Sobota 19. července 1873

Crookedmouth bude jméno mého koně na památku včerejšího rozhovoru o panu Krivorotovovi a mé tetě.
Další sezení, portrét se nepodobá; dal mi drzý, nestydatý a hlavně vulgární výraz. Musím psát tímto jemným perem, neboť papír pije. Kněžna Galicynová řekla dnes večer během naší obvyklé projížďky, že vypadám bystrá, živá a trochu nakloněná, tomná, a ne s tím výrazem nevím jaké šerednosti, to je novinka (příjemná), zvláště pro mě, že jsem, jak říká kněžna, zvláště mé oči jsou takové, říká.
Zase jsem přerovnala svůj pokoj, je hezčí bez stolu uprostřed, u jednoho okna jsem si zařídila toaletní stolek (už dávno) a u druhého jakýsi writing-table s albem, několika maličkostmi, cestovním kalamářem v ruské kůži, malým perem-tužkou a dvěma starými cestovními svícny, které ležely odedávna v krabici zapomenutých věcí; navoskovala jsem je, vyčistila a vypadají k světu. Taková jsem!
Nemohu projít kolem naší bývalé vily, aniž bych málem plakala. Je tak krásná! Nejkrásnější v Nice, a pak ji mám ráda, a Promenáda sama, to je ráj. Zatímco ta šerednost, kde jsme teď!... Nevěřila jsem, že bych Acqua Vivu litovala. Působí mi bolest i jen jít na Promenádu, nemohu bez trápení vzpomenout, že tam už nebydlíme. Cítím se snatched from the world, opustivši Promenádu (komáři mě silně píchají a brání mi psát). Chtěla jsem něco říci... zapomínám, je to jedno.
[Na okraji: Hamilton.]

Poznámky

V ruštině znamená Křivá ústa.