Sobota 9. srpna 1884

Ty dámy odnesly malou ledničku na rue Legendre. Chtěl ji mít takovou, aby ji bylo možno postavit blízko postele.
Jen ať si nemyslí, že ho zahrnujeme dary, abychom z něj vymámily obraz.
Můj vlastní obraz je nastíněn v barvách. Ale necítím se dobře. Musím si často odpočinout vleže – a když [Začerněná slova: se pokaždé zvednu], točí se mi hlava a na několik vteřin přestanu vidět.
Zkrátka je to tak špatné, že jsem kolem páté opustila plátno a šla do Bois po pustých ulicích. Mluví se mi jen o Bastienu. To je pořádná letní rozptylka.
Jak je horko! Člověk je omámený a hlava se plní těmi nejhloupějšími melodiemi.
Claire mi přenechala jako obsesi své dva verše na melodii Gounodovy Večerní písně...
„Jonas assis dans sa baleine
Disait: 'ah ! qu'je voudrais sortir.'
To je rozkošné – ale nikdo mi nemůže říct pokračování; jak je to otravné – tak si skládám vlastní a uvidíte, zda je to dobré.
Jonas assis dans sa baleine
Disait: Ah ! qu'je voudrais sortir / On a beau avoir des loisirs / Rester ici me fait d'Ia peine / M'y vlà tantôt depuis trois jours / Et commence à la trouver sévère / J'suis séparé de mes amours / Je veux m'en aller oh! ma mère / Sans compter qu'mon angoisse est énorme / Car enfin si jamais j'suis dehors / C'est que cette carcasse difforme / M'aura rendu fou ou... pis encore.

Poznámky

Pozn. překl.: Gounodova „Sérénade" (Večerní píseň) – oblíbená salonní píseň Charlese Gounoda.
Pozn. překl.: „Jonáš sedící ve velrybě..." – začátek parodické písně na Gounodovu melodii, pokračování si Marie vymýšlí sama (viz níže).
Pozn. překl.: Marie složila vlastní parodii na Gounodovu melodii: „Jonáš sedící ve velrybě / pravil: Ach, jak bych se chtěl dostat ven. / Marně mám volný čas – / zůstat tady mi působí bolest. / Jsem tu teď skoro tři dny / a začínám ji nacházet přísnou; / odloučen jsem od své lásky – / chci odejít, ach, maminko! / A navíc moje úzkost je obrovská, / neboť kdybych se kdy dostal ven, / je to proto, že tato beztvarná mrcha / mě přivedla k šílenství nebo... ještě hůř."