovšem manžel bude hledat rozptýlení, je to dobrá hospodyně, řekne, vážím si jí, ale nemohu ji milovat jako ženu.“
-- Pourquoi ne pourrait-il pas passer son temps chez sa femme comme il le faisait chez sa maîtresse ? Oh ! sans doute si la femme se met à mariner, à conserver des fruits, à mettre une robe de percale négligée, à devenir une économe; sans doute alors le mari cherchera des distractions, c’est une bonne ménagère, dira-t-il, je l’apprécie, mais je ne puis l’aimer comme on aime une femme.
To jsou moje řeči.
C’est de moi ces discours.
Máma:
Maman:
„Ne, ne, to je nemožné, žena nemůže převzít neřesti milenky, a právě to se mužům líbí.“
-- Non, non, c’est impossible une femme ne peut pas adopter les vices de la maîtresse, et c’est cela qui plaît aux hommes.
Když jsem viděla, že to bere vážně, dál jsem nenaléhala, bylo by to neslušné. Pokračovala:
Voyant qu’elle prend cela sérieusement je n’ai pas insisté, ce serait inconvenable. Elle continua:
„Jestli mě dcera bude chtít požádat o radu, jestli se mě zeptá: ‚Mámo, tenhle mě žádá o ruku,‘ a ten muž bude mít milenku, řeknu jí: ‚Ne, dcero, to je tvá záhuba!‘ Člověk může mít několik koketek, ale když má jednu, to je to nejhorší, to je nevyléčitelné: kdyby můj syn měl milenku, šla bych prosit rodiče jeho snoubenky, aby mu nedávali svou dceru! Zkrátka, muže s milenkou v rodinném domě nepřijímají.“
- Si ma fille voudra me consulter, si elle me demande: « Maman, celui-là me demande en mariage », et si cet homme a une maîtresse, je lui dirai que: non, ma fille c’est ton malheur ! On peut avoir plusieurs cocottes, mais quand on en a une, voilà le plus mauvais, c’est incurable: si mon fils a une maîtresse, j’irai prier les parents de sa fiancée de ne pas lui donner leur fille ! Enfin, un homme avec une maîtresse n’est pas reçu dans une maison de famille.
A tak dlouho v tom duchu. Bojí se, že by mi Hamilton mohl překazit sňatek s Miloradovitchem. Ví, že miluji, a zlobí se kvůli tomu. Bojí se, a právem, že moje láska k Hamiltonovi mi zabrání vzít si toho druhého. Vyjmenovává všechny Hamiltonovy neřesti a všechny ctnosti toho druhého. Ale právě ty neřesti miluji! Co je to čtrnáctiletý chlapec! Zelenáč! Je hezký, mladý, bohatý, sám, nemá milenku, říkají mi. Bude ji mít, jestli ji nemá! Propána! A to bude teprve horší. Ach k čertu! Tedy dobrá, dávám přednost vévodovi se všemi jeho neřestmi. Bude-li mě milovat, nebude milovat jinou. A ta láska bude k nezaplacení, protože ví, co miluje, mladý blázen miluje všechno, co nosí sukni.
Et sur ce ton pendant longtemps. Elle a peur que Hamilton peut empêcher mon mariage avec Miloradovitch. Elle sait que j’aime, elle en est fâchée. Elle a peur, avec raison, que mon amour pour Hamilton m’empêche d’épouser l’autre. Elle expose tous les vices de Hamilton et toutes les qualités de l’autre. Mais ce sont ces vices que j’aime ! Qu’est-ce que c’est qu’un garçon de quatorze ans ! Un blanc-bec ! Il est beau, jeune, riche, seul, il n’a pas de maîtresse me dit-on. Il en aura s’il n’en a pas ! Pardieu ! et ce sera pis encore. Eh que diable ! Eh bien je préfère le duc avec tous ses vices. S’il m’aime, il n’aimera pas une autre. Et cet amour sera sans prix, parce qu’il sait ce qu’il aime, un jeune fou aime tout ce qui porte jupe.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále anglicky: „successful“. ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩