Neděle 3. srpna 1884

K obědu byl pan de Bourgoing a jeho sestra paní Fortoulová.
Hezká drobná žena s obrovskýma rukama a hroznými tlustými prsty. V těch prstech snad třeba hledat pohnutky, které přiměly jejího manžela odjet do Tonkinu.
Jsou oddáni čtyři roky a prý je výjimečně inteligentní – pán, jakého moc nepotkáte, říká Claire.
Mám horečku a musím sedět zpříma a vydržet procházku i večeři. Svůj skleslý výraz svádím na záchvat misantropie.
Rosalie mi přivezla z Paříže šaty, abych mohla zítra jet do Versailles na Kongres. Revize. Ale aktuální politikou se již nezabývám.
Prý Bastien není lépe a paní Bastien-Lepageová přišla k těm dámám... zeptat se, proč již nechodíme... Ale to musí být lež, kterou maminka vymyslela, aby se omluvila, že ho šla navštívit, přestože jsem jí to zakázala.
Co se týče Bojidara – ten se tam pořád motá a skoro tvrdí, že byl s Julesem ve škole. Mor na něj.
Maršálka Clairi nepochybně navrhla přisvojit si vše, co říkám rozumného – a velmi často se slýchám opakovat; a protože má drzost, inteligenci a jistou zábavnost, nakonec mě donutí cítit, že ji okrádám... Již se pokouší mě přechytračit v hovoru, před matkou, která je tímto soubojem polichocena.

Poznámky

Pozn. překl.: Tonkin – severní Vietnam, francouzské koloniální území; v letech 1883–85 tam probíhalo vojenské tažení.
Pozn. překl.: Kongres (Congrès) – společné zasedání Sněmovny a Senátu ve Versailles; revize ústavy byla v roce 1884 hlavní politickou otázkou.