❦
Středa 27. února 1884
Celý den, před návštěvou těch dam i po ní, jen vzdychám a pláču. Zase jeden den ztracený.Mercredi 27 février 1884Je passe la journée avant et après la visite de ces dames à soupirer et à pleurer. Encore une de flambée.
A Dina, jak se před maršálovou plazí, zvolá, že to ona — maršálová — mi dala nápad na obraz s kluky.
Et Dina qui dans son aplatissement devant la maréchale s’écrie que c’est elle, la maréchale, qui m’a donné l’idée du tableau des gamins.
Přiznávám, že jsem zůstala jako omráčená...
J’avoue que je suis restée saisie...
Tihle lidé mě zabijí — tři měsíce nedělám nic; tato Claire je nebeský trest — myslím, že přijde pozítří, a nevědouc, jak ji odbýt, liji slzy. Co chcete, abych řekla, aby mě nechala na pokoji. Přijala jsem ji jako přítelkyni — má volný přístup, obvyklé záminky...
Enfin ces gens me feront mourir, voilà trois mois que je ne fais rien, cette Claire est une punition du ciel, je pense qu’elle viendra après-demain et ne sachant comment la congédier je verse des larmes. Que voulez-vous que je dise pour qu’elle me fiche la paix. Je l’ai acceptée comme amie, elle a ses grandes entrées, les prétextes ordinaires...
V takové situaci by si člověk přál, aby ti lidé umřeli, jen aby ho nechali na pokoji...
Dans ces conjectures on désirerait la mort des gens pour qu’ils vous laissent tranquilles...
Ach, bída. Jsem z toho skutečně nemocná — bolí mě hlava jako Ruy Blase,1 a k tomu záda a nohy.
Ah ! misère. J’en suis vraiment malade, mal dans la tête comme Ruy Bias et dans le dos et les jambes.
Ta dívka tu pobíhá, povídá, rozesmívá Dinu.
Cette fille est là à tournailler, à causer, à faire rire Dina.
Oh, utéci, utéci, utéci!
Oh ! fuir, fuir, fuir !
Co ji jen může těšit na tom, sedět u mě tři, čtyři hodiny!
Mais quel plaisir peut-elle bien trouver à rester trois heures et quatre heures, avec moi !!
Proboha!
Miséricorde !
Co dělat!
Que faire !
Poznámky
Pozn. překl.: Ruy Blas (1838) — hra Victora Huga, v níž lokaj miluje španělskou královnu. ↩