❦
Pondělí 20. ledna 1873
Lundi 20 janvier 1873
Na promenádě (zelené šaty, šedý kabátek). Prší, a přece je tu spousta lidí.
A la promenade (robe verte, casaque grise). Il pleut et pourtant il y a du monde.
Šla jsem směrem k veřejným zahradám1.
J'allais vers les jardins publics.
A vévoda z Hamiltonu tam právě přicházel. Hned jsem ho uviděla. Byl s někým.
Et le duc de Hamilton venait là. Je le vis tout de suite. Il était avec quelqu'un.
Nemohla jsem se na něj dívat. Zčervenala jsem. Odvrátila jsem se, zůstala za slečnou Collignon, abych skryla zardění.
Je ne pouvais le regarder. J'ai rougi. Je me suis détournée, je suis restée derrière Mlle Collignon pour cacher ma rougeur.
Měl hnědý klobouk a bílý plášť do deště.
Il avait un chapeau marron et un manteau de pluie blanc.
Viděla jsem ho jen jedinou minutu, ale je krásný a miluji ho...
Je ne le vis qu'une seule minute, mais il est beau et je l'aime...
Ten druhý vedle něj vybledl. Už pro mě nic neznamená. Ale vévoda z Hamiltonu je všechno. Prosila jsem Boha, abych ho vídala častěji. Vyslyšel mě. Jaké štěstí!
L'autre a pâli devant lui. Il n'est plus rien. Mais le duc de Hamilton est tout. J'ai demandé à Dieu de le voir plus souvent. Il me l'a accordé. Quel bonheur !
Kéž by mi mohl udělit i ostatní milosti, o které Ho prosím – třeba abych se nezarděla, když ho vidím!
S'il pouvait m'accorder les autres grâces que je Lui demande, ainsi de ne pas rougir quand je le vois !
Poznámky
Veřejné zahrady („jardins publics") byly ústředním místem nicejského společenského života, kde se zámožní procházeli, aby viděli a byli viděni, a to i za nepříznivého počasí. ↩