Sobota 16. února 1884

Sobota 16. února 1884 Nádherný večer v Italském divadle. Jdu tam s paní Gaviniovou, jejím Denisem, princeznou Jeannou a jejím Villeneuvem, pak Saint-Amandem a Moraesem. Paní Gaviniová mě nachází pěknou, půvabně oblečenou (živůtek z černého sametu s klasickým výstřihem), hezky učesanou —
[Sedm stránek vytrženo]
— a mramorová ramena „jdoucí pěkně dolů — ramena, na nichž vidíte šlechtický původ".
To samo stačí — Adelinin názor je vždy jen ozvěnou hloupé většiny. Ale koneckonců — večer nebyl nádherný proto; byl nádherný proto, že jsme měli Gayarréa, nesrovnatelného španělského tenora. Slyšela jsem ho v Monaku před dvěma lety. Zpívá ještě lépe. Dostalo se mu ovace, na niž nezapomene.
I ti nejupjatější páni a nejtěsněji sešněrované dámy byli u vytržení — a je to pochopitelné, je to zázračný hlas.

Poznámky

Pozn. překl.: Julián Gayarre (1844–1890) — věhlasný navarrský tenor, proslulý krásou a výrazností svého hlasu, zbožňovaný po celé Evropě.