Pátek 2. května 1873

Krásné počasí, trochu větrno. Na promenádu, nejprve pěšky, pak ve čtyřmístném kočáře se dvěma koňmi (černé hedvábné a sametové šaty, nový klobouk). Jely jsme vybrat dárek pro mámu, zítra má svátek. Dina koupila velmi hezký vějíř, padesát franků, já jsem objednala kytici. Opět jsme viděly muže slečny Collignon, nezdálo se, že by ji viděl. Ale jí se málem udělalo špatně. Jestli to stojí za to kvůli takovému kostlivci!
Večer ve Francouzském divadle (bílé šaty, rozpuštěné vlasy, dobře) „Cadet Roussel", fraška, jakou jsem ještě neviděla, „La corde sensible", „Edgard et sa bonne". Benefice Fontainové, hezká dívka, špatná herečka, jedna z posledních. Dali jí asi deset kytic. Všichni muži tam byli. Představení bylo směšné a hloupé nad veškerý popis.
Jsem smutná, myslím na něj, při návratu se mluvilo o výstavě. Markevičová říkala, že na té v Lyonu byly nádherné věci: landauery atd. Cítím, jak bych vzplanula nadšením při pohledu na to vše. Chtěla bych vše koupit, chtěla bych, aby mě tam znali, chtěla bych být známá, objednat si něco.