Čtvrtek 14. února 1884

Dokončuji obraz malé Canrobertové.
Mám toho po krk, a ještě výš.
Člověku se chce lézt po zdech.
Pláču při malování těch odporných květin. Ó, ta zbabělost! Nepáchám ten podvod z přátelství. To by se dalo omluvit, ale... Říká se — všichni to říkají —, že se lidé činí, aby dostali medaili na Salonu. Nu tedy. A včera Julian vyprávěl, jak jeho chráněnec Maurin řekl vlivnému členu poroty: „Zařiďte mi medaili a obraz je váš.“ A on to uvádí jako ukázku kuráže!
Ach! Všechno se mi hnusí. Ach! Zemřít — Bože můj — Zemřít — Zemřít. [Spodek stránky vytržen] hanebníci. Jednoho dne mě uvidí chcípnout — samým vztekem, slzami, ponížením a otravováním ze mě udělali souchotinářku. Zbývá mi sedm nebo osm let života. Prožila bych je tak, jak by to bylo, protože až do... Ale říká se, že se lidé činí, aby dostali medaili na Salonu. Nu tedy! A včera Julian vyprávěl [stránka vytržena] každý den jim vzteky a rozčilením drásat nervy.
Je velmi těžké nevěřit v Boha, který se stará o naše záležitosti...

Poznámky

Pozn. překl.: „poitrinaire“ — v 19. stol. označení pro nemocného s plicní chorobou, zejm. tuberkulózou; souchotinářka = nemocná souchotěmi. Marie zemřela na tuberkulózu 31. října 1884. ↩